Evropská unie je ochotna v rámci urovnání pobrexitového sporu s Británií upustit od části požadovaných kontrol zboží mířícího do Severního Irska z ostatních částí Spojeného království. Evropská komise ve středu předložila balíček návrhů, který počítá s volnějším průchodem některých potravin či léků a s usnadněním celních postupů u dalších produktů.
Brusel se tím snaží částečně vyjít vstříc požadavkům Londýna, který odmítá zavést kontroly a chce zásadně předělat uspořádání dohodnuté v takzvaném severoirském protokolu.
Protokol jako součást brexitové dohody téměř deset měsíců po završení britského odchodu z evropského bloku zůstává vedle rybolovných práv hlavním předmětem sporů komplikujících vztahy mezi Unií a bývalou členskou zemí. Britská vláda odkládá zavedení kontrol zejména potravin, na nichž se obě strany dohodly ve snaze předejít vzniku tvrdé hranice oddělující obě části irského ostrova.
Zatímco EU zdůvodňuje požadavek kontrol ochranou vlastního trhu, jehož je Severní Irsko stále součástí, Británie se obává mimo jiné přílišných komplikací v zásobování severoirských obchodů a s tím spojeného politického napětí.
„Naslouchali jsme a jednali se severoirskými politiky, firmami a zástupci občanské společnosti a naše návrhy jsou přímým a opravdovým řešením problémů, o nichž mluvili,“ popsal vznik balíčku místopředseda EK Maroš Šefčovič.
Omezení kontrol a větší zapojení Severního Irska
Unijní exekutiva v jeho rámci Londýnu nabídla, že EU omezí až o 80 procent požadované kontroly zdravotní nezávadnosti potravinářských výrobků, pokud budou britští vývozci dostatečně informovat o jejich původu a zaručí, že jsou určeny pouze pro severoirský trh. Británie však musí splnit některé své dřívější závazky, jako je označování produktů nebo vybudování série kontrolních stanovišť na hranicích.
Brusel je také připraven snížit na polovinu byrokratickou zátěž spojenou s celními formalitami. Aby takto zjednodušila výrobcům, přepravcům i obchodníkům život, požaduje EU spolupráci britských úřadů včetně přístupu do informačních systémů.
Další návrh může zjednodušit přepravu léků z distribučních center farmaceutických firem zejména v Anglii do Severního Irska. Komise chce rovněž více brát v potaz zájmy severoirských úřadů, firem či občanských organizací, proto navrhla zavedení pravidelných dialogů o aktuálních problémech.
Dialog by měl probíhat například prostřednictvím strukturovaného dialogu s Evropskou komisí a společné konzultační pracovní skupiny, skrze níž informuje EU Británii o nové či revidované legislativě dopadající na fungování jednotného trhu. Severoirští zástupci se těchto setkání doposud účastnili pouze výjimečně. O legislativě EU platné pro Severní Irsko by měl informovat také nový web.
Severoirští stakeholdeři by se zároveň mohli účastnit i některých zasedání specializovaných výborů zaměřených na dílčí oblasti britsko-unijní Dohody o obchodu a spolupráci (TCA) uzavřené loni na Štědrý den a platné od počátku tohoto roku.
Do pobrexitových záležitostí by se mělo více zapojit i severoirský parlament (Stormont), a to svým zastoupení v britsko-unijním parlamentním shromáždění, které je rovněž součástí pobrexitové obchodní dohody a má dohlížet na její řádné provádění. Evropský parlament minulý týden do tohoto nového orgánu zvolil svých 35 zástupců, ten britský tak zatím neučinil.
Britská vláda uvedla, že podrobnosti unijních návrhů prostuduje a „vážně a konstruktivně“ je posoudí. „Dalším krokem by měly být intenzivní rozhovory o obou našich sadách návrhů, rychle vedené, aby se zjistilo, zda existuje společný základ pro nalezení řešení,“ sdělil Londýn. Pokud má Británie souhlasit s trvalým řešením, které bude mít podporu v Severním Irsku, musí být učiněny významné změny, které se týkají zásadních témat v protokolu, prohlásil mluvčí britské vlády.
„Musíme najít řešení, za které se do budoucna mohou postavit všechny strany. Řešení, které ochrání belfastskou (velkopáteční) dohodu a které postaví vztah mezi Británii a EU na pevnější nohy,“ zdůraznil představitel kabinetu Borise Johnsona.
Hrozí obchodní válka?
Severoirská unionistická strana DUP označila v první reakci návrhy za výchozí bod pro další jednání, bez dalších úprav týkajících se protokolu však jejím požadavkům nevyhovují. Podle unijní exekutivy je balíček podnětem pro diskusi a návrhy mohou být pružně upravovány po dohodě s Londýnem.
Britský státní tajemník pro brexit David Frost v úterý vyzýval Brusel k ještě výraznějším ústupkům. Británie především požaduje, aby Soudní dvůr Evropské unie nebyl orgánem, který na plnění severoirského protokolu dohlíží. Tuto otázku však návrhy Komise vůbec neřeší.
„Pokud se bavíme o jednotném trhu, který se řídí unijními pravidly, bude konečným arbitrem sporů Soudní dvůr EU. V tom je naše pozice jasná,“ řekl novinářům Šefčovič. Frost by podle něho neměl mluvit o nepřekročitelných podmínkách a soustředit se na další jednání o možných kompromisech. Podle informací webu Politico.eu by se měl Šefčovič, který doufá, že se podaří najít kompromis do konce roku, s Frostem setkat v pátek.
Frost přitom pohrozil, že pokud EU nepřijde s řešením vyhovujícím Londýnu, může Británie od severoirského protokolu ustoupit. Někteří diplomaté se obávají, že takový krok vyvolá unijní odvetu v podobě zavedení cel na některé zboží a povede k dlouhé obchodní válce.
Jak upozornil britský deník The Guardian, podle irského ministra zahraničí Simona Coveneye už Unie nemá moc prostoru pro další ústupky.
Coveney podle informací deníku uvedl, že se v nedělním rozhovoru s eurokomisařem Šefčovičem shodli, že přijde moment, kdy další kompromisy ze strany EU už nebudou možné.
Nesnadné pobrexitové vztahy na vícero rovinách
Unie vedla od počátku roku s Británií několik řízení o porušení dohodnutých pobrexitových pravidel kvůli opakovanému a jednostrannému prodlužování zmírněného režimu pro obchodní výměnu mezi Británií a Severním Irskem. V polovině léta však EU své snahy vzdala. Británie pak v září opětovně prodloužila omezené kontroly, které měly skončit v říjnu. Doposud se tyto odklady zavedení řádných celních kontrol děly každé tři měsíce, tentokrát však Británie již konečný termín nestanovila.
Protokol zároveň není jedinou ožehavou otázkou v pobrexitových britsko-unijních vztazích. Komplikací se stala také práva unijních rybářů lovit v britských výlučných zónách. Aby odsud mohli své úlovky dovážet do členských zemí EU, musí získat licenci na výlov ryb založenou na předchozím rybolovu v této oblasti. Jenže ty jim nechce britská strana poskytovat. Stalo se tak již v květnu letošního roku a děje se tak i nyní. A podobně jako před půl rokem, Francie hrozí omezením dodávek elektřiny zejména na ostrov Jersey, u něhož rybáři loví. Své námořnictvo ale obě strany zatím vůči sobě znovu nevyslaly, tak jako to udělaly naposled.
Hřebíček do pobrexitové rakve přihodil i trojstranný bezpečnostní pakt uzavřený v září mezi USA, Austrálií a Velkou Británií, kvůli kterému byla Francii vypovězena dohoda o vybudování konvenčních ponorek. V reakci na něj pak francouzská strana zrušila setkání se svými britskými protějšky nad obrannými záležitostmi.
