Proč si kulturisté aplikují inzulín? A jaká to má rizika?

Inzulín je jedním z vůbec nejznámějších hormonů na světě a povědomí o něm šíří zejména lidé s cukrovkou, která jeho aplikaci vyžaduje. Málokdo už ale ví, že inzulín přináší i celou řadu efektů, pro které se jej vrcholoví kulturisté rozhodli zneužívat. V našem dnešním článku si tento hormon tedy představíme a řekneme si, jaká pozitiva a hlavně jaká negativa pro budování našich svalů skrývá.

Co to inzulín vlastně je?

Ze všeho nejdřív se hodí jistě krátké představení pro ty z vás, kteří znají inzulín jen okrajově. Jedná se o peptidický hormon produkovaný v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní. Jeho primárním úkolem je snižovat hladinu cukru v krvi, protože umožní cukru dostat se přímo do buněk. Inzulín se v našem těle vyskytuje zcela přirozeně a je vylučován jednak kontinuálně (tedy nehledě na to, zda a co přesně zrovna jíme) a jednak dochází k jeho většímu vylučování po jídle, kdy má samozřejmě největší opodstatnění.

Znáte někoho, kdo má diabetes? Dnes existuje celá řada pomůcek včetně třeba inzulinových per.

Strašák jménem cukrovka

Jedním z nejvíce skloňovaných civilizačních onemocnění je cukrovka, která představuje onemocnění, při němž organismus není schopen produkovat dostatečné množství inzulínu. Méně častou variantou je cukrovka 1. typu, která je spojená s absolutním nedostatkem tohoto hormonu – tělo člověka obvykle v průběhu dospívání zkrátka přestane produkovat inzulin v dostatečném množství. Vědci si zatím stále nejsou jisti původem nemoci, ale svou roli jistě hrají genetické predispozice a s největší pravděpodobností i některé environmentální příčiny.

O něco častější je diabetes 2. typu, který vzniká v případě, že buňky začnou být (třeba) vlivem špatného jídelníčku a nadváhy rezistentní na inzulín. Slinivka za těchto okolností inzulín produkuje, ale odpověď buněk není dostatečná. A jelikož tělo nemůže zvyšovat množství produkovaného inzulínu donekonečna, začne se cukr hromadit v krvi, čímž vzniká diabetes.

Diabetu 2. typu většinou předchází ještě stav, který označujeme jako prediabetes, kdy se začíná odpověď organismu na inzulin zhoršovat. Stejně tak se objevuje třeba žízeň, časté močení během noci, únava nebo přechodné potíže se zrakem. Jakmile některý z těchto příznaků dlouhodobě zaznamenáváte, je nejvyšší čas si nechat udělat krevní testy a naplánovat konzultaci s lékařem.

Zpátky ke kulturistice

Pokud jste se naším úvodním vysvětlením prokousali, možná si říkáte, jak z inzulínu mohou profitovat kulturisté. Ještě před upozorněním na potenciální benefity je však nutno dodat, že inzulín bez lékařského předpisu je nelegální a pokud podstupujete na závodech testy, budete mít s užíváním inzulínu problém. A teď už se dostáváme k výhodám, které jsou ve své podstatě tři:

Podporuje růst svalů

Kromě toho, že inzulín kontroluje hladinu krevního cukru, má také celou řadu dalších (a pro kulturisty vyhledávanějších) benefitů. Jedním z nich je třeba potenciální vliv na proteosyntézu, tedy proces, při němž vznikají v těle bílkoviny a díky tomu i rostou svaly. Není tedy divu, že i mnoho let staré studie přichází na to, že respondenti užívající inzulín mají vyšší míru proteosyntézy a zároveň u nich dochází k menšímu rozpadu svalových bílkovin.

Inzulín má podle mnohých výzkumů schopnost stimulovat proteosyntézu, což je jeden z důvodů, proč jej kulturisté používají.

Zlepšuje využitelnost sacharidů

Jak jste již asi stihli pochopit, inzulin ovlivňuje využití sacharidů v organismu. A právě to kulturisté mohou také vyhledávat. Jistě víte, že sacharidy sportovci obvykle doplňují po tréninku (i když to nemusí být až tak důležité). Elitní sportovci mohou před nebo po tréninku použít i inzulín, čímž dokáží efektivně zlepšit prokrvení a tím dostat cukr spolu s aminokyselinami do svalu. To udrží svaly pevné, objemné a hlavně to vytvoří optimální prostředí k jejich růstu. Pro dosažení tohoto efektu je ale vždy nutné užívání spolu s jídlem bohatým na sacharidy.

Zvyšuje účinek steroidů

Ač má inzulín celou řadu pozitivních vlastností, tak pokud byste srovnali jeho vliv na budování svalů například s růstovým hormonem, pravděpodobně byste zaznamenali nesrovnatelně menší výsledky. Tyto látky ale nejdou proti sobě, nýbrž spolu. Podle dostupných výzkumů to totiž vypadá, že efekt inzulinu je lepší při podání s anabolickými steroidy i zmiňovaným růstovým hormonem. Elitní kulturisté jistě budou mít k dispozici více informací o tom, proč inzulín užívat. Problém je v tom, že podávat tento hormon zdravým lidem a zkoumat vliv na svaly není příliš etické, a tím pádem tato problematika spadá do hledáčku vědců jen velmi zřídka. Jistě by se dalo přijít i na zajímavé efekty, ale bohužel má celý proces vážná negativa.

Inzulín se zdravým lidem, podobně jako třeba anabolické steoridy, podává dobrovolně málokdy, a proto nemáme dostatek studií.

Má i nějaká negativa?

Jak jsme již nakousli v předchozím odstavci, inzulín má i svá negativa. Těch není zatím známo moc, ovšem o to vážnější jsou. Inzulin by nepřežil působení enzymů v trávicí soustavě, a proto není možné jej sehnat ve formě kapslí nebo tablet. Musí být vždy aplikován injekčně, což samo o sobě představuje pro nezkušené sportovce riziko. Naštěstí se ale většinou aplikuje do oblasti břicha, kde je riziko propíchnutí žíly menší než u anabolik.

Ten nejvýznamnější negativní efekt přichází samozřejmě až po vpichu, kdy inzulín v těle zmobilizuje krevní cukr a jeho hladina logicky klesne. To může vést až k hypoglykémii, závažnému stavu, který se projeví třeba nezvladatelným třesem, podrážděností, bledostí, záchvaty v extrémních případech i ztrátou vědomí či dokonce i smrtí. Je známo relativně dost případů kulturistů, kteří po podání inzulínu zemřeli.

No a v neposlední řadě pokud máte inzulínu dost a začnete jej ještě užívat injekčně, zvýšíte svoji citlivost na tento hormon. To může představovat obrovskou komplikaci pro ty z vás, kteří mají přirozeně nižší hladinu cukru v krvi, protože ji tím ještě sníží a mohou zaznamenat opravdu velmi nepříjemné stavy, kvůli nimž hrozí i hospitalizace.

Pro rekreační sportovce to jde i jinak

Pokud jste rekreační sportovci, kteří nemají skvělou genetiku a vrcholové soutěžní ambice, na inzulín byste neměli ani pomýšlet, protože se v takovém případě pohybujete opravdu po tenkém ledě. Spíše je vhodné se zaměřit na ty věci, které možná nejsou tak atraktivní, ale jsou nesmírně důležité. Typickým příkladem je přijít na to, kdy a jaké sacharidy vám po tréninku vyhovují.

Když po tréninku přijímáte optimální množství sacharidů (řadě sportovců se osvědčila i jejich kombinace s inzulinogenními aminokyselinami BCAA a vhodným typem bílkovin z vícesložkových proteinů), můžete své výsledky v dlouhém horizontu opravdu posunout. Po tréninku je naopak dobré se vyhnout tukům i veškeré vláknině a i takové maličkosti mají na výsledky vliv. A když v nich uděláte chybu, na rozdíl od chyby v užívání inzulínu vás to nedostane do nemocnice.

Víte, co si dát po tréninku? Už jenom to vás může podstatně posunout kupředu.

Co si z dnešního článku odnést?

Z dnešního článku byste si měli odnést především to, že inzulín není dávno jen záležitostí lidí s diabetem, ale sahají po něm i vrcholoví sportovci. Těm může zlepšit prokrvení, čímž do svalů přinese více živin a zajistí jejich optimální růst. A kromě toho ještě působí synergicky s celou řadou anabolických steroidů i růstovým hormonem. Nic ale není tak skvělé, jak se zdá – zároveň má inzulín celou řadu negativ spojených primárně se špatnou aplikací a následným snížením hladiny cukru v krvi.

Může se tak stát, že dostanete hypoglykémii, při níž se budete třást, budete rozrušení a dokonce vám hrozí i ztráta vědomí a smrt. Nehledě na to, že inzulin pro jiné než léčebné účely u nás ani není povolený.