Kouzlo hereckého hlasu by mělo být na lince mezi mikrofonem a posluchačem, věří producent audioher

A pokračuje: „Třeba v Mistrovi a Markétce je jich 122. Takže každý herec hraje svým hlasem a neškrtáme tam ani jednu větu. Pod tím jsou zvukové efekty, ruchy, hudba, takže je to vlastně rozhlasová hra s přidanou hodnotou celého vyprávění. Není to jen dramatizace.“

Čtěte také

Co všechno obnáší vytvoření audioknihy

S tímto nápadem se režisér inspiroval u polské auditotéky. „Poláci, když říkají superprodukce, tak tím míní tu filmovou, jakou známe z hollywoodské produkce.“ 

Michał Sieczkowski se domnívá, že krása hereckého hlasu je věc individuální. „Někomu krásný herecký hlas zní tak, že k němu promlouvá procítěně, s intimitou, do které se pak posluchač dostává. Pro jiného je zas strašně důležitá civilnost hereckého hlasu. To znamená schopnost neartikulovat příliš divadelním způsobem, ale dostat se do duše toho posluchače. A myslím, že mikrofon, rozhlas a vše, co je kolem audia, to nádherně umožňuje.“ 

„Okouzlení hlasem je ošemetná věc. Myslím, že by se kouzlo mělo stát na lince mezi mikrofonem a posluchačem, ale herec by na to neměl příliš myslet. To kouzlo je součástí efektů. Vyplývá z toho, že herec ovládá řemeslo a ví, o čem mluví. A pak je tady ten přijímač a posluchač, který toto kouzlo objeví,“ uzavírá Michał Sieczkowski. 

Poslechněte si celé Hovory v audiozáznamu, ptala se Naděžda Hávová. Dozvíte se, proč se domnívá, že by se Poláci mohli od nás učit nadhledu, nebo proč je český humor víc univerzální než ten polský.