ROZHOVOR | Babiš se po prohře zaměří na prezidentskou kandidaturu. Zeman bude muset Fialu jmenovat premiérem, tvrdí politolog

Za prohrou premiéra Andreje Babiše a šéfa hnutí ANO v letošních volbách stojí podle politologa Ladislava Mrklase jeho problematické kauzy a skutečnost, že vysál elektorát případným koaličním partnerům. „A tím se paradoxně oslabil, zvolená taktika se mu vymstila. Z politiky ale neodejde, je možné, že se rozhodne kandidovat na prezidenta. Podporu na úřad by od lidí měl,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas, který ocenil počínání lídra koalice Spolu Petra Fialy, předsedy ODS. „Prezentoval se jako lídr, v debatách byl srozumitelný. Měl jedinou a poslední možnost stát se ministerským předsedou, čehož využil. Zeman jej dříve či později bude muset jmenovat premiérem země,“ tvrdí.

Propad Pirátů, kteří ve volbách získali pouhé čtyři poslanecké mandáty, jej zase tolik nepřekvapil. Politolog Ladislav Mrklas si ale nemyslí, že by jejich neúspěch způsobil Andrej Babiš, který tvrdil, že v případě jejich zdaru by znárodnili byty a lidem by domů nastěhovali migranty. „Spíše bych řekl, že Piráti určitě z velké části doplatili na spojení se Starosty a Nezávislými. Hnutí STAN je v současnosti už úplně jiným uskupením, než před rokem a půl, kdy vznikaly společné námluvy. Po loňských krajských volbách získali na síle a kroužkováním Piráty přerostli, a tak se ze STANu dostali do sněmovny lidé, kteří o parlamentu ani nesnili.“ Odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu predikuje, že Piráti budou v novém kabinetu plnit roli opozice. 

Politický komentátor se příliš nediví, že se komunisté po dvaatřiceti letech nedostali do Dolní komory. Míní také, že ČSSD, která se poprvé v samostatné České republice nedostala do Sněmovny, doplatila na neustálé poškozování strany, které započalo už za Špidly a Grosse. „V sobotu rezignující předseda Jan Hamáček navíc nebyl typickým představitelem sociálního demokrata. Vlastně se k jeho charakteristice ani nepřiblížil. Hamáček je klasickým politikem, není žádným odborářem. Strana také nabízela témata, na jaká velká města absolutně neslyšela.“ Bývalý prorektor vysoké školy CEVRO Institut odmítá, že by stranu mohl zachránit Jiří Paroubek, který uvažuje o návratu. „Spíše mě napadá jméno šéfa odborářů Josefa Středuly, který je člověkem zvenčí. Proti Babišovi se vymezoval, upozorňoval na jeho asociální politiku a kritizoval, že ČSSD s ním byla ve vládě. Stranu by ale musel přejmenovat, její značka je nenávratně poškozena,“ míní v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas, který za výraznou tvář budoucí opozice považuje šéfa SPD Tomia Okamuru. Spatřuje v něm silný potenciál.

ŠÉF HNUTÍ ANO VYSÁL PARTNERŮM VOLIČE A TÍM SE OSLABIL

Pane Mrklasi, co vás jako politologa na letošních volbách nejvíce překvapilo?

Doslova mě šokovala hojná volební účast, která byla o pět procent vyšší, než v roce 2017. Je vidět, že lidé letošní hlasování skutečně pojali jako jakési referendum o Andreji Babišovi a jeho budoucnosti.

Čím si vysvětlujete prohru stávajícího premiéra Andreje Babiše? Může za ní čerstvá kauza Pandora Papers s přeléváním peněz do daňových rájů, anebo koalice Spolu, která mu v předvolebních debatách vyčítala drahotu, tedy raketový růst cen. Pojmenovala ji jako Babišova drahota.

Andrej Babiš se dostal do nouze díky kauzám, v nichž jeho jméno figuruje. Ale hlavní chybu udělal šéf hnutí ANO tím, že zatáhl za záchrannou brzdu a kromě SPD znemožnil, aby se do Poslanecké sněmovny dostali další potencionální koaliční partneři. Je možné říci, že vysál elektorát ČSSD i KSČM. A tím se paradoxně oslabil. Vždyť Babiš se navážel i do SPD. Zvolená taktika se mu vymstila.

Jaká budoucnost čeká Andreje Babiše? Před volbami říkal, že když v nich neuspěje, tak odejde z politiky, protože do opozice nepůjde, nyní změnil rétoriku a tvrdí, že scénu neopustí. Je jeho jedinou možností, aby zůstal v politice, je zřejmě kandidovat na prezidentský úřad. Premiér nyní hraje i o vlastní svobodu, pokud jeho kauzy skončí špatně, může se ocitnout i ve vězení. Souhlasíte?

S vizí, že by skončil ve vězení, bych byl opatrný, když ještě nebyl ani obžalovaný. Babiš ale dlouhodobě do politiky nainvestoval tolik prostředků, zatáhl do ní i svoji rodinu, že je vlastně nemožné, aby z ní odešel. Proto si myslím, že bude vládnout v demisi, anebo bez důvěry. Na jeho dalším setrvání má velký zájem i prezident Miloš Zeman. Pokud by Babiš odešel, ztratil by obrovský manévrovací prostor, který by mu obě koalice absolutně nedovolily. Proto Zeman bude aktivně kalit vodu a snažit se rozhánět jednotu demokratických aliancí. A co se týče vámi zmíněné možnosti, že by Babiš kandidoval na prezidentský úřad v roce 2023, tak se po letošních volbách jedná o opravdu reálnou možnost. Do předem ztraceného boje by nešel, ale ve  skončených volbách se přesvědčil, že se těší velké podpoře lidí. Určitá šance se tady pro něj skutečně otvírá.

Když se zformovala koalice Spolu, složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09, věřil jste, že může porazit hnutí ANO?

Loni v létě jsem poskytoval rozhovor pro týdeník Respekt a redaktor mně kladl dotaz, zda je opravdu možné, aby Petr Fiala jako lídr uskupení vyhrál. Odpověděl jsem, že musíme počkat na výsledky voleb. Tehdy jsem ale také dodal, že Petr Fiala má jedinou a poslední šanci stát se ve své kariéře premiérem. Žádnou jinou příležitost už mít nebude. A on nezaváhal. Ukázalo se, jak houževnatým člověkem Petr Fiala je, ačkoli mu jeho kritici vyčítají, že nemá fluidum. Předem bylo dáno, že půjde do politiky, protože v akademickém prostředí dosáhl maximum. Vždyť byl rektorem Masarykovy univerzity v Brně, dále se už nemohl posunout. Jeho cílevědomost mu hodně pomohla.

Můžete říci, v čem tkví kouzlo triumfu koalice Spolu? Jistě jí pomohlo, že Fiala v předvolebních televizních debatách vystupoval jako lídr, který byl Babišovi konkurenceschopný.

Nahrálo jí spoustu věcí. Chytře nešla do lítých bojů s Piráty, když byla v průzkumech až třetí vzadu, a to v době, kdy vedla aliance Pirátů se STAN. Diplomatické vyčkávání se jí vyplatilo. Doslova jí spadlo do klína, že Babiš útočil na Piráty a přitom si premiér neuvědomoval, že je tady právě ještě koalice Spolu. Babišovi kritika Pirátů přihrála jistě dost voličů, ale na poražení uskupení Petra Fialy to nestačilo. A předsedovi ODS hodně pomohlo, že se v debatách jevil jako klidná, srozumitelná síla. Na lidi zapůsobil jako lídr, a tak mnozí voliči změnili názor a koalici podpořili, byť původně ji volit nechtěli. I průzkum za poslední měsíc ukazuje, jak moc si Petr Fiala v očích veřejnosti polepšil.

Pomohla podle vás Petru Fialovi skutečnost, že je politologem a mohl si scénu dokonale zmapovat, a to jiným pohledem než klasičtí politici?

Považuji za určitou výhodu, že disponuje analytickými schopnostmi. Na druhou stranu fakt, že vidí do všech souvislostí, jej jako politika může v jeho rozhodnutí i zviklat. Týmu kolem Petra Fialy se ale podařilo, aby se neodchýlil od reality a neutápěl se ve filozofování. A tak být jako vrcholný čelní představitel politologem může a nemusí být jednoznačnou výhodou.

PIRÁTI BUDOU VE VLÁDĚ ZA OPOZICI, KSČM SE UŽ NEVRÁTÍ

Poraženým letošních voleb jsou i Piráti, kteří v rámci aliance se STAN získali jen čtyři poslanecké mandáty. Myslíte si, že doplatili na Babišovu rétoriku o tom, že chtějí znárodňovat byty, anebo že lidem domů nastěhují migranty?

Spíše bych řekl, že Piráti určitě z velké části doplatili na spojení se Starosty a Nezávislými. Hnutí STAN je v současnosti už úplně jiným uskupením, než před rokem a půl, kdy vznikaly společné námluvy. Už loni v krajských volbách ukázal STAN svoji sílu, ale v celostátním měřítku samostatně neustále jen oscilovali kolem pěti procent. Najednou ale nastal zvrat, byli sebevědomí, vystupovali jasně a i když původní kandidátka byla udělána v poměru 2:1 ve prospěch Pirátů, tak kroužkování je katapultovalo do Sněmovny. A skutečně, do Dolní komory se ze STANu dostali lidé, kteří původně ve zvolení ani tajně nedoufali. Starostům rovněž pomohlo, že Babiš na ně na rozdíl od Pirátů neútočil. Starostům dával najevo, že jsou pro něho neideologističtí a pragmatičtí lidé. Zkrátka, že v levopravé politice nejsou tak pevně ukotveni jako Piráti.

Mohou být Piráti opozicí ve vládě?

Oni budou muset být opozicí, neboť nic jiného jim ani nezbývá. Zatím si mnozí neumějí představit, že by v nové koaliční vládě nastaly nějaké rozpory, protože jsme doposud svědky takové selanky, jak obě aliance tvrdí, že nikdo bez sebe nemůže být. Ale na tvrdý politický boj dříve či později jistě dojde. A až mocenský boj vypukne, tak Piráti zjistí, že se čtyřmi mandáty nehrají ani páté housle, ale jsou bezvýznamnými housličkami. Jejich případné nesouhlasy tak zbylé čtyři subjekty nebudou brát vážně. Odpor Pirátů bude marný, a tak budou ve vládě plnit roli opozice.

Na co doplatili extrémisté, že ve volbách neuspěli?

Když se zaměřím na komunisty, kteří po dvaatřiceti letech neprošli do Sněmovny, tak v předvolebních debatách působili naprosto bohorovným dojmem. V předvolebních debatách vystupovali naprosto bohorovným dojmem. Dnes už bývalý šéf KSČM Vojtěch Filip působil, že je úplně s porážkou smířen, a jako by předem věděli, že v boji o Sněmovnu neuspějí. Nebyli schopni nic vymyslet, neměli žádné téma, které by oslovilo. Co se týče pravicových extrémistů, tak u Volného bloku se potvrdilo, že když máme kováře v podobě SPD, je zbytečné chodit za kováříčkem. SPD jsou tak jedinými extrémisty, kteří se do parlamentu dostali, ačkoli je rovněž Babiš atakoval a snažil se jim vysát elektorát. Tomio Okamura z SPD ale prokázal obrovský politický talent a pokud nebude v opozici Andrej Babiš, tak jsem přesvědčený, že bude nejvýraznější tváří vůči nové vládní garnituře, proti níž se bude určitě vymezovat důrazněji než Schillerová či Havlíček. Určitě o Okamurovi ještě uslyšíme. Spatřuji v něm silný potenciál.

Ještě bych se zastavil u komunistů. Co způsobilo jejich vypadnutí ze Sněmovny a mohou se za čtyři roky na scénu opět vrátit? Jen připomenu, že strana , která si letos připomněla sto let existence, skončila v propadlišti dějin.

Ne, KSČM skončila. Aby kdokoli ve volbách uspěl, musí být schopen oslovit mladou generaci. A to se komunistům dlouhodobě nedaří. Mladí na ně absolutně neslyší a stávající voliči stárnou a umírají.

PAROUBEK ČSSD NESPASÍ, STRANA BY SE MĚLA INSPIROVAT ODS

Proč propadla ČSSD, která se poprvé v historii samostatné České republiky nedostala do Dolní komory?

Jejich aktuální situaci způsobilo neustále poškozování strany, které už započalo za Špidly a Grosse. A nikdo z dalších stranických předsedů nedokázal nahradit Zemana a Paroubka, na jejichž dryáčnický styl voliči slyšeli. Současná progresivní agenda a upřednostňování dělnických vrstev velká města neohromí a neoslní. Navíc v sobotu rezignující šéf Jan Hamáček nebyl typickým představitelem sociálního demokrata. Vlastně se k jeho charakteristice ani nepřiblížil. Hamáček je klasickým politikem, není žádným odborářem.

Krátce po volební debaklu ČSSD prohlásil bývalý premiér a stranický lídr Jiří Paroubek, že uvažuje o návratu, aby partaji pomohl? Byl by Paroubek skutečně tím, který by ČSSD opět postavil na nohy?

Paroubek rozhodně není tím, který by nyní ČSSD spasil. Jsme zase u mladých, ty by absolutně neoslovil, navíc nové generaci jeho jméno už moc neříká. Dopadl by pravděpodobně stejně jako někdejší premiér Mirek Topolánek při poslední prezidentské volbě. Zmíněná jména už jsou vyčpělá a netáhnou.

Co konkrétního by tedy nejstarší straně pomohlo?

Nabízejí se dvě věci. Buď se ČSSD vydá stejnou cestou jako lidovci, kteří rovněž v roce 2010 po volbách dopadli katastrofálně a nedostali se do Poslanecké sněmovny. Tehdy totálně přetransformovali stranu. Přišli do ní nové tváře a generační řez opravdu pomohl a zabral. Anebo se nechá inspirovat ODS, která se v roce 2013 ocitla na absolutním dně. Nyní se už její taktický tah moc nepřipomíná, ale konzervativcům se vyplatila sázka do veřejného prostoru, z něhož vytáhla Petra Fialu. Vždyť členem strany se stal až 7. listopadu 2013. Do té doby s ní sice sympatizoval, sledoval ji, ale neměl žádnou šanci ji nikterak ovlivnit. Přišel neokoukaný profesor politologie a i přes počáteční nedůvěru ODS zvedl. Tady se skutečně může ČSSD nechat inspirovat.

Dobře, ale pořád neříkáte, kdo by mohl být jejím spasitelem?

Napadá mně jméno současného šéfa odborů Josefa Středuly, který nyní může využít své minulé kritiky a na ní postavit svoji kandidaturu. Může před členy předstoupit a říci: „Zatímco vy jste si v pohodlí seděli v Babišově vládě a byli součástí její koalice, já jsem se vůči premiérovi tvrdě vymezoval.“ A měl by pravdu, neboť neustále upozorňoval, jakou asociální politiku Babiš dělá a kterak mu vadila účast ČSSD v jeho kabinetu. Josef Středula určitou šanci prosadit se má. Musel by ale ČSSD přejmenovat, neboť její značka je nyní nenávratně poškozena.

LEVICE KVŮLI ŠKRTŮM ZA ČTYŘI ROKY ZASE OŽIJE

Kterak vidíte budoucnost levice?

Domnívám se, že za čtyři roky zase ožije. Nová vláda po Andreji Babišovi bude muset zavést nepopulární bolestivé kroky a provést škrtající reformu. Začne se šetřit, a to se řadě lidí nebude líbit. A právě proto se na scéně objeví nástupci komunistů a ČSSD. Je ještě brzy ale říkat, v jaké formě či podobě to bude. Lze však předpovídat, že v příštích volbách levice zase zesílí.

Dovedete predikovat, jak bude probíhat povolební vyjednávání o nové vládě, a to i s ohledem na současný zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana, který byl v neděli z Lán opět převezen do Ústřední vojenské nemocnice v Praze? Je také možné, aby Zeman protahoval Babišovo vládnutí až do roku 2023, kdy mu skončí prezidentský mandát?

Je opravdu nevyzpytatelné, jak se Miloš Zeman s Andrejem Babišem zachovají. Pokud Zemanovi zdravotní stav dovolí jednat, pak bude jistě usilovat o rozvrat jednoty obou koalic, jak už jsem naznačoval. Hrad potřebuje získat čas na taktiku i určitý prostor. Také lze předpokládat, že bude chtít zakrýt, jak prezidentský úřad funguje. Každopádně až bude ustanovena nová Poslanecká sněmovna, tak nebude moci prezident Zeman donekonečna ignorovat vítězství koalic. A tak dříve či později Petra Fialu stejně pověří sestavováním kabinetu a následně jej bude muset jmenovat premiérem země.

Související

Danuše Nerudová měla být podle průzkumů Petru Pavlovi a Andreji Babišovi mnohem vyrovnanějším soupeřem. Komentář

Výsledky voleb se oproti průzkumům opět liší. Déjà vu, z něhož plyne poučení

Říká se, že po bitvě je každý generál. Nemyslím teď vítěze prvního kola Petra Pavla, u prezidentských voleb a jejich výsledků se ale chvíli pozastavme. Oproti průzkumům se totiž v jedné věci hodně liší, takže prostor pro kritiku se nabízí. Daleko lepší ale bude, když zdůrazníme, v čem jsou průzkumy přínosem. 
Volby, ilustrační foto

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle CVVM koronavirus

Hlavním tématem loňských sněmovních voleb byl podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) koronavirus, lidé se ale při výběru strany orientovali více na sociální jistoty, ekonomiku a důchody. Koalice Spolu ve volbách podle agentury STEM bodovala v regionech s vyšší nadějí na dožití a větším podílem živnostníků, hnutí ANO a SPD tam naopak ztratily.

Více souvisejících

volby 2021 rozhovor Ladislav Mrklas Andrej Babiš Česká pirátská strana KSČM ČSSD Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy