Protože den bude takový, jaký si ho uděláte.
Některé druhy žraloků jsou obávanými predátory nejen mezi lidmi, ale také v moři. Na jejich jídelníčku jsou i živočichové spásající mořské trávy, které jsou důležitou zásobárnou oxidu uhličitého. Díky žraločím hodům tak oceány mohou ukládat více tohoto škodlivého skleníkového plynu.
Půltunový dugong, savec zvaný také mořská kráva, spase denně asi 40 kilogramů trav rostoucích na dně oceánu. Tyto podvodní louky jsou přitom významnými zásobárnami oxidu uhličitého. Uloží se do nich až dvakrát více CO2 než do lesů na souši. Pokud jsou mořské trávy likvidovány želvami, dugongy a dalšími býložravci, klesá krom absorbce CO2 také schopnost oceánu vzpamatovat se z extrémních projevů klimatu, jako jsou vlny veder.
Protože si žraloci tygří rádi pochutnají právě na dugonzích, přispívají tím k regulaci jejich populace a ochraně mořských trav a jejich různorodosti. Vedle toho pomáhají také při hnojení zátok, kde žijí, protože prostřednictvím svých výkalů rozšiřují důležité živiny, jako je dusík. V neposlední řadě se podílejí také na jevu zvaném potopení uhlíku, kdy rozměrná těla žraloků bohatá na uhlík klesnou po smrti ke dnu, čímž tento prvek uloží na věky.
Zdroj: BBC
Digitální odpadové tržiště pomohlo prodat střešní krytinu, celý most nebo 50 tun pomerančových slupek. Pokud tento projekt ještě neznáte, přečtěte si o něm rozhovor přímo se zakladatelem.
Inspirace z knihovny: I smrt má srdce. Zlodějka knih představuje její něžnou stránku
Jaká je smrt? Mnozí známe její podobu ze strašidelných příhod, kde byla obvykle popisovaná jako…
