NÁZOR: Žádné izolované katastrofy. Čelíme krizi "podivného světa", tvrdí profesor

Ropná skvrna u americké Huntington Beach šířící se do okolních oblastí není ojedinělý či unikátní strašák, konstatuje Sean Anderson v komentáři pro server CNN. Profesor environmentálních věd z Kalifornské státní univerzity upozorňuje, že podobné situace jsme již zažili a znovu zažijeme, zřejmě v nedaleké budoucnosti.

Jed skončí na našem talíři

Aktuální ropná skvrna může být opakováním úniku ropy u americké pláže Refugio z roku 2015, která leží zhruba 250 kilometrů severně od nynější lokality, uvádí odborník. Dodává, že situace před šesti lety měla dle očekávání závažný dopad na velká zvířata, ale také na nejzáhadnější a nejskrytější obyvatele pobřeží.

Největší pozornost a sympatie veřejnosti se pochopitelně dostávají ropou potřísněným mořským ptákům a savcům, výzkum studentů Kalifornské státní univerzity ovšem ukázal i vysokou úmrtnost u dospělců a mladých jedinců základního živočicha plážového ekosystému, konstatuje vědec. Doplňuje, že tím jsou píseční krabi.

Tito korýši o velikosti palce žijí v písku, kde se moře setkává s pobřežím, vysvětluje Anderson. Upozorňuje, že díky tomu stojí přímo v cestě plovoucí ropě, která v hustém skupenství zabíjí dospělce a zředěná nakladená krabí vajíčka.

"To by mělo vyvolávat velké znepokojení. Všichni závisejí na těchto písečných krabech," pokračuje profesor. Podotýká, že krabi představují potravu ptáků a ryb, navíc je rybáři používají jako návnadu.

Toxická ropa v tělech těchto krabů pak znamená, že jed se dostává do potravního řetězce a nakonec na lidský stůl, vyzdvihuje autor komentáře. Zdůrazňuje, že vše je propojené, ať si to uvědomujeme, či nikoliv.

Únik ropy v roce 2015 zasadil velký úder nejen přírodě, ale také místním obyvatelům, kteří v nejvíce postižených oblastech přišli o příjmy z turismu, nastiňuje expert. Připouští, že krabí populace i turistický ruch se po několika měsících obnovily, dodává však, že toto zamoření ropou není pouhou izolovanou událostí, ale součástí širší ekologické katastrofy. "Přichází po desetiletích tlaku na rozvoj pobřeží, změnách v moři a v probíhající pandemii," píše Anderson.

Aktuální skvrnu u Huntington Beach označuje odborník za další v celé řadě rán pro životní prostředí, které již nelze pojímat jako jednotlivé události, ale je nutné podívat se na zátěž celého systému.

Neúprosná série událostí

Místo otázek, jak tato konkrétní skvrna poškodí konkrétní mokřad či zátoku, je třeba se ptát, jakou zátěž postižené pobřeží a vody a tamní živočichové ještě unesou, deklaruje profesor. Kritizuje, že zákony a opatření nadále pohlížejí na tyto výzvy jako na izolované problémy.

Za příklad dává autor komentáře snahy právníků znečišťovatelů mírnit ekonomické škody napáchané únikem skrze tvrzení, že firma je odpovědná pouze se samotnou ropu. Takový postup ovšem nebere v potaz koronavirovou pandemii, po níž i pár týdnů či měsíců omezeného zájmu turistů v důsledku ropného znečištění může definitivně zpečetit osud těžce zkoušených restaurací, obchodů a dalších malých živností, uvádí Anderson.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Ropné skvrny, pandemie, kouř z lesních požárů. Na vše se nahlíží jako na samostatné problémy, ale musíme je vnímat jako neúprosnou sérii událostí, které tlačí na životní prostředí jako na propojený celek," pokračuje vědec.

Ropná infrastruktura u pobřeží Kalifornie je stará zpravidla 40-50 let a vyžaduje neustálé opravy, poukazuje expert. Vysvětluje, že ocelové těžební věže zpravidla postavily někdejší velké mamutí ropné společnosti, přičemž dnes je provozuje druhá, třetí, někdy i čtvrtá generace vlastníků s mnohem menší technologickou a finanční kapacitou k jejich patřičné údržbě.  

Případy jejího zanedbání i bankrotů provozovatelů těžebních věží jsou stále běžnější normou, přičemž deník Los Angeles Times zjistil, že ropovod odpovědný za aktuální únik provozuje firma s dlouhou historií porušování zdravotních a bezpečnostních norem, která v roce 2017 těsně unikla bankrotu, shrnuje Anderson. To podle něj ukazuje na nutnost uceleného přístupu ke vztahu člověka a přírody v současné neznámé a složité době.

Musíme být odhodlaní a upřímní a přiznat si, že nejde jen o jeden ropný unik, ale o širší krizi podivného světa, který společně vytváříme, deklaruje akademik. Dodává, že tuto pavučinu jsme spletli společně a jen společně ji dokážeme rozmotat.

Související

Ukrajinci tvrdí, že Rusové vyhodili do povětří Kachovskou přehradu. (6.6.2023)

Katastrofální dopady zničené přehrady Ukrajinu změní navždy. Pole se změní v poušť, černomořská fauna vymře

Zničení přehrady a vodní elektrárny na Ukrajině bude zřejmě mít katastrofální důsledky pro tamní ekosystém. Podle úřadů může zničení elektrárny vysušit bohatou zemědělskou oblast jižní části Ukrajiny, vyplavit znečišťující látky do vodních toků a převrátit ekosystémy, které se vyvinuly kolem masivní nádrže. Podle expertů potrvá roky, než se ukáže, jak rozsáhlý bude dopad těchto změn. 
lesy

Životní prostředí v Česku je jedním z nejhorších v Evropské unii

Životní prostředí v České republice zůstává jedno z nejhorších v Evropské unii. Česku patří v této oblasti v letošním ročníku Indexu prosperity a finančního zdraví 22. místo z 27 členských států, oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku. Zemi se sice podařilo mírně zvýšit podíl recyklovaného odpadu, čím dál víc ale zaostává v omezování emisí. Nejhoršího výsledku ze všech států unie dosáhlo Česko stejně jako minulý rok v podílu půdy postižené suchem, vyplývá z dnes zveřejněných výsledků.

Více souvisejících

životní prostředí Ropné katastrofy USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Teroristé Hamásu

Návrh dohody o příměří má tři fáze, tvrdí Hamás

Návrh dohody o příměří v pásmu Gazy, s níž souhlasilo palestinské hnutí Hamás, má tři fáze a každá trvá 42 dní. Uvedl to v pondělí vysoce postavený představitel Hamásu Chalíl Hajjá v rozhovoru pro katarskou televizi Al-Džazíra, píše agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Chřestýš

Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů

Podle nové studie, na kterou upozornil server The Guardian, se očekává, že změna klimatu povede k masové migraci jedovatých hadů do nových oblastí a zemí, které na to nejsou připravené. To zvýší zranitelnost obyvatel vůči uštknutí hady. Vědci ve studii modelovali možné geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, které mohou ohrozit lidský život. Závěry ukazují, že největší riziko nesou lidé v nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a v částech Afriky.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně

Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že uspořádá cvičení s taktickými jadernými zbraněmi. Před několika dny Kreml rozzlobeně reagoval na komentáře vysokých západních představitelů o válce na Ukrajině.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Netanjahu: Pokud se neubráníme sami, nikdo nás neubrání. Zvládneme to i sami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl tlak mezinárodního společenství, které požaduje pozastavení válečného tažení v Pásmu Gazy. Podle agentur AP a DPA zdůraznil, že Izrael má schopnost bránit se sám, pokud bude potřeba.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy