Je kancléř Mynář dobrý člověk?Anketa
„Nyní jsme v momentu, kdy se musí něco udělat. A to něco je očkování. Kdybychom měli proočkováno ne 56 procent populace, ale 80 procent populace, podle Duškova modelu bychom dnes byli na třikrát menších číslech,“ říká vědec, ale dodává, že v přesvědčení neočkovaných nějakým nátlakem nevěří. „Obávám se také, že virus má mocné spojence v právnících, kteří vždycky, když se řekne něco, co by bylo účinné, napadnou, že je to porušení lidských práv,“ doplnil ještě.
Dle Hořejšího, pokud se budou čísla dále zvyšovat, tak se situace v Česku začne podobat Velké Británii a s covidem začne umírat 25 lidí denně. „Což je sice asi desetkrát méně než v těch nejhorších časech, ale je to zkrátka hodně. Když nic neuděláme a nedocílíme toho, aby se víc lidí očkovalo, do konce roku nám zemře zbytečně nejméně dva tisíce lidí,“ zhodnotil vědec. Chtěl by kontrolu dodržování opatření, například v restauracích. A za účinné považuje jak lokální, tak plošné testování. Schvaluje také zkrácení doby, kdy test platí, protože to prý neočkované bude nutit, aby se očkovat nechali.
Ke slovům profesora Hořejšího má ovšem svou poznámku lékař a kardioanesteziolog Lukáš Pollert, který klade palčivou otázku: „Jakoby po staletí nevadilo 80 úmrtí denně na komplikace aterosklerózy. Ano, na to jsme si zvykli. Z těch 25 je někdo důležitější?“
Argumentuje, že očkování je dobrovolné a dostupné, takže vláda nemá důvod někoho vodit za ručičku, zvláště když u příčin dalších 300 úmrtí za den to také nedělá. „Žijeme ve svobodné zemi a každý se tak může rozhodnout zda dá přednost cigaretě, štamprli, Ordinaci v růžové zahradě, nebo vakcíně. Důsledky těchto kroků jsou známé všem,“ říká lékař a dodává, že pokud vláda má obavu o obsazení volných lůžek, má se více starat o to, aby zdravotnický personál neodcházel do zahraničí. Při epidemii covidu byl totiž nedostatek personálu hlavní překážkou, kvůli které byli zdravotníci přepracovaní a povoláni byli i studenti medicíny.
A kromě Pollerta komentovala Hořejšího i členka rady ČTK Angelika Bazalová. Ta připomenula, jak byl v počátcích epidemie počet úmrtí srovnáván s chřipkou. Původní nadsazené číslo se nakonec scvrklo na 3000 lidí a při započítání dalších komplikací 6000 lidí. „Přepočtěme si tyto opravené údaje na den - řekněme, že epidemie trvala dva měsíce (následná úmrtí do toho nebudeme počítat). 3000/60 je 50. Berme to jako horní hranici... Řekněme, že to mohlo být někde mezi 30-50 úmrtími denně v sezoně chřipky,“ podotýká a říká ještě, že souhlasí s odhadem Hořejšího, že se bude jednat o 20 až 30 úmrtí denně. Ale minulý rok se jednalo až o 200 případů denně.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas