Článek
Ropušího kamene si všimla Růžena Gregorová z Geologicko-paleontologického oddělení Moravského zemského muzea, která se ropušími kameny zabývá. Podle kastelána zámku a hradu Bečov Tomáše Wizovského byl objev dílem náhody.
Archeologové objevili v Milevsku hřeb, který prý pochází z Ježíšova kříže
„Paní Gregorová sledovala záběry v televizi z ukládání ostatků do relikviáře sv. Maura a všimla si jednoho z kamenů, který relikviář zdobí. Hned druhý den se s námi spojila. Její domněnka se pak potvrdila,“ popsal Wizovský.
Paleontologové až v novověku zjistili, že tzv. ropuší kámen je ve skutečnosti zkamenělý zub druhohorní ryby.
Jak poznamenala Gregorová, ve středověku, kdy ještě lidé neznali původ zkamenělin, nacházeli nejrůznější pozůstatky života z minulosti a hledali pro ně vysvětlení.
Zuby pravěké ryby Scheenstia mají kulovitý tvar, protože byly uzpůsobeny k drcení vápenných schránek vodních živočichů. Zřejmě ale lidem připomínaly boule na hlavě ropuchy, a tak se vžila představa, že vznikají v hlavách starých ropuch.
Ve středověku se věřilo, že chrání před jedy
Ropušímu kameni se ve středověku připisovaly léčivé účinky, měl také nositele chránit před jedy, podle pověr uměl jed detekovat a neutralizovat. Proto se ropuší kameny používaly v prstenech panovníků. Nález v Bečově je ale v mnoha ohledech významnější a podle Gregorové jde o senzaci.
„V anglických sbírkách jsou zachovány prsteny, které obsahují ropuší kameny, ale nejstarší je ze 14. století a všechny ostatní jsou mladší, 16. nebo 17. století. V 18. století pak už tento mýtus odeznívá,“ vysvětlila.
Mezi kameny, které zdobí relikviář, je i tzv. ropuší kámen.
Dva ropuší kameny identifikovala Gregorová i na koruně, kterou byl v roce 1349 korunován Karel IV. v německých Cáchách králem Svaté říše římské. Nález na relikviáři v Bečově, který pochází z první čtvrtiny 13. století, je ale zatím nejstarším potvrzeným nálezem ropušího kamene.
Žena na Liberecku našla při práci na zahradě sošku Ježíška z 15. století
Relikviář sv. Maura nyní prochází odborným čištěním, které provádí restaurátor Andrej Šumbera. Ten také po upozornění, že by jeden z kamenů mohl být ropuším kamenem, asi centimetrový objekt z výzdoby vyndal, aby mohl být podroben detailnímu zkoumání.
Po otočení bylo pod mikroskopem jasně vidět, že nejde o přírodní minerál, ale o zub, který je zvenku obalen sklovinou a uvnitř má výduť. Po potvrzení byl ropuší kámen vrácen zpět mezi ostatní drahokamy na relikviáři.
Zkamenělý zub zkoumá restaurátor Andrej Šumbera.
Relikviář by měl být v listopadu opět představen veřejnosti, a to ve zcela nových prostorách. Místo zámku bude relikviář, uzamčený v asi nejbezpečnější vitríně v Česku, k vidění v Pluhovských domech nad zámkem. Doplní ho i nová expozice.
Ropuší kámen zdobí relikviář sv. Maura.
