7°C
Babišovu blondýnu potěšily volby: Vyhrály proevropské strany, líbí se Charanzové
Ditu Charanzovou (ANO), která aktuálně zastává post místopředsedkyně Evropského parlamentu , při volbách otevřeně podporoval Andrej Babiš. Zatímco ona slavila v roce 2019 vítězství ve volbách do evropského parlamentu, Babiš utržil ve volbách do Poslanecké sněmovny nečekanou porážku od koalice Spolu. „Jsem ráda, že vyhrály proevropské politické strany, “ řekla Blesk Zprávám Charanzová s tím, že je zvědavá na mezinárodní politiku pod taktovkou nastupující vlády. Zmínila možný rozpor koalice Spolu, konkrétně Fialovy ODS s koalicí Pirátů i Starostů, a to především kvůli zelené politice. Obě koalice v sobotu bezprostředně po volbách podepsaly memorandum o spolupráci. „Jsem zvědavá, jak to nový premiér ukočíruje,“ řekla Charanzová k programovému rozporu obou koalic.
V Česku můžeme pozorovat zajímavý trend. Europoslanci za ANO přímo úměrně době působení v evropském parlamentu obracejí, a hlasují proti zájmům svého mateřského hnutí. Jedním z příkladů je právě Dita Charanzová, která byla ve volbách do evropského parlamentu v roce 2019 Babišovou favoritkou. Zdaleka ne ve všem se ale za Babiše postavila.
A není sama. Eurokomisařka Věra Jourová, která stála za návrhem, který rozzuřil maďarského premiéra Viktora Orbána, od kterého to Babiš za neposlušnou příslušnici hnutí ANO pěkně schytal. „A co ta Jourová? Takhle se chová přítel Orbána?“ vzkázal rozhořčený maďarský premiér Babišovi.
Kdyby Věře Jourové prošel návrh na zmrazení stimulačního balíčku, které mělo být pákou na neposlušné země, jenž jednají v rozporu s demokratickými principy EU, Maďarsko by mohlo přijít až o 7,2 miliardy eur a Poláci hned o 23 miliard eur. Aplikaci takových nástrojů však musí v rámci demokratického procesu schválit všechny země.
Maďarsko s Polskem původně chtěly návrh vetovat, ale nakonec svolily, ale s jednou podmínkou: že opatření začnou platit až za dva roky - Orbán tak stihne v klidu financovat volby, které ho čekají nejdéle napřesrok. Jourové snažení šlo přímo v rozporu se zájmy Andreje Babiše - České republice kvůli dotačním nejasnostem kolem Babišova údajného střetu zájmů několikrát hrozilo, že se na černou listinu dostane také. Maďarsko se do průšvihu dostalo mimo jiné kvůli restriktivnímu přístupu vůči LGTB komunitě.
Vzpoura europoslanců za ANO kvůli pedofilům
Dalším příkladem vzbouření europoslanců za ANO v europarlamentu je rozpolcení v přístupu k novému maďarskému zákonu o ochraně před pedofilií. Zatímco premiér Andrej Babiš (ANO) v Poslanecké sněmovně hájil Orbánův zákon, jeho europoslanci v Evropském parlamentu v čele právě s Charanzovou hlasovali pro rezoluci, která legislativní krok Maďarska jasně odsuzuje.
Pro rezoluci hlasovali i další europoslanci za ANO, Dlabajová, Ondřej Kovařík anebo Martin Hlaváček. Hlasování se z ANO zdržel jenom Ondřej Kotek. Jak vnímá Dita Charanzová výsledek voleb? A co na to Brusel?
Ve volbách do europarlamentu jste byla žhavou kandidátkou a favoritkou Andreje Babiše. Co říkáte na výsledek voleb?
Na výsledek voleb říkám, že voliči rozdali karty, já osobně doufám, že dojde brzy k vytvoření nové stabilní vlády, protože opravdu z toho evropského pohledu je před námi celá řada složitých vyjednávání. A Česko bude potřebovat mít silný mandát. A to, za co jsem ráda, je, že celkově když se podívám, jak voliči volili, tak vyhrály proevropské politické strany,
Česko je zahraničními médii i Bruselem často „házeno do jednoho pytle“ s Orbánovským Maďarskem, nebo podobně laděným Polskem. Myslíte, že by měla nová vláda svůj postoj ke státům V4 pod aktuálním vedením změnit, nebo by bylo správné dál mít vztahy s lídry V4 jako prioritu?
V současné době ještě nevíme, jak bude nová vláda vypadat, kdo bude ministr zahraničních věcí, jaké budou priority nové vlády, takže těžko se mi komentuje, zda visegrádská spolupráce bude patřit mezi ty hlavní priority či nikoliv. Je pravda, že z hlediska toho, že Brusel vede soudní spory s Polskem a vyhrocené vztahy jsou i s Maďarskem, by bylo dobré jasně se vymezit. Na druhou stranu si nemyslím, že Česká republika takto vnímána nikdy nebyla, v České republice funguje právní stát. A když se podívám na kroky české vlády v celé řadě oblastí, tak jsme opravdu z hlediska Visegrádu spoustu věcí dokázali obhájit. Takže v tuto chvíli se musíme nechat překvapit, kdo bude novým ministrem, a jaké bude nové nastavení zahraniční politiky.
Jaké jsou první povolební ohlasy z Bruselu? Evropský parlament v minulosti upozorňoval na „oligarchizaci“ V4. V hledáčku neměl jenom maďarského premiéra Viktora Orbána nebo jeho polský protějšek Mateusze Morawieckého, ale i Andreje Babiše. Historicky kvůli Čapímu hnízdu, postojům k LGTB komunitě a nově kvůli Pandora Papers. Jak je jeho prohra vnímána v Bruselu?
Ta situace v České republice je samozřejmě bedlivě sledována zahraničními novináři i europoslanci, stejně jako veškeré události kolem pana premiéra Babiše. Teď, co jsem zaznamenala od kolegů, všichni se mě vlastně ptají, jaké bude směřování Česka, vnímají, že bude proevropské, v tomto změnu vnímají pozitivně. Na druhou stranu vám řeknu, že z toho čistě bruselského pohledu se tady bavíme o koalici konzervativního pravicového křídla ODS s velmi bych řekla mnohdy levicovými prvky prosazující zelenou agendu, které jsou u nás představovány Piráty. Takže bude zajímavé, jak budou tyhle dvě uskupení schopna nějaké společné řeči.
ODS je proti zelené politice? Minimálně v koaličním programu Spolu ochrana životního prostředí figuruje. Průnik by tam tedy mezi oběma koalicemi alespoň na papíře byl...
Já si myslím, že my všichni chceme ochranu přírody, my všichni chceme lepší prostředí pro novou generaci, otázka je, jak toho dosáhnout. A Česká republika je ve zcela odlišné situaci, než je třeba Švédsko, skandinávské země. Jsme země, která má silný automobilový průmysl, země, která má nějakým způsobem postavenou svojí energetickou politiku, a tohle všechno bude potřebovat nějaký čas, než se nám to podaří změnit. A já jsem upřímně zvědavá na ty kroky pana Fialy, protože znám názory třeba Saši Vondry, a bude zajímavé, jestli se mu to podaří prosadit i na té evropské úrovni.
Co konkrétně bude prosazovat?
Kritizuje zelený úděl, nechce, aby se některé ty závazky vztahovaly na Českou republiku, úloha jádra do budoucna, celkové nastavení, už se to týká i elektromobility, zákazu aut se spalovacími motory. Takže to je ten velikánský koláč, takže jsem zvědavá na to, jak se to novému premiérovi bude dařit kočírovat.
V polovině roku 2022 nás čeká předsednictví EU. Po volbách se diskutuje i o tom, že by mohl být pověřeným členem vlády pro evropské předsednictví Ivan Bartoš, lídr Pirátů, kteří získali pouze čtyři mandáty. Myslíte si, že je tato pozice pro Ivana Bartoše adekvátní a že bude Bruselem přijat tento krok kladně?
Já do těch koaličních jednání, která teď probíhají, hovořit nechci a rozhodně mi nepřísluší hodnotit lídra Pirátů. České předsednictví budeme mít podruhé v historii, první, u kterého jsem byla plně zapojená jako diplomat v Bruselu, si bohužel pamatuju tím, že spadla česká vláda a že se nám nepodařilo plno věcí dotáhnout. Takže jak říkám, já doufám, že se tady podaří koalici vytvořit stabilní vládu, která vydrží i to české předsednictví, ať už bude v jeho čele kdokoliv.
Témata:
Související
Babišova pracovní blondýna je větší kočka naž blondýna domácí.