Do účelově založené firmy na Britských Panenských ostrovech poslal Andrej Babiš 381 milionů korun. Bylo to v roce 2009, ještě před jeho vstupem do politiky. Odtud jako půjčka putovaly do druhé společnosti, aby převodem skončily ve třetí. Ta pak za Babišovy peníze koupila zámeček Chateau Bigaud a dalších 15 přilehlých nemovitostí v městečku Mougins nedaleko Cannes u Azurového pobřeží ve Francii.
V Babišových majetkových přiznáních se o těchto transakcích není možné dočíst nic. Zákon o střetu zájmů přitom veřejné funkcionáře zavazuje, aby v čestném prohlášení uváděli kompletní přehled majetku nabytého před vstupem do politiky. Stejně tak je jejich povinností přiznat veškeré ekonomické aktivity během výkonu funkce.
Smyslem je ukázat, zda majetek politiků odpovídá jejich příjmům, zmapovat, jestli například členové vlády nedovoleně nepodnikají nebo zda nemají vedlejší příjmy z veřejné sféry. Pokud údaje v čestném prohlášení neodpovídají skutečnosti, musí zakročit odpovědná autorita. Tím je úřad, pod jehož správu náleží trvalé bydliště politika. V Babišově případě jde o Městský úřad v Černošicích u Prahy. K akci se ale nemá.
Černošická zdrženlivost
"Žádné informace k tomu sdělovat nebudeme. Abychom se mohli solidně vyjádřit, musíme k tomu mít podklady. Ty zatím nemáme. Žádný oficiální podnět k nám nedorazil," sdělil Aktuálně.cz vedoucí odboru přestupků Josef Sedláček. Právě jeho odbor je zodpovědný za to, aby v případě nepravdivého čestného prohlášení zahájil přestupkové řízení. Udělit může pokutu až 50 tisíc korun.
Podle informací Aktuálně.cz z daného odboru nemají úředníci dostatečnou kapacitu začít shánět, shromažďovat a vyhodnocovat podklady k celé kauze. Současně k tomu chybí i vůle. Úředníci jsou připraveni konat ve chvíli, pokud jim někdo předloží dostatečně podrobné podklady k Babišovým transakcím. Pokud je neobdrží, nic podnikat nebudou.
Je ale otázka, zda nemají konat z takzvané úřední povinnosti. V takovém případě začne orgán pracovat na základě informací z veřejného prostoru. Aktivita z úřední povinnosti je typická například pro policii. Kriminalisté nemohou čekat, zda se na ně v medializované věci někdo obrátí trestním oznámení. Šetření musí spustit z principu.
Podnět by měl přijít od spravedlnosti
"Vymahatelnost závisí na aktivitě daného obecního úřadu. Ministerstvo spravedlnosti, které spravuje centrální registr oznámení, podává pravidelně příslušným správním orgánům podněty ohledně porušení zákona o střetu zájmů, a snaží se tak vymahatelnost pravidel posilovat," řekl k tomu Aktuálně.cz právník Lukáš Kraus z protikorupční platformy Rekonstrukce státu.
Obdobně uvažuje i právník neziskové organizace Transparency International Jan Dupák. Upozorňuje ale na to, že ministerstvo spravedlnosti v tomto ohledu není příliš aktivní. "Nejsme si vědomi toho, že by nějaké preventivní činnosti vykonávalo. Přestupková řízení se obvykle zahajují až na podnět veřejnosti nebo na základě zájmu médií," řekl Aktuálně.cz.
Majetkové přiznání politiků se dříve ukládalo v Poslanecké sněmovně. Od roku 2017 se čestné prohlášení posílá do centrálního registru oznámení, za nějž odpovídá ministerstvo spravedlnosti. Pod jeho správou má listina přesnější podobu a více se dohlíží na její formálně správné vyplnění. Právě ministerstvo je přitom institucí, jež by mohla černošickému úřadu adresovat potřebný podnět. Takovou možnost předpokládá zákon.
"Podali jsme více než 20 000 podnětů správním orgánům. V drtivé většině případů šlo o nepodání oznámení, ale jsou tam i jiné přestupky včetně nepravdivých a neúplných oznámení."
Ministerstvo má pravomoc porovnat obsah čestného prohlášení veřejného funkcionáře s katastrem nemovitostí, s registrem podnikajících osob či obchodním rejstříkem. Pokud při tom narazí na nesrovnalost, podle zákona o střetu zájmů "oznámí takovou skutečnost bezodkladně správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona". Tedy Černošicím.
Benešová kauzu zlehčuje, policie už jedná
Z vyjádření ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) plyne, že její lidé s prověrkou Babišova čestného prohlášení v souvislosti s kauzou Pandora Papers hned tak nezačnou. Podle ní je kauza účelově načasovaná před volbami. "Navíc je to 12 let staré, to ještě Babiš nebyl v politice a nevím, proč bychom měli zjišťovat, proč to neuvedl v majetkovém přiznání," řekla Deníku N.
Zákon o střetu zájmů však takový úkon považuje za úřední krok, opakovaně v této souvislosti mluví o "ministerstvu", nikoliv o rozhodnutí plynoucím z politické vůle ministra. Benešová přitom opakuje Babišovy hlavní argumenty. Jde prý o snahu uškodit mu před volbami, transakci navíc provedl před vstupem do politiky. "Realitní kancelář mi doporučila koupit to přes advokáta. Není to nic nelegálního," řekl premiér v pondělí.
Podle zákona to však není pro obsah čestného prohlášení určující. V dokumentu musí být veškerý majetek nabytý před vstupem do veřejné funkce. Jak dále plyne ze zjištění novinářské platformy Investigace.cz, jež na Babišovu roli v kauze Pandora Papers upozornila, finanční úkony spojené s původním přesunem peněz probíhaly ještě v loňském roce.
Dvojice skrytě vlastněných firem Babišovi patřila ještě mezi lety 2015 až 2018, tedy v době, kdy už v politice byl. V poslední firmě měl navíc podíl osobně. Na počátku zmíněného období byl ministrem financí a prvním místopředsedou vlády Bohuslava Soboty (ČSSD). Premiérem se stal v prosinci 2017.
Zatímco ministerstvo a černošický obecní úřad zůstávají v kauze zdrženlivé, od pondělí se jí začala zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu.
