Ivan Štern: Turci jsou součástí Německa už šedesát let
„Očekávali jsme příchod pracovních sil, ale objevili se lidé,“ komentoval v roce 1965 čtyřleté výročí příjezdu prvního hostujícího tureckého dělníka do Německa spisovatel Max Frisch. O čtyři desetiletí později ho doplnila německá spisovatelka a novinářka tureckého původu Ferda Atamanová výrokem: „Jacípak jsme v tomto domě hosté, když jsme ho stavěli?“
Oběma dal za pravdu spolkový prezident Frank Walter Steinmeier v projevu u příležitosti šedesátiletého výročí příchodu 900 tisíc tureckých hostujících dělníků. Zdůraznil, že původní záměr rotujících Turků, aby se nemohli v Německu usadit, nevyšel.
Čtěte také
Německá společnost už několik let po příjezdu prvního vlaku z Istanbulu do Mnichova byla postavena před nezbytnost vypořádat se s rostoucím počtem sousedů tureckého původu. Dnes jsou to již bezmála 3 miliony.
Turci do Německa putovali celí rozjásaní. Vydělají si slušné peníze. Na dlouho jimi zajistí doma strádající rodinu. Jejich radost byla tak veliká, že celých 50 hodin, co trvala cesta vlakem, protančili. Turecké dívky byly dokonce ochotny se nechat na krátko ostříhat, jen aby splnily váhový limit 60 kilogramů co vstupenku na německý pracovní trh. Steinmeier to označil za jednu z mnoha ponižujících podmínek. Němci se v tom čase podle něho věru nevyznamenali.
Z hostujících dělníků jsou Němci
Zdůraznil, že historie hostujících dělnic a dělníků si zaslouží, aby se stala součástí německých učebnic dějepisu. „Až se seznámíme,“ řekl doslova, „s jejich historií, až jejich historii přijmeme jako integrální součást dějin naší republiky, pak teprve pochopíme naše dějiny vůbec.“
Čtěte také
A dodal, že i oni vystavěli Německo, že i oni naši zemi obohatili hospodářsky, ale především lidsky. „Jejich píle, nasazení a lidskost se výrazně podílejí na podobě naší země.“
Dnes už nejsou hostujícími dělníky, ale Němci, mezi nimiž se nachází spousta řemeslníků, umělců, muzikantů, podnikatelů, badatelů, soudců, státních zástupců, poslanců, státních tajemníků a v neposlední řadě i ministrů.
„Už to zdaleka nejsou lidé s přistěhovaleckým původem, ale díky nim se zemí s přistěhovaleckým původem stalo celé Německo,“ řekl spolkový prezident v závěru, vyzvav je, zejména pak ty nejmladší, aby v Německu vzdor nepřejícníkům a šiřitelům rasové a etnické nenávisti zaujali místa, na která mají nárok, a spoluvytvářeli společnost, jež je i jejich společností.
Škoda jen, že mezi našinci se zatím nenašel nikdo jako německý spolkový prezident, ani náš pan prezident, aby podobně povzbudil ty desítky tisíc Ukrajinců, kteří pro změnu budují český dům. A třeba se jim i omluvil za to, že je mnozí berou na hůl a zacházejí s nimi jako s lidmi podřadné kategorie.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Související
-
Ivan Štern: Christian Lindner – noční můra, anebo spasitel?
Představa, že by se šéf liberálů Christian Lindner stal německým ministrem financí, jak se po volbách nechal slyšet, se pro zadlužené jihoevropské národy stala noční můrou.
-
Ivan Štern: Dvě mimoběžné cesty, jak na klima
Zelení a liberálové bezprostředně před volbami v průzkumech pokulhávali za vedoucím tandemem demokratů křesťanských a sociálních.
-
Ivan Štern: Čína mezi lstivými Afghánci
Hospodářská pomoc Číny se v Afghánistánu bude patrně odehrávat podle stejného scénáře, díky němuž Čína proniká do Afriky. Za velkorysou pomocí se skrývá dluhová past.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.