Zatím na zkoušku se na sídlišti Povel objeví čtyřicet nových nádob na sběr gastroopadu. Ten následně najde využití při výrobě bioplynu, potažmo biometanu, elektřiny a tepla v Rapotíně, kam jej bude svážet společnost Energy financial group, která bude sběr gastroodpadu v Olomouci na základě smlouvy s městem zajišťovat. Pokud se třídění a sběr gastroodpadu na sídlišti Povel osvědčí, zhruba v polovině příštího roku bychom mohli najít tyto sběrné nádoby i jinde ve městě.

"Větší separaci vytřiditelných složek biologicky rozložitelného komunálního odpadu nám nově ukládá legislativa a já jsem moc rád, že se nám podařilo navázat spolupráci s firmou, která projekt "Třídím gastro" úspěšně odstartovala už na Šumpersku. V Olomouci lidé tuto možnost najdou od listopadu na čtyřiceti místech lidnatého sídliště Povel, kde mohou do tmavě hnědých popelnic s označením "gastroodpad" vhazovat kuchyňské zbytky i třeba prošlé potraviny. Podtrhuji tmavě hnědé, protože světle hnědé nádoby na bioodpad již v ulicích máme a právě v nich mnohdy nesprávně končí gastroodpad živočišného původu, který tam nepatří. Věřím, že pokud budou Olomoučané této možnosti využívat, podaří se poměrně výrazně snížit podíl směsného komunálního odpadu ukládaného na skládku. Každá recyklace má smysl. Snad bude třídění odpadu z kuchyně úspěšné i v Olomouci," věří náměstek primátora města Olomouce Otakar Bačák, který má odpadové hospodářství města ve své kompetenci.

Gastroodpad lze ukládat do označených tmavě hnědých nádob o objemu 120 litrů. Do sběrných nádob mohou občané vyhazovat širokou škálu kuchyňských odpadů, jako jsou tepelně upravené i neupravené potraviny rostlinného či živočišného původu, prošlé potraviny i s původním obalem, maso, mléčné výrobky, pečivo, cukrovinky, čaje či kávovou sedlinu. "Tento odpad je možné do popelnice vhodit v jakémkoli obalu kromě skla, to do nádob na gastroodpad nesmí. Tyto nádoby budou vypadat vlastně jako menší popelnice na bioodpad, ale budou mít speciální těsnící systém, aby vyhozené zbytky v okolí nezapáchaly a nelákaly třeba potkany. Podle zkušeností odborné firmy ze Šumperska měla prý instalace těchto sběrných nádob dokonce takový efekt, že se u kontejnerů i v rizikových lokalitách potkani přestali úplně objevovat. Právě proto, že už je nelákaly zbytky jídla vyhozené do klasických popelnic nebo kontejnerů na směsný odpad. To samozřejmě může dobře fungovat pouze v případě, že nádoby budou lidé pečlivě zavírat. Konkrétně Povel v posledním roce bojuje s větším výskytem potkanů, proto doufám, že třídění kuchyňských zbytků zafunguje i v tomto směru," vysvětluje používání i výhody nových sběrných nádob náměstek Bačák s tím, že pokud se projekt u Povelských osvědčí, bude chtít vedení města popelnice na gastroodpad instalovat i na dalších místech v Olomouci. Mohlo by se tak stát pravděpodobně v polovině příštího roku.

Projekt Třídím gastro odstartoval prostřednictvím firmy Energy financial group v několika obcích na Šumpersku. Speciální sběrné nádoby na kuchyňské zbytky byly zatím umístěny v Šumperku, Velkých Losinách, Rapotíně, Novém Malíně a Bludově, od 1. listopadu se zkušebně přidá také olomoucké sídliště. Svoz vytříděného gastroodpadu bude jednou týdně zajišťovat právě Energy financial group, a to do bioplynové stanice v Rapotíně, kde kuchyňské zbytky poslouží k dalšímu zpracování. Najdou využití při výrobě bioplynu, potažmo biometanu, elektřiny a tepla.

"Nový odpadový zákon ukládá obcím povinnost omezit skládkování znovu využitelných a recyklovatelných složek komunálního odpadu a my nyní vycházíme vstříc jejich poptávce po separaci gastroodpadu. Ta má být navíc brzy pro obce povinná. Projekt Třídím gastro je první iniciativou podobného druhu v republice a jak se ukazuje na případě Šumperka, lidé mají o projekty tohoto typu zájem a rádi se na správném třídění gastroodpadu podílejí. Věřím proto, že i v Olomouci, s níž nyní nově navazujeme spolupráci, se projekt osvědčí," podotýká Tomáš Voltr, výkonný ředitel Energy financial group, která se rozhodla tento projekt pilotně zahájit v okolí bioplynové stanice v Rapotíně, kterou vlastní, aby si ověřila, jak se nový systém sběru a recyklace gastroodpadu ujme.

"Po čtvrt roce od spuštění už víme, že jdeme správným směrem, čemuž napovídá i nově navázaná spolupráce s Olomoucí. Lidé se do třídění gastroodpadu pustili velmi zodpovědně, takže např. ze Šumperka k nám do Rapotína každý týden putuje více než 2 tuny biologicky rozložitelného odpadu. To ročně dělá zhruba 100 tun odpadu, který neskončí na skládce, ale místo toho najde energetické využití. Takové množství dokáže zajistit elektřinu na celý rok až pro 40 domácností nebo vytvořit bioCNG k ujetí cca 100 000 km," uzavírá Tomáš Voltr, výkonný ředitel Energy financial group.