Český stát řeší řadu věcí, které by měl přenechat nižším úrovním. Chceme dát regionům větší roli, říká člen Výboru regionů a jeden z kandidátů koalice Pirátů a STAN do vlády Radim Sršeň. Pokud mě Vít Rakušan bude potřebovat, jsem připraven, dodává.
Radim Sršeň je zástupce ČR v Evropském výboru regionů, vysokoškolský učitel evropských studií a diplomacie, starosta Obce Dolní Studénky, místopředseda Sdružení místních samospráv ČR a radní Olomouckého kraje. V předvolebním vládním týmu koalice Piráti a Starostové figuruje jako expert na záležitosti EU. Redakce s ním mluvila při příležitosti Evropského týdne regionů a měst, který se 11.-14. října konal v Bruselu.
V Bruselu jste se tento týden účastnil plenárního zasedání Výboru regionů. Co nejdůležitějšího se tentokrát řešilo?
Plenární zasedání se vždy snaží zahrnout spektrum věcí, nejzajímavější jsou určitě debaty s Komisí nebo s předsednickou zemí, tentokrát se slovinským premiérem (Janezem) Janšou.
Velice důležité bylo představení nového barometru, který měřil dopad pandemie na ekonomiku místních samospráv. U jejich finančního deficitu padlo číslo 180 miliard, což je samozřejmě obrovský dopad. V České republice se podařilo dohodnout kompenzace a změnu nastavení rozpočtového určení daní, což pomohlo, ale i tak jsou ty dopady znát.
Co se týká agendy, které se věnuji, tak pro mě byl tentokrát důležitý seminář k chytrým městům a obcím, kde jsem vystupoval. Tam jsme mluvili o roli technologií při překonávání pandemie a při opětovném nastartování samospráv. Pouze přibližně 20 % obcí je například pokryto vysokorychlostním internetem, což je výzva i pro Česko.
Velice tady v debatách rezonují zelená témata a samozřejmě energetika, od slovinského premiéra například zaznělo, že Evropa nemá dostatek lithia, aby mohla produkovat baterie a transformovat tak svou mobilitu na elektromobilitu. Stejně tak tady neustále slyším, jak se do budoucna neobejdeme bez jaderné energie. To jsou určitě témata i pro předsednictví – probíhající slovinské, pak francouzské a následně i naše české.
Velkým tématem je tady také Konference o budoucnosti Evropy, na rozdíl do České republiky. Jako česká delegace ve Výboru regionů jsme se o tomto problému bavili s paní velvyslankyní (Editou Hrdou, pozn. red.), a jako zástupci regionů bychom chtěli pomoct. V každé krajské radě a někde také na úrovni měst a obcí bychom rádi zřídili jakési „evropské ambasadory“, kteří by pomohli tu debatu ještě nějakým způsobem zachytit. I když existuje internetová aplikace, máme obavy, že tam zatím diskutují pouze ti, kteří jsou zvyklí se zajímat, a ty názory tak nemusí reprezentovat mainstream. Je potřeba zohlednit pohledy všech a myslím, že města a obce to mohou zprostředkovat.
Důležitá je tento týden také debata o dlouhodobé vizi venkovských oblastí, řeší se například dopad legislativy na ně, odliv mladých a vzdělaných lidí, stárnutí venkova a podobně. Určitě nechceme, aby v roce 2050 bylo 70 % lidí ve městech a o venkov by se neměl kdo starat.
Řešení pandemie na dluh
Zmiňoval jste nový barometr a dopad pandemie na rozpočty samospráv. Jaké jsou Vaše zkušenosti v tomto ohledu?
Jako starosta a zároveň krajský radní mohu srovnat tyto dvě úrovně. Co se týká obce, tak díky kompenzacím u nás k rozpočtovému propadu nedošlo, jsme na tom stejně jako rok předtím, samozřejmě uvidíme co letos. Nicméně musíme to brát tak, že Česká republika investovala do těchto obrovských kompenzací na dluh, což vede k tomu, že se ekonomika přehřívá a roste inflace. Nejvíce nás v tuto chvíli tíží to, že příjmy obcí jsou sice srovnatelné, ale náklady na stavební práce a různé projekty dramaticky rostou. Dochází tedy a bude docházet k velkým problémům při realizaci staveb, a to i těch podpořených z evropských fondů. Ceny jsou totiž úplně jinde než byly v původních projektových žádostech.
Z hlediska krajů byly vyšší náklady na krizové řízení, protože provozují zdravotnická zařízení a pojišťovny nekompenzovaly všechno.
Největší dopad byl ale určitě na státní rozpočet. Kompenzace byly sice správná cesta, ale řada z nich byla podle mě přehnaná nebo zneužitá, takže „sekera“ rozpočtu je opravdu obrovská.
Když zůstaneme ještě u samospráv, jakými cestami se dá podle Vás pomoct tomu, aby se z pandemie co nejrychleji vzpamatovaly?
V tomto je velice důležitá role kohezní politiky, a bude to určitě vidět i v rámci českého předsednictví. V té době se totiž bude vyhodnocovat fungování klasických kohezních fondů, stejně jako nových nástrojů typu Next Generation EU. Musíme se na to opravdu intenzivně zaměřit.
Někdy se říká, že kohezní politika jde proti současným unijním prioritám, proti zelené politice, digitalizaci a podobně, já si ale myslím, že to jde dohromady. Sám jsem navštívil mnoho starostů a probíral s nimi téma chytrého venkova, a ty peníze na tuto modernizaci využít jde. Dám příklad. V Olomouckém kraji nyní realizujeme z kohezních zdrojů projekt nákupu 25 přístrojů na měření těhotenské cukrovky, a díky tomu ženy nebudou muset jezdit do olomoucké fakultní nemocnice přes hory a doly, ale ta data se lékařům odešlou. Těch témat je daleko více, samozřejmě e-government, vzdělávání, práce z domova a podobně.
Je potřeba spojit prostředky z klasické koheze i s těmi z národního plánu obnovy a dalšími novými, které jdou například na energetickou transformaci – Modernizační fond nebo fondy určené pro uhelné regiony. To je obrovská možnost a výzva, jak dostat regiony na vyšší úroveň a přiblížit je těm bohatším. Tolik peněz, kolik bude v následujících třech, čtyřech letech z evropských fondů a dalších zdrojů k dispozici, tak to tady v historii ještě nebylo. To je potřeba využít.
A kdybychom odhlédli od otázky financí? Jak se dá regionům v tomto ohledu pomoct? Hnutí STAN se bude podílet na vládě, tak má příležitost nastartovat nějakou změnu.
Určitě chceme posílit důraz na regionální dimenzi a princip subsidiarity. V posledních letech jsme zažívali, a to mluvím jako starosta obce a krajský radní, že stát řeší řadu věcí, které by měl přenechat nižším úrovním. Změnit by se mělo rozpočtové určení daní – kraje nyní musí každý rok chodit s prosíkem, jestli jim stát například doplatí peníze na sociální služby. To samé silnice druhé a třetí třídy, to je tankodrom, přitom na silnice první třídy a dálnice je peněz přebytek.
STAN je postavený na principu subsidiarity a myšlence štíhlého státu, tak věřím, že to budeme aplikovat. Zároveň máme připravený programový bod rozvoje regionů, na kterém jsem se podílel, a kde jsme se inspirovali přístupem k infrastruktuře v Jižní Koreji. Základ je důkladný datový monitoring, jaké jsou potřeby na různých úrovních, a na základě toho dělat dotační i nedotační nástroje.
Náš stát už má vytvořenou velmi dobrou strategii regionálního rozvoje, na které měli možnost pracovat různí partneři. Vlajkovou lodí v celé Evropském unii už jsme například ve využívání integrovaných nástrojů, jako jsou Integrované teritoriální investice (ITI) ve městech a aglomeracích a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) na venkově. Co se týká konceptu SMART, tak mám pocit, že na to jdeme opravdu systematicky – neřešíme odděleně smart cities, smart villages a smart regions, ale je to propojené.
Toto všechno je potřeba uchopit, přidat větší spolupráci měst a venkova, například v otázce dodavatelských řetězců. Rozvíjet se musí například komunitní energetika. Málo se mluví také o hospodářsky a sociálně ohrožených územích, které nedosahují na „nové“ peníze určené pro uhelné regiony. Je toho hodně. Věřím, že nejen díky STANu, ale i ostatním koaličním stranám se podaří opravdu dostat rozhodování co nejblíže občanům.
Úspěch STAN je v Evropě překvapením
U rodící se vlády bych zůstal. Na internetu létala a létá řada teorií, proč se STANu dařilo o tolik lépe než jeho koaličnímu partnerovi Pirátům. Není to tím, že lidé zkrátka kroužkovali kandidáty, které dobře znají například z vedení svých měst a obcí, tedy spíše zástupce Starostů a nezávislých?
Určitě nikdo nečekal, že to takto dopadne, a podle mě se to ani čekat nedalo. V Olomouckém kraji jsme šli s Piráty společně už do komunálních a krajských voleb, vyzkoušeli jsme si to, a tam právě lidé kroužkovali naopak spíše více Piráty.
Myslím si, že spíše šlo o důsledek negativní kampaně, která byla vedena proti Pirátské straně a které se nedařilo moc dobře čelit, stejně jako o některá nešťastná vyjádření. Musím říct, že je mi jich upřímně líto, společně jako jeden tým jsme dělali kampaň i program.
Na druhou stranu jsem ale velmi rád, že voliči si zástupce STANu vybírají, protože jsou to lidé, kteří mají za sebou spoustu odvedené práce ve svých obcích, a teď to budou moct dokázat na vrcholné úrovni.
Ještě musím zmínit, že kolegové ve Výboru regionů z jiných zemí byli z výsledku hodně překvapení a nadšení. Diví se už samotné myšlence hnutí Starostů, že něco takového může fungovat, protože je to jinde nezvyklé. Doufám, že se to rozjede i v dalších zemích, dává to totiž smysl – lokální úroveň má důvěru lidí, starostové jsou nejdůvěryhodnější část politické sféry a jsou vidět.
Dobrý výsledek je to i z hlediska politické příslušnosti, protože STAN patří k Evropské lidové straně, stejně jako lidovci a TOP 09. Dohromady je to 70 poslaneckých mandátů z 200.
Koalice Pirátů a STAN před volbami zveřejnila seznam potenciálních kandidátů do vlády, a Vy tam figurujete jako „člověk na EU“. Jak by se podle Vás měla změnit česká evropská politika?
První věc je předsednictví, což je jeden z důvodů, proč velmi pravděpodobně vznikne pozice ministra pro evropské záležitosti. A není to jen proto, že je potřeba evropské záležitosti lépe koordinovat, ale i kvůli tomu, že v současné době nemáme nikoho, kdo by během předsednictví mohl vést zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC, jedna z forem Rady EU, pozn. red.). Je na to potřeba ministerský mandát, náměstek nebo státní tajemník něco takového dělat nemůže, ministrovi zahraničí je to už moc vzdálené, v krajním případě by to vzhledem k projednávaným tématům jako koheze mohl být například ministr pro místní rozvoj.
Co se týká samotných příprav předsednictví, tak je jasné, že je zatím finančně i personálně poddimenzované. Neříkám, že je potřeba mít rozpočet jako na minulé předsednictví, protože česká kasa je na tom špatně, ale když to bude potřeba, tak věřím, že by se ještě nějaké prostředky našly. Personálie jsou jiná věc, protože i když s velikostí rozpočtu úzce souvisí, ty lidi je potřeba najmout, musí projít prověrkami, vyškolit se, a toho času už není moc. Navíc nevíme, kdy nová vláda vznikne.
Moc se nám nelíbí to „pragocentrické“ pojetí předsednictví, a i když chápu, že je to organizačně jednodušší, tak teď během slovinského předsednictví se o regionálním rozvoji nejednalo v Lublani, ale v Kršku. Dostat tam komisaře nebo europoslance nebyl problém. My bychom se o uhelných regionech a energetické transformaci taky měli bavit v Ostravě. Letiště tam je. Rozvoj venkova bychom samozřejmě měli řešit na venkově. V Brně by to zase měla být témata vzdělání, výzkum a inovace.
Co se ještě týká té nové pozice ministra, tak určitě nejde jen o předsednictví. Evropská agenda je velmi fragmentovaná a rozesetá po různých rezortech, a je to velmi poznat ve vyjednávání a v nedostatku koordinace českých pozic. To chceme změnit. Stejně tak je potřeba do formování české evropské politiky více vtáhnout regionální a lokální úroveň, europoslance nebo české zástupce ve Výboru regionů a v Hospodářském a sociálním výboru, stejně jako různé profesní organizace nebo vysoké školy. Tato linka je zatím minimální.
To mi zní jako dost velké „zemětřesení“ v české evropské politice…
Velký zásah to je, samozřejmě záleží na tom, co se podaří prosadit v diskusích s koaličními partnery, bude to o kompromisu.
Předsednictví jako příležitost pro osvětu
Nebojíte se, že tento kompromis pěti stran povede k tomu, že bude evropská politika vyprázdněná? Nejen v otázce přijetí eura jsou ty pohledy dost jiné.
Souhlasím, že otázka evropské politiky bude ve vyjednávání o vládě jedna z nejsložitějších. Stejně tak se mi ale zdá, že ODS se stává vice proevropskou, než bývala v minulosti.
Pokud jde o euro, tak v koalici s Piráty věříme ve výhodnost jeho přijetí, a to i kvůli boji s inflací. Na druhou stranu, nejprve musíme přesvědčit občany, že to má význam, přijímat novou měnu navzdory vůli lidí je nezdravé. A v tomto ohledu si musíme sundat růžové brýle, i jinak proevropští voliči Pirátů a Starostů v rámci průzkumů brali přijetí eura jako červenou linku, stejně jako migraci. To bylo pro mě smutné zjištění.
Obecně se v Česku moc nedaří přibližovat evropská témata lidem. S panem senátorem Markem Ošťádalem chystáme sérii skečů nazvanou Pepin z Hané vs. Sršeň z EU, kde bychom rádi vtipnou formou témata okolo EU vysvětlovali. Samotné předsednictví je obrovská příležitost s tímto problémem pohnout, je potřeba to tedy využít. Komunikace je velmi důležitá i s ohledem na Green Deal, aby si lidé nemysleli, že nám EU chce zavřít uhelné elektrárny, zničit automobilový průmysl a podobně.
Zmiňoval jsem, že jste v seznamu koalice PirStan figuroval jako potenciální kandidát na vládní post. Chápu, že se teprve jedná, můžete ale prozradit, jestli jste součástí tohoto vyjednávání?
Ostré vyjednávání teprve začíná, i když médii proběhla už řada jmen. Tím, že jsem byl představen ve vládním týmu a účastnil jsem se i různých debat a přípravy programu, tak jsem v nějakém hledáčku. A to i proto, že ve STANu dlouhodobě vedu skupinu, která má na starosti zahraniční a evropskou politiku, sedím ve Výboru regionů, zároveň jsem první náhradník do Evropského parlamentu. Pokud mě náš kormidelník Vít Rakušan bude v nějaké roli potřebovat, tak jsem připraven. V jakékoliv pozici, i v té současné, budu určitě dál pracovat na tom, aby se předsednictví podařilo a aby se evropská politika lidem více přiblížila.
