TZ: Magdaléna Manderlová a Michal Kindernay v Galerii Cella a Hovorny v Opavě

14. 10. 2021Artalk Infoservis

Magdaléna Manderlová & Michal Kindernay / Opava: po proudu zvuku / kurátor: Martin Klimeš / Galerie Cella a Hovorny / Opava / 20. 10. – 9. 12. 2021

Dlouholetým výstavním tématem Bludného kamene je zvuk a zvuková prostředí. S touto preferencí pořadatele a organizátora experimentálních koncertů a řady netradičních multimediáních a intermediálních výstav koresponduje spolupráce mladých umělců Magdalény Manderlové a Michala Kindernaye. Ta představí Opavu a její okolí prostřednictvím zvukové kvality, která je objevována a dokumentována v prostředí urbánním a přírodním. Spojnici práce obou umělců tvoří řeka Opava. Michal ji zkoumá od jejího pramene po město Opavu a Magdaléna sleduje její tok z Opavy až k Odře. Řeka protéká územími se specifickou pamětí, v nichž se nezřídka přepisovaly dějiny, mísily vlivy etnické, společenské, kulturní, národnostní a jazykové. Opava teče krajinou krásnou divokou, ale rovněž regulovanou zemědělskou, na své cestě protéká také dvěma městy a řadou obcí. Oba umělci přistupují k zvolenému tématu odlišně. Magdaléna Manderlová reprezentuje spíše intuitivní přístup a zřetelně vychází z pozice hudební a zvukové umělkyně, rodačky z Dolního Benešova. Ve své práci se zabývá vlastními zvukovými reflexemi a hrou s místním nářečím. Výsledkem je zvukový příběh propojující hudební prvky, zpěv, mluvené slovo a terénní nahrávky. Michal Kindernay ztělesňuje více racionální a systematické uchopování zkoumaného problému. Na jedné straně dokumentuje zvukové kvality krajiny, kterou prochází, na straně druhé vytváří instalace, které vodní tok rozehrává a vytváří tak výjimečná zvuková představení. Oba umělci využívají i zvukový materiál pocházející z jejich rozhovorů s různými odborníky - ekology, literárními historiky, sociology nebo z rozličných náhodných setkání s pamětníky či jinými citlivými pozorovateli.

Práce Michala Kindernaye a Magdalény Manderlové je podobna vědeckému zkoumání, u něhož výsledek nemůže mít předem daný tvar a formuje se teprve v průběhu vlastního bádání. Objektivní poznávání a dokumentování se prolíná s tvořivostí a výsledek je jedinečným mapováním konkrétního místa, ale rovněž i estetickou reflexí jeho atmosféry. Vzniká tak pozoruhodná zvuková essay mající jak svou dokumentační hodnotu, tak i nezávislou uměleckou kvalitu. Výzkum Magdalény a Michala je rozdělen do dvou částí. Ta první bude nyní představena v Galerii Cella, ta druhá, jejíž součástí bude publikace představující zkoumaný problém z rozličných úhlů pohledů a webová stránka mapující zvuky Opavska, se připravuje na jaro příštího roku.