Vítězové Czech and Slovak Galvanizing Award 2021 jsou známí. V oslavě „žárového zinku“ uspěly Živá hala, Věž snů a Devínská kobyla

publikováno: 30. září 2021

LIKO-Vo je první živou halou na světě (Foto: LIKO-S, a. s.)

V roce 2009 se Asociace českých a slovenských zinkoven, z. s. (AČSZ) zařadila k dalším evropským a světovým asociacím, které v rámci propagace žárového zinkování vyhlásily soutěž pro architekty a projektanty o nejvýznamnější stavbu s užitím žárově pozinkované oceli. Soutěž byla pojmenována Czech and Slovak Galvanizing Award a perioda volby vítěze se stanovila na tři roky.

V letošním roce se vybíral vítěz již 5. ročníku. Pravidla soutěže jsou po celou dobu neměnná. Mění se pouze období, ve kterém byly stavby na území České nebo Slovenské republiky dokončeny. Tentokrát to bylo mezi 1. lednem 2018 až 31. prosincem 2020. Při posuzování všech přihlášených staveb se hodnotil se celkový vzhled stavby, originalita a „viditelnost“ použité žárově pozinkované oceli, ať už jako finální povlak nebo součást duplexního povlaku.

PŘIHLÁŠENÉ A NOMINOVANÉ STAVBY:

1. Dům v ocelovém korzetu (realizace dokončena v roce 2019)

Autor projektu: Jan Šépka (Šépka architekti)
Umístění stavby: Praha Suchdol
Popis stavby: Jedná se o stavební úpravy rodinného domu v Praze. Ocelový korzet není pouze technickým prvkem, je zamýšlen i jako treláž pro popínání rostlin, a po architektonické stránce sceluje celý objekt. Celý korzet je sestaven z totožných ocelových hranolů svařených z L‑profilů v modulu 1 280 mm. Tento modul umožnil ideálně zachovat stávající otvory ponechané části stavby. Zděná konstrukce druhého patra z lehkých betonových tvárnic doplňuje nosnou ocelovou část a pomáhá vynést novou střešní železobetonovou desku, která slouží jako pochozí terasa se zahradní úpravou. Přístup na střechu rovnou ze zahrady umožňuje obslužné schodiště, které je navrženo z boční strany objektu v rámci ocelové konstrukce. Společně s nosnou ocelovou konstrukcí jsou tedy všechny materiály přiznány ve své přirozené podobě. (Foto: Aleš Jungmann).

2. LIKO-Vo (2019)

Autor projektu: prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek (Fránek Architects)
Umístění stavby: Slavkov u Brna
Popis stavby: LIKO-Vo je první živou halou na světě, která byla slavnostně představena v červnu roku 2019. Využívá zelené střechy a fasády spolu s kořenovou čistírnou, retenčním jezírkem a dalšími technologiemi, aby snižovala radiaci tepla a ochladila okolní horký vzduch. LIKO-Vo reaguje unikátním způsobem na globální trendy související se změnou klimatu s konkrétním řešením v praxi. (Foto: LIKO-S, a. s.). Stavbu do soutěže přihlásila společností LIKO-S, a. s.

3. Novostavba Konplan s. r. o. (2020)

Autor projektu: Valbek, spol. s r. o. (generální projektant), VH Steel and Construction s. r. o. (projekt fasády)
Umístění stavby: Plzeň
Popis stavby: Administrativní budova firmy Konplan je novou dominantou v Plzni na Borských polích. Klasický trojtakt s vnitřním jádrem a pracovišti po obvodě má unikátní fasádu. Jde o perforované lamely, které jsou natočené proti slunci. Přísný kovový rastr „narušují“ zelené ostrovy. Ty mají zároveň vazbu na interiér. Okolo těchto travnatých oáz se soustřeďují odpočinkové zóny. Celkově přísná fasáda je ještě odlehčena oblými prvky recepce a jídelny. (Foto: BcA. Petr Polák, petrpolak.photo). Stavbu do soutěže přihlásila společnost VH Steel and Construction s. r. o.

4. Objekty vybavenosti obce Chrást – I. etapa (2019)

Autor projektu: Ateliér Jan Brotánek
Umístění stavby: Chrást (okres Příbram)
Popis stavby: Objekty vybavenosti obce Chrást (OVOCH) byly budovány za účelem revitalizace stávajícího obecního objektu Obecního úřadu a společenského sálu, vystavěného v 80. letech minulého století v rámci „akce Z“, a vytvoření nového veřejného prostranství. V rámci stávajícího objektu se jedná především o vylepšení komunikačních vazeb mezi jednotlivými částmi (pomocí pavlačových ochozů), zkvalitnění ploch veřejného prostranství a bezpečné dopravní řešení včetně bez bariér.

Přístavba ochozu je nezávislá dřevo-ocelová konstrukce (sloupková ocelová konstrukce HEA 220), vyplněná systémem dřevěné horizontální i vertikální lamelace. Vodorovné konstrukce jsou tvořeny stropní a zároveň střešní konstrukcí z dřevěných stropnic, uložených v ocelových průvlacích z HEA 160. Ocelové sloupy jsou vetknuté přes soklové stěny do betonových patek a zavětrovány ocelovými táhly. (Foto: Jan Brotánek).

5. PEGAS (2020)

Autor projektu: Marián Volentier
Umístění stavby: Piešťany
Popis stavby: Kovová socha objektu Pegas je vyrobená kováčskou technikou tvarovania ocelových plechov (žiarovo pozinkované, umiestené v exteriéri). Názov diela: „Slobodný a nespůtaný“. (Foto: Marian Volentier).

6. Rekonštrukcia lávok v mestskom parku, objekt 301, 302 (2020)

Autor projektu: HPK engineering a. s.
Umístění stavby: Bojnice – Prievidza
Popis stavby: Rekonštrukcia lávok v mestskom parku, objekt 301, 302 (Foto: Cb-mont s. r. o.). Stavbu do soutěže přihlásila společnost Cb-mont s. r. o.

7. Rozhledna Holedná (2020)

Autor projektu: Architekti Brno s. r. o., Tomáš Jurák, Adam Michna, Andrea Kučerová; statika: Jaromír Šmerda, Lukáš Loudil
Umístění stavby: Brno-Jundrov, pozemek pod oborou Holedná
Popis stavby: Vzdušnost, transparentnost, otevřenost či průhlednost konstrukcí nechává do interiéru věže vstoupit všechny živly a projevy počasí, díky čemuž se nepřeruší kontakt s přírodou ani při výstupu na vyhlídkovou plošinu. Vzniká tak vzdušná architektonická forma, jež umožní návštěvníkům se postupně ocitat a vertikálně prostoupit jednotlivými patry lesa, od kmenů, přes koruny stromů, až nad jejich vrcholky.

Výstup na rozhlednu je možný po točitém schodišti vloženém do interiéru věže. Všech 13 pater má totožné schodišťové rameno a čtvrtkruhové podesty. Na vyhlídkové plošině materiální působení věže ustupuje a nechává působit právě jen atmosféru místa uprostřed listnatého lesa s výhledem na urbánní krajinu a vzdálenější horizonty lesnatých kopců. Vrcholová vyhlídka je zcela otevřená, bez jakýchkoliv překážek, které by mohly narušovat požitek z výhledu. Hrubý beton podnože, vystupující mírně z okolního terénu, vytváří pevnou patu rozhledny, kontrastuje tak se vzdušností hlavního objemu věže a dodává pocit pevnosti a stability. (Foto: Jan Martínek).

8. Rozhledna na Velké Deštné (2019)

Autor projektu: architekti.in s.r.o., Lukáš Svoboda, Tomáš Jurák, Václav Kočí, Jan Martinek, Adam Michna, Andrea Chroustová, Vít Gerhard, Veronika Kavková, Zuzana Šarmanová, Petr Kříž
Umístění stavby: Obec Deštné v Orlických horách, vrchol hory Velká Deštná (1 115 m.n.m)
Popis stavby: Turistická rozhledna na nejvyšším vrcholu Orlických hor je inspirovaná charakteristickými klimatickými podmínkami. Deštěm a větrem!

Pětiboký půdorys vyhlídkové věže je odvozen z tvaru vrcholových vrstevnic hory. Hmota vlastní rozhledny byla formována prostým „vytažením“ půdorysu do jednoduchého abstraktního objemu.

Proudy deště hnané větrem byly transformovány do tenkých tyčových prvků konstrukce rozhledny. Různé směry dešťových přívalů se propisují do směrů prvků, které se kříží na jednotlivých stěnách. Plášť rozhledny se dynamicky proměňuje podle úhlu pohledu z exteriéru i interiéru. Tříramenné schodiště stoupá mezi polo-transparentními stěnami až do předposledního podlaží. Odtud na vrcholovou plošinu vede úzké točité schodiště, coby poslední moment napětí před vrcholem. Pak se již návštěvníkům otevře ničím nerušený panoramatický výhled do široké krajiny.

Určující přírodní živly jsou připomenuty také větrným rukávem na vrcholové plošině a lavičkou ve tvaru kapky, v patě věže. Betonová podnož a vstupní portál rozhledny odkazují na stavby válečného opevnění, připomínající pohnutou část historie Orlických hor. Ocelová nosná konstrukce zajistí dlouhou životnost stavby v náročných klimatických podmínkách. (Foto: David Stejskal, architekti. in).

9. Rozhledna v areálu pivovaru BERNARD (2020)

Autor projektu: Petr Bernard, Zdeněk Šubrt (Studio A), Jiří Lahodný, Jan Pecina (oba EXCON, a. s.)
Umístění stavby: Humpolec
Popis stavby: Žárově zinkovaná ocelová konstrukce rozhledny byla postavena okolo zděného komína pivovaru. Vyhlídkova plošina je umístěna ve výšce 33 metrů. Je přístupná po točitém schodišti. Konstrukce je příhradová osmiboká složená z trubkových nárožníků, diagonál a ztužujících ohýbaných prstenců. Pochozí plocha stupňů a plošiny je vyrobena ze žárově pozinkovaných tahokovů, podobně jako výplně zábradlí. (Foto: Tomáš Malý).

10. Tatras Tower – Věž snů (2020)

Autor projektu: Taros Nova a.s. (Radek Ondruch, Ing. Ondřej Orság, Ing. Roman Katler, Ing. Eva Volková, Ing. Matúš Kereškéni, Ing. Ondřej Trlica) a OSA & partners, s. r. o. (Ing. arch. Miloslav Dulík)
Umístění stavby: Štrbské Pleso, Vysoké Tatry
Popis stavby: V srdci nejznámějšího slovenského pohoří Vysoké Tatry v obci Štrbské Pleso v loňském roce vyrostla „Věž snů TATRAS TOWER“. Z vrcholku věže se návštěvníkům nabízí ničím nerušený výhled na horské štíty na jedné straně a ledovcového jezera Štrbské Pleso na straně druhé.

Projekt vznikl v místě nevyužitého prostoru stadionu s navážkou zeminy z předešlé výstavby, v areálu zimního střediska, který byl vystavěn při příležitosti konání Mistrovství světa v severském lyžování v roce 1970.

Investor měl zájem o obnovu zmíněné části areálu, nalezení nového využití pro turisty. Zejména pro ty, kteří z různých důvodů nemůžou absolvovat vysokohorskou túru, aby mohli, pro krásné výhledy do okolí, vystoupat až na vrcholky hor.

Bylo výzvou vytvořit stavbu, která by navazovala na okolní krajinu, vizuálně ji nerušila a zároveň sebevědomě doplnila dosavadní dominanty tohoto místa. Konstrukce evokuje torzo kmene stromu nakloněné poryvy větrů, odolávající vrtochům počasí, nabízející bezpečí a úkryt všem, kdo ho v horách potřebují. Na jeho vrcholu se leskne dešťová kapka z tajícího se ledu, symbol životodárné vody, která po miliony let formovala pohoří i okolní krajinu. Trojúhelníkovitá síť konstrukce je inspirována ostrými štíty hor i štíty chalup v údolí. Její odlehčená, nehmotná forma je při pohledu z dálky téměř neviditelná i přesto, že se tyčí do úctyhodné výšky 53 metrů.

Nejedná se jen o samoúčelnou vyhlídkovou věž, ale i o poctu pohoří Vysokých Tater a zejména všem horalům, tedy těm, kdo v horách žijí, milují je a opečovávají. V budoucnu by měla být stavba obohacena o horolezecké artefakty či další muzejní exponáty, které k tomuto kraji neodmyslitelně patří.

Věž snů TATRAS TOWER má tvar nakloněného „hyperboloidu“. Obvodový nosný plášť věže tvoří 24 ocelových sloupů, které jsou vinuté ve dvou směrech a doplněné horizontálními prstenci. Jednotlivé prstence věže mají po výšce proměnný průměr, přičemž spojnice středů prstenců tvoří nakloněnou osu věže o 15°. Celek tak tvoří prostorovou příhradovou konstrukci, přičemž jednotlivé styčníky jsou uvažovány jako tuhé. Ve vnitřní straně pláště věže se vine spirála lávky, která je podepřena sloupy kopírující tvar pláště. Všechny nosné prvky věže jsou tvořeny ocelovými trubkami, sloupy pláště jsou v jednom vinutí obloženy dřevěnými lepenými hranoly, které mění kulatý profil na hranatý. Pochozí část lávek je dřevěná, lávka je v horní části věže ukončena vyhlídkovou plošinou se sítí. Nejzazší cíp plošiny, který je vykonzolovaný, je také celý prosklený. Celou věž doplňují mezilehlé vyhlídkové plošiny a únikové schodiště. (Foto: Studio Flusser).

11. Vyhliadková veža Devínska Kobyla (2020)

Autor projektu: Architekti Šebo Lichý, Tomáš Šebo, Igor Lichý, Aleš Hradecký, Emanuel Zatlukaj, Imrich Vaško, Branislav Groch, Denisa Pavkovček Šťastná
Umístění stavby: Devínska Kobyla, Bratislava
Popis stavby: Na vrchole Devínskej Kobyly, ktorý je najvyšším bodom masívu Devínskej brány, pribudla očakávaná vyhliadková veža. Ateliér Architekti Šebo Lichý mohol svojim návrhom podporiť projekt, ktorý prispeje k atraktívnosti tejto lokality. Nová vyhliadková veža na Devínskej Kobyle, ktorej investorom je mestská časť Bratislava-Devínska Nová Ves sa bude nachádzať na priesečníkoch obľúbených turistických trás s dobrou dostupnosťou a návštevníkom ponúkne bohaté výhľady.

Zámerom investora bolo vybudovať atraktívnu vyhliadkovú vežu s nízkonákladovým rozpočtom. Umiestnenie v území hraníc troch štátov reprezentuje symbolický význam prelínania kultúr strednej Európy. Výhľad do troch susediacich štátov je motívom, ktorý sme pretavili do troch vyhliadkových plošín v rôznych výškových úrovniach.

V bohatej faune Devínskej Kobyly nájdeme aj modlivku zelenú, ktorá svojim štíhlym tvarom môže pripomínať konečné zhmotnenie výrazu vyhliadkovej veže. Biela farebnosť umožňuje vyniknúť jej siluete na pozadí korún okolitých stromov a zároveň ju robí neviditeľnou z diaľkových výhľadov na masív Devínskej Kobyly.

Zhotoviteľom konštrukcie, ktorej hmotnosť je 35 ton, je spoločnosť INGSTEEL. Do výšky 21,27 metrov sa návštevníci dostanú po vyšliapaní 112 schodov. Tu sa im naskytnú krásne výhľady, ktoré budú lákadlom nie len pre obyvateľov priľahlých mestských častí. Veríme, že výstavba vyhliadkovej veže v roku 2020 je prvým krokom k znovuobnoveniu lokality, naštartuje jej revitalizáciu a podporí cestovný ruch v blízkom okolí. Najväčšou odmenou budú pre nás spokojní návštevníci, ktorí si z výletu okrem krásnych záberov odnesú aj nezabudnuteľný zážitok. (Foto: Tomáš Manina)

VYHODNOCENÍ

Přihlášené stavby hodnotili členové Asociace českých a slovenských zinkoven, z. s. (AČSZ), zástupci České asociace ocelových konstrukcí (ČAOK), zástupci vysokých škol a vítězové předchozích ročníků soutěže. Každý hodnotitel vybral své čtyři nejlepší stavby (výběr čtyř staveb je paralelou nominace čtyř staveb do soutěže The Global Galvanizing Awards, kterou pořádá evropská EGGA). Vítěz obdržel čtyři body, stavba na 4. místě pak 1 bod.

Vítězem 5. ročníku soutěže o nejlepší stavbu s užitím žárově pozinkované oceli Czech and Slovak Galvanizing Award 2021 se stala stavba LIKO-Vo ve Slavkově u Brna, které autorem je prof. Ing. arch. Zdeněk Fránek (Fránek Architects). Stavbu do soutěže přihlásila společnost LIKO-S, a. s.