Přibyslav až dosud patřila k městům, která žádný betlém na náměstí pod vánočním stromem neměla. Místní ochotníci místo toho sehrávali betlém živý. Jenže v období covidu se oblíbená akce konat nemohla, navíc byl zavřený i kostel.

„Pořadatelé živého betlému se tak na mě obrátili, zda by nebylo možné něco vymyslet. Jsme malé městečko, ale máme tu spoustu šikovných řemeslníků, tak nás napadlo spojit síly a betlém si vyrobit,“ popisuje vznik myšlenky Štáfl.

On sám je uměleckým kovářem. Brzy nakreslil návrh, jak by si betlém představoval. Náčrtek si velice rychle získal oblibu jak u občanů, tak u vedení radnice.

„Kované postavy betlému jsou neobvyklé. Přibyslav by betlém s kovanými figurami téměř v životní velikosti měla pravděpodobně jako první v celé republice,“ zaujalo místostarostu Michaela Omese.

Podílet se na výrobě má kovář, tesař i skláři

Vedení města kvitovalo i spolupráci řemeslníků. „Mělo by se jednat o jakousi přehlídku řemesel. Postavy budou kované, maštal vyrobí tesař, který k tomu použije původní techniku, jako jsou třeba kolíkované tesané trámy bez hřebů. Nad postavami bude kometa, jejíž oko ze skla vyrobí zdejší sklárna. Originálním způsobem pomocí osvětlení bude řešena svatozář,“ popisuje kovář Štáfl. Výrobu části betlému by chtěl pojmout i jako veřejný workshop.

Postavy budou v betlému tři, stojící Josef a Marie by měly být vysoké zhruba jeden a půl metru. Vytvořeny budou z kovaných plátů. Dřevěná konstrukce betléma dosáhne v nejvyšším bodě výšky tři metry.

„Venkovní betlémy má řada okolních měst. Obvykle bývají dřevěné nebo slámové. Lidem se to líbí, rádi se na betlém v čase adventu chodí dívat. Ačkoliv u rostlého vánočního stromu, který od loňska na náměstí zdobíme, máme dostatek místa, něco podobného nám tu chybělo,“ podotkl starosta Martin Kamarád.

On i Štáfl by chtěli mít dílo vystavené celoročně. Pro jeho umístění se hledá vhodný prostor, u stromu na náměstí by to mimo advent nedávalo smysl. „Uvažovali jsme například o zahradě přibyslavské fary,“ zmínil starosta města.

Za každou korunu ve sbírce dá město dvě

Kovář náklady na zhotovení betlému odhadl zhruba na 300 tisíc korun. Aby výsledek spolupráce řemeslníků místní občané považovali více za „svůj“, vyhlásila radnice na betlém veřejnou sbírku. „Za každou korunu, která se vybere, přidáme za město koruny dvě,“ prohlásil Kamarád.

Nový kovaný betlém u vánočního stromku bude nejdříve v roce 2022, na letošní Vánoce ho řemeslníci vyrobit nestihnou. Veřejná sbírka potrvá přibližně do února, kdy by mohlo být jasnější, zda se dostatek peněz podaří shromáždit. Řemeslníci pak budou mít čas na zkoordinování své práce.

Podle starosty Kamaráda se na způsobu pořízení a financování shodlo celé zastupitelstvo. Jak zmínil, neměla by tak hrozit situace, která se před čtyřmi roky stala v nedalekém Havlíčkově Brodě. Tam z vlastní iniciativy na radnici přišel místní sochař Jan Exnar s tím, že za více než jeden milion korun postaví na hřbitově nový pomník padlým ve světových válkách.

Není to nekalá soutěž, shodli se politici

Vedení města na jeho záměr nejprve kývlo, ale po velké kritice opozice a veřejnosti muselo vyhlásit na podobu pomníku architektonickou soutěž. Za ne zcela standardních okolností ji Exnar, jehož dílo odborná porota jinak anonymní soutěže už předem znala, vyhrál. Pomník nechalo město postavit, od svého odhalení je však terčem kritiky odborníků i veřejnosti.

„Nebereme to jako nekalou podporu jednoho výtvarníka, bude to dílo vícero řemeslníků. V zastupitelstvu jsme se o tom bavili a na postupu formou veřejné sbírky s městskou podporou jsme se shodli napříč celým politickým spektrem,“ konstatoval Martin Kamarád.

Dílo kováře Petra Štáfla není obyvatelům Přibyslavi a okolí neznámé. Ve veřejném prostoru se s jeho výtvorem mohou setkat od loňského roku. Mladý umělec vyrobil čtyřmetrový kovaný kříž u cesty mezi místními částmi Uhry a Dvorek. V létě byl kříž vysvěcen. Štáfl v Přibyslavi rovněž pracuje na vzniku kované křížové cesty.