Postoj Čechů k lidem s duševním onemocněním se zlepšuje, stále ale mají tendenci se jim vyhýbat
Nová studie Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ukazuje, že se mírně zlepšuje postoj české společnosti k lidem s duševním onemocněním. Podle odborníků je to i důsledek tuzemské reformy péče o duševní zdraví a také aktivit bojujících proti předsudkům, například celonárodního projektu iniciativy Na rovinu, řekl ve středu mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Výzkum expertů z NUDZ ukázal, že se mírně zlepšil postoj vůči lidem s duševním onemocněním, avšak zlepšení nenastalo v sociální distanci (ochotě pracovat, žít, sousedit nebo přátelit se s někým, kdo má duševní onemocnění).
Protopopová skončila jako tajemnice rady vlády pro duševní zdraví. Podle Vojtěcha na vlastní žádost
Číst článek
„Takové výsledky jsou v souladu s efektem obdobných destigmatizačních kampaní, jako jsou Time to change v Anglii nebo Obertanement v Katalánsku,“ uvedl vedoucí kolektivu studie publikované v časopisu European Psychiatry Petr Winkler.
Vnímání duševního onemocnění jako stigmatu může být pro lidi větší překážkou v běžném životě než samotná nemoc.
V minulosti výzkumy opakovaně potvrdily, že v Česku je míra stigmatizace lidí s duševním onemocněním velmi vysoká. Na problematiku má také upozornit Světový den duševního zdraví, který každoročně připadá na 10. října.
Tendence vyhýbat se
„Ze srovnání s jinými evropskými státy je evidentní, že stigma duševních onemocnění v Česku je stále vysoké a lidé stále preferují se lidem s duševním onemocněním spíše vyhýbat, ačkoli mnohdy vůbec netuší, kolik z jejich přátel a kolegů má v této oblasti problémy,“ doplnil Pavel Mohr, předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně .
Sebevražd během pandemie ubylo. ‚Vyhráno ale není,‘ míní šéf Národního ústavu duševního zdraví
Číst článek
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nová studie pomůže odborníkům při práci na dalších fázích reformy péče o duševní zdraví v Česku.
Nyní začíná druhá fáze reformy spočívající v naplňováním národních akčních plánů v oblasti duševního zdraví.
Podle tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví Ivany Svobodové zahrnují například analýzy současné situace, nastavení metodik a standardů, zavádění nových typů služeb a přístupů až po řešení finančního zajištění nového sytému a legislativní úpravy.
‚Ojedinělá reforma‘
Plány se též zaměřují na zlepšení řízení péče, podporu duševního zdraví během celého života, prevenci duševního onemocnění, sebepoškozování a sebevražd, respektování a podporu lidských práv a zajištění dostupné péče pro všechny v komunitě.
‚Řeknou si, že jsem blázen.‘ Většina těhotných a žen po porodu s úzkostmi a depresemi nevyhledá pomoc
Číst článek
Česká republika spustila reformu psychiatrické péče v roce 2013.
„Reforma péče o duševní zdraví představuje rozsáhlý a komplexní proces, který je – svojí šíří a hloubkou – zcela ojedinělý v českém zdravotnictví. Obdobné systémové reformy jsou úkolem na několik desítek let a naší snahou je tento proces zkrátit. Nikoliv však na úkor kvality či komplexnosti změn,“ dodal vedoucí oddělení reformy péče o duševní zdraví na ministerstvu zdravotnictví Pavel Mička.
