Globální úroveň dluhu v roce 2020 vzrostla na nový rekord

Globální úroveň dluhu v roce 2020 vzrostla na nový rekord. Vlády se tak nyní musí postarat o „kalibraci“ výdajů. Uvedl to ve středu Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své zprávě, píše portál CNBC.

Světový dluh včetně veřejných a soukromých půjček v roce 2020 stoupl o 14% na rekordních 226 bilionů dolarů. To je nárůst o 27 bilionů dolarů za jediný rok, což daleko přesahuje jeho kumulativní zvýšení o 20 bilionů dolarů za dva roky během globální finanční krize v letech 2008 a 2009, ukázala zpráva.

Přibližně 90% z loňského nárůstu dluhu pochází z vyspělých ekonomik a Číny, protože rozvojové a transformující se ekonomiky mají mnohem horší přístup na finanční trhy pro své potřeby v oblasti výdajů. A jsou také zranitelnější vůči možnému zvýšení úrokových sazeb, poznamenal Vitor Gaspar, šéf fiskální politiky MMF.

„Velká propast mezi dostupností vakcín, změny klimatu a velké rozdíly ve financování jsou globálními problémy, které vyžadují globální opatření“ řekl a varoval, že země s nízkými příjmy čelí výzvám, které mohou na dlouhá léta zpomalit perspektivu jejich růstu.

Pandemie nového koronaviru ještě prohloubila „již dříve značné“ rozdíly ve financování, kterým země s nízkými příjmy čelili před krizí, konstatoval Gaspar, podle kterého jsou rozvíjející se ekonomiky zranitelnější v případě změny globálních úrokových sazeb. Jejich náklady na půjčky budou stoupat rychleji, jakmile centrální banky začnou odstraňovat měnové stimuly přijaty během pandemie.

Globální vládní dluh se stabilizoval na rekordní úrovni 88 bilionů dolarů, těsně pod hranicí 100% hrubého domácího produktu (HDP) a očekává se, že bude klesat jen postupně, uvedl Gaspar.
Fiskální a ekonomický vývoj jednotlivých zemí se přitom velmi liší v závislosti na míře proočkovanosti proti onemocnění COVID-19, stádia pandemie a schopnosti vlád získat půjčky s nízkým úrokem.

Existuje riziko, že soukromý dluh se stane veřejným dluhem, takže „země budou muset kalibrovat fiskální politiku na základě vlastních jedinečných okolností,“ řekl Gaspar. Masivní vládní podpora pomohla zmírnit úder, který pandemie uštědřila ekonomikám. Ve vyspělých ekonomikách se veřejné výdaje v rámci boje proti viru přesouvají od bezprostřední krize k zelené a digitální transformaci a větší „nevýlučnosti ekonomiky“.

Rozvíjející se a rozvojové země s nízkými příjmy však čelí náročnějším podmínkám s „dlouhodobým negativním vlivem“, protože klesající daňové příjmy v důsledku krize jim poskytují jen malý prostor k investování do rozvoje.

Gaspar zopakoval výzvu MMF na podporu nejchudších zemí, které zápasí s vysokým dluhem. Připustil, že mezinárodní společenství poskytuje kritickou podporu na zmírnění fiskální zranitelnosti v zemích s nízkými příjmy, ale domnívá se, že je třeba udělat více. MMF ve zprávě odhaduje, že do konce roku 2021 se propadne do chudoby o 65 milionů až 75 milionů lidí více, než by to bylo bez pandemie.

Zdroj: MMF, CNBC