Článek
Režisér Josef Pinkava se celý svůj profesní život věnoval filmům pro děti a mládež. Sám sice tvrdil, že má raději pohádky, ale jeho původní profese učitele a zkušenosti ho nakonec přiměly zaměřit se na ztvárnění aktuálních problémů mládeže.
Z jeho bohaté režijní filmografie můžeme připomenout Prázdniny s Minkou (1962), Metráček (1971), Terezu bych kvůli žádné holce neopustil (1976), Kopretiny pro zámeckou paní (1980) nebo Pohlaď kočce uši (1985).
Na videoportálu Stream poběží od 20. října jeden z Pinkavových nejpůsobivějších snímků – Kapitán Korda, který pohladí dětskou duši, a zároveň občas vžene slzy do očí.
Dojemný příběh malého Pepíka (Michal Vavruša) z dětského domova, který se v nemocnici sblíží s „kapitánem“ (ve skutečnosti výpravčím) Kordou (Vladimír Brabec), jenž ho chce adoptovat. Radost bezdětných manželů a Pepíkovu spokojenost však naruší chlapcova skutečná matka…
Čím Pepík vytočil maskéra
Přestože se Kapitán Korda obrací k cílovému, tedy dětskému publiku, nese stopy psychologického civilismu příznačného pro 60. léta. Talentovaného hlavního představitele Michala Vavrušu si filmaři vybrali v jedné ze zlínských základních škol.
Okatý chlapec se smutným výrazem v očích si z natáčení odnesl celou řadu zážitků, které mu už dnes připadají úsměvné. Ve volných chvílích lezl s kluky po stromech a jednou našli také pytel odřezků z kůže, který nasypali do ohně. Vyšlehl nečekaně velký plamen, který malému hrdinovi ožehl vlasy, a maskér se tenkrát hodně zlobil. Nakonec mu musel ohořelé konečky ostříhat, aby vypadal jakž takž k světu.
O popularitu nestál
Krátce po natočení Kapitána Kordy si Vavrušu vybral Karel Kachyňa do Vlaku do stanice Nebe (1972) a o dva roky později i František Vláčil do válečného dramatu Sirius (1974). U Pinkavy se objevil ještě v krátkometrážním snímku Poštovský panáček (1974). Posledním snímkem, který natočil, byl koprodukční Ostrov stříbrných volavek (1976), jehož děj se odehrává v roce 1918 v severním Německu.
Vavrušovi bylo tehdy 15 let a v herecké kariéře už nechtěl pokračovat. V jednom rozhovoru prozradil, že byl přepracovaný a chtěl vést normální klučičí život, který mu trochu nabourala popularita. V rodném Zlíně ho totiž lidé na ulicích poznávali a oslovovali.
Valdštejn i Dvořák
Herecké mistrovství Vladimíra Brabce asi netřeba představovat blíže. Proto je s podivem, že ve filmu ho velké herecké úlohy spíše míjely – vedle Kapitána Kordy můžeme připomenout jeho hraběte Františka Adama z Valdštejna v historické komedii Poslední růže od Casanovy (1966).
Víc příležitostí nabídla Brabcovi televize. V seriálu Sňatky z rozumu (1968) se objevil v roli skladatele Antonína Dvořáka. Nejvíc slávy i kritických ohlasů mu přineslo 30 případů majora Zemana (1974-1979).
Zpátky ke Kapitánu Kordovi, filmu, který uvidíte na Streamu od 20. října. Výpravčí Korda pracoval na nádraží ve Studénce a s malým Pepíkem se seznámil v novojičínské nemocnici. Točilo se také v okolí Valašského Meziříčí, ve Zlíně a v Rožnově pod Radhoštěm.
Milovníci českých filmů si přijdou na své i každé úterý od 20:00 hodin, kdy vysílá českou klasiku Televize Seznam.
