U soudu dostal Martin Odložil za ublížení na zdraví s následkem smrti čtyři roky nepodmíněně, ale do vězení nakonec nešel, protože byl omilostněn v amnestii Václava Havla, v lednu 1997. Svou vinu si dnes již čtyřicátník nese dones, vyhýbá se médiím a ví, že noční můry jej budou provázet až do smrti. A jak k tragédii došlo? Existují totiž dvě verze.
Amnestie – právem, či ne?
Existují dva různé příběhy o tom, co se skutečně stalo tu noc, kdy známý atlet a exmanžel olympioničky Věry Čáslavské zemřel.
Obrovská rodinná tragédie zničila hned několik životů a neustále se nad ní vznáší mnoho otazníků. I kvůli amnestii, díky níž pachatel nikdy do vězení nešel, se jedná o jeden z nejkontroverznějších případů naší justice. Martina Odložila, který smrt svého otce způsobil, prezident Václav Havel omilostnil dřív, než vůbec stihl nastoupit do výkonu trestu.
Úskalí manželství vyústila v rozvod
Věhlas olympioničky Věry Čáslavské předčil úspěchy jejího manžela Josefa Odložila, atleta a absolventa vojenské školy. Přitom ale i jeho úspěchy přidaly České republice na věhlasu a slávě – vybojoval stříbrnou medaili v běhu na 1 500 metrů v letech 1960 až 1968 patřil mezi naprostou běžeckou špičku ČSSR. Vyhrával ty nejcennější medaile na mistrovství republiky. Jeho aktivní kariéra skončila však ve stejném období jako kariéra jeho manželky Věry – po olympijských hrách v Mexiku v roce 1968.
Odložil se stal známým a vyhledávaným trenérem, v čemž mu jeho žena rovněž pomáhala. Společně na konci 70. let trénovali i atlety v Mexiku.
Celou situaci poměrně komplikovala i složitá politická situace – Čáslavská se netajila svou averzí vůči komunistickému režimu a byla tak nepohodlná. Komunisté navíc odmítali, aby opustila republiku.
Manželství však postupně ztrácelo jiskru, a přestože spolu měli dvě děti, Martina a Radku, v 80. letech se rozvedli. Odložil se brzy nato oženil znovu a měl další děti, dokonce se na něj usmála i další kariéra – po roce 1989 byl plně rehabilitován a mohl se tak vrátit k armádě. Na počátku 90. let tak velel československému kontingentu mezinárodní mise UNGCI v Iráku.
Tragédie má dvě verze
Jedné horké letní noci se však stala neuvěřitelná rodinná tragédie, při níž přišel bývalý atlet o život.
Začátkem srpna se vydal na diskotéku u Cimbury v Bělé pod Pradědem. Chtěl se tam potkat se svým synem, který propadl u maturity. Martin se mu ale veřejně vysmál a nechal mu zahrát píseň zesměšňující a urážející armádu, zničil mu auto a došlo k hádce, která vyústila v potyčku.
Martin byl navíc trénovaný a věnoval se bojovým uměním. Podle první verze výpovědí si údajně na ruku nasadil kovový boxer a otce udeřil. Ten upadl do bezvědomí, ale v sanitce jej cestou do nemocnice stabilizovali.
Druhá verze je ale jiná a jsou pod ní podepsáni sama Čáslavská i její syn a za pravdu jí dala i většina soudních expertů. Podle této verze byl Josef Odložil opilý a potyčku na diskotéce vyvolal on sám. V hromadné potyčce jej nakonec udeřil i jeho vlastní syn a Odložil omdlel.
Ať už k tragédii došlo jakkoli, Odložil se z bezvědomí nikdy neprobudil a po 35 dnech v bezvědomí v nemocnici zemřel ve věku 54 let.
Věčné následky
Mediálně sledovaný proces je dodnes nejasný, ale samotný omilostněný syn tvrdí, že svého otce rozhodně zabít nechtěl a přeje si, aby mohl vrátit čas. Popírá i to, že by použila jakoukoli zbraň nebo likvidační techniku. Byl však odsouzen za ublížení na zdraví s následkem smrti čtyřmi roky ve vězení, kam se ale nikdy nedostal. A právě tato sporná amnestie případ medializovala ještě více.
Mnozí považovali za protekci. Věra Čáslavská byla nadosmrti otřesena a stáhla se z veřejného života.
Bojovala s těžkými depresemi, byla závislá na lécích na spaní, až skončila na léčení v ústavu v Bohnicích. Na oči lidí se vrátila až v roce 2009, ale o pět let později podlehla rakovině. Martin se za celou tragickou nehodnu kaje dodnes.
Zdroje: