Knihovny na Vysočině nepociťují v důsledku koronaviru odliv zájmu čtenářů, někde se ale výrazně propadla účast na kulturních akcích, které knihovny začínají znovu pořádat.

Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě kvůli opatřením odsunula den otevřených dveří své nové budovy, která byla dokončena asi před rokem.

"Vypadá to, že začíná zase čím dál víc čtenářů chodit. Měli jsme i zápis do univerzity volného času, takže to taky vypadá, že se všichni těší a že začnou od příštího týdne kurzy navštěvovat," řekla ředitelka krajské knihovny Jitka Hladíková. Knihovna měla dřív okolo 6500 čtenářů, přesnou statistiku za letošní rok ještě nemá. "Vidíme, že třeba i v rámci dne otevřených dveří jsme měli spoustu nových registrací, a očekáváme zájem o registraci i v rámci týdne knihoven," řekla ředitelka.

Krajská knihovna má novou budovu, která stála přes 170 milionů korun. Loni v ní několik dní fungovalo pouze výdejní okénko. Pak se kvůli protipandemickým opatřením uzavřela. Veřejnost do ní mohla poprvé v dubnu. Den otevřených dveří kvůli omezením spojeným s koronavirem knihovna odložila, konal se 10. září a účastnilo se ho přes 1000 lidí. Zájem je podle Hladíkové také o výukové programy pro školy.

Naopak v Městské knihovně Třebíč je teď podle ředitelky Marie Dočkalové menší zájem o kulturní programy, které knihovna pravidelně pořádá. Cestovatelskou besedu, kterou pořádala ve čtvrtek, viděli jen čtyři lidé, obvykle se přitom podobných akcí účastní 50 až 80 lidí.

"Buď lidé zpohodlněli, nebo mají pořád ještě strach," řekla Dočkalová. Kvůli půjčování knížek ale lidé do knihovny chodit nepřestali. V době, kdy fungovala jen výdejní okénka a lidé si pouze chodili bez kontaktu s obsluhou vyzvedávat předem objednané a přichystané knihy, klesl počet výpůjček o pětinu. "Což zase není až taková katastrofa, jak jsme si třeba mysleli. Pro knížku si lidé určitě cestu našli," řekla Dočkalová.

Fungování výdejních okének bylo náročné hlavně pro pracovníky knihoven. Dokladem jsou podle ní údaje z krokoměrů, které někteří z nic používají. Obvykle mezi regály knihovny nachodí okolo 17.000 kroků denně. V době, kdy si lidé nemohli knihy vybírat sami, to byl takřka dvojnásobek. "Knihovnice si ty výpůjčky skutečně odběhaly," řekla Dočkalová.

Letos chod třebíčské knihovny ovlivnila rekonstrukce v hlavní budově za více než pět milionů korun, kterou hradil zřizovatel knihovny - město Třebíč. Podstatná část prací, která omezovala přístup do patrové budovy, skončila na konci prázdnin. Další etapy modernizace knihovny se podle Dočkalové připravují, měly by zajistit i nové technologie včetně výpůjčních a návratových bezkontaktních biblioboxů. Knihovna na to chce žádat o evropské dotace.

Do své knihovny letos investoval i Humpolec na Pelhřimovsku. Pro potřeby dětského oddělení knihovny nechal za 4,6 milionu korun upravit prostory v budově, kterou koupilo město v roce 2018, uvedla mluvčí humpolecké radnice Aneta Slavíková. Nové oddělení bude slavnostně otevřeno 1. listopadu. Původní prostory byly podle vedoucí knihovny Ludmily Trnkové nedostačující hlavně pro pořádání kulturních akcí.

Doba pandemie podle knihoven přispěla k rozvoji elektronizace služeb knihoven. Patří mezi ně i elektronické půjčování knih nebo připojení ke službě Národní knihovny, která zajišťuje přístup do databáze děl nedostupných na trhu. Kontakt se čtenáři se snažily knihovny udržet i prostřednictvím on-line soutěží.

Diskuze k článku