Premiér Babiš se snaží okázale odstřihnout od hradní družiny. Dodnes ovšem její praktiky kryl a mocenský pakt Babiš-Zeman padl až po nečekaném výsledku voleb. Šéf ANO si farizejsky myje ruce poté, kdy jednání kancléře Mynáře a spol. vyšetřuje policie a zpravodajské služby.
Babiš měl Zemanovi co splácet. Prezident podržel trestně stíhaného premiéra po volbách v roce 2017, kdy se stal spolutvůrcem a patronem menšinové vlády ANO a ČSSD, tolerované komunisty. Hrad v ní sehrával roli čtvrtého neformálního koaličního partnera se značným vlivem. Zatímco obě levicové strany na tuto mesalianci tvrdě doplatily, Zemanův okruh byl schopen účinně prosazovat svoje zájmy, a to nejen dosazením loajálních ministrů.
Fungující pakt Babiš-Zeman
Toto spojenectví nezůstalo bez trhlin, zejména v zahraničních vztazích. Nesoulad se prohloubil po vrbětické kauze se zapojením ruských výzvědných služeb do výbuchů v muničním areálu s miliardovými škodami. Vyhrotila česko-ruské diplomatické vztahy a způsobila vyřazení Rusů z tendru na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny.
Ani v této situaci však nedošlo k zásadnímu rozkolu, jelikož si oba spojenci uvědomovali vzájemnou potřebnost. Zeman dobře věděl, že svoje zájmy může i nadále nejlépe uplatňovat jedině v podobné konstelaci. Proto podpořil hnutí ANO, což mohl být nakonec jeden z hlavních důvodů jeho slušného volebního výsledku.
Pokud by ovšem ve volbách získal převahu babišovský blok ANO, ČSSD, KSČM, SPD a Přísaha, bylo by všechno jinak. Definitivně by skončil Zemanem nenáviděný ředitel BIS Michal Koudelka, tendr na Dukovany by mohl znovu změnit parametry, a snadnější by bylo i uhlazení rozjitřených česko-ruských vztahů.
Hradní intriky
Voliči ale rozhodli jiné směřování. Jediným Babišovým spojencem zůstává Okamura, přebírající svým zaměřením agendu KSČM, který prosazuje vystoupení z NATO a EU.
Demokratická opozice získala pohodlnou většinu, ale předem připravené scénáře běžely s jistou setrvačností dál. Babiš později přiznal, prezident mu prý na schůzce v Lánech den po volbách slíbil dva pokusy na sestavení vlády. Jestli premiér fabuloval, nebo zda prezident „projevil vůli“ ústy kancléře Mynáře jako v jiných případech, je už vedlejší.
Natahování povolební situace by oběma spojencům umožňovalo získat čas minimálně několik měsíců na dotažení rozjetých kšeftů, personálních zásahů, a „zaminování“ opouštěného území nastraženými pastmi před nástupem nové garnitury.
Do těchto her se nechal zaplést i předseda sněmovny Radek Vondráček, jistě s vědomím premiéra Babiše, jenž ho potopil až po důrazných reakcích Ústřední vojenské nemocnice. Její ředitel Miroslav Zavoral je člověk blízký Zemanovi a zjevně už nemohl strpět, jak Mynářův ansámbl rozehrává i na půdě ÚVN politickou hru na nejvyšší úrovni, což ohrožovalo pověst tohoto nejprestižnějšího pracoviště v zemi.
Babišův obrat
Babiš pochopil, že hradní intriky už ohrožují i jeho samotného. Ve snaze odpoutat pozornost od vlastní spoluodpovědnosti za bobtnající skandál zaútočil na klíčové Zemanovy muže Vratislava Mynáře a ekonomického poradce Martina Nejedlého.
Použil přitom osvědčeně svůj tisk, který odstartoval dehonestační kampaň, ačkoli donedávna přihrával Babišově povolební spolupráci s Hradem. Titulní strana Mladé fronty DNES („Babiš čistí Hrad od Zemanových mužů“, 20. 10. 2021) zeširoka vykresluje ostré premiérovy výpady proti Hradu.
Babiš vyzval Mynáře k rezignaci, jinak ho prý sám odvolá, pokud na něj dočasně přejdou pravomoci prezidenta. Nejedlý musí vrátit diplomatický pas, který mu umožňoval doprovázet Zemana na strategicky citlivé zahraniční cesty, mimo jiné na osobní jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Proč až dnes, když ho má od roku 2013?
Spojenectví skončilo?
Hlavní poselství zformuloval politolog Josef Mlejnek, často přispívající do deníků vydavatelství Mafra. Andrej Babiš podle něj už neočekává, že by mu dobré vztahy s prezidentem byly i nadále užitečné. „Došlo mu, že spojenectví s Hradem, které bylo dle mého názoru pouze pragmatické a účelové, skončilo,“ zhodnotil Mlejnek.
Podobným způsobem zaútočil na Hrad téhož dne další Babišův deník Lidové noviny dalším silným titulkem „Ultimátum Zemanovým rádcům: Vykliďte Hrad!“, což sice nelze tak snadno provést, ale vypadá to efektně. Zároveň citovaly historika Oldřicha Tůmu, že i komunisté informovali o zdraví churavějících prezidentů lépe.
Na první pohled to skutečně vypadá, že Babiš odhazuje nepříjemnou zátěž, která by ho mohla stáhnout pod hladinu, a spojenectví s Hradem končí. Jenže šéf ANO měnil svoje postoje tolikrát, že je nutné zachovat obezřetnost i tentokrát. Za všech okolností hájí především vlastní zájmy a je schopen kohokoli potopit kdykoli.
Babišův ostrý apel směrem k Hradu je zatím pouhou deklarací, na kterou může při hypotetickém zlepšení prezidentova stavu zapomenout. Motivací k prudkému obratu ale má víc. Začínají vyplouvat další třaskavé informace o dění kolem hradní kanceláře.
V hledáčku policie a zpravodajců
Chování hradního aparátu prověřuje Vojenské zpravodajství a policie. Už několik týdnů jej vyšetřuje i BIS, kvůli níž se Zeman dostal do konfliktu s premiérem Babišem. Vytknul mu, že údajně nesplnil slib zastavit odposlouchávání Mynáře a Nejedlého, což mu donesly jeho zdroje, jež se mohly dopustit nelegálních úniků utajovaných informací.
Přibývají další podivné zprávy ohledně fungování Zemanových lidí. Babiš oznámil, že dostal k podpisu seznam oceněných při příležitosti státního svátku 28. října. Prozradil, že dekrety nejsou osobně podepsány prezidentem, ale jsou opatřeny razítkem, což je v těchto případech velmi nestandardní.
Kolik takových „razítek“ mohlo být hypoteticky použito, a proč dekrety nepodepsal prezident, jak původně tvrdil jeho mluvčí Jiří Ovčáček, když mohl na ARO podepsat svolání ustavující schůze sněmovny?
Šéf ANO svými siláckými výroky kryje sám sebe, což zároveň vnáší chaos mezi společné voliče Babiše a Zemana. Někteří mu už dnes vyčítají, že se účastní údajného „palácového puče“ opozice, jak v tomto duchu referuje ruský tisk a místní weby placené Kremlem typu Aeronet.
Babiš dnes možná nedokáže dohlédnout, co vše ještě může na hradní bratrstvo vyplavat. Nebo to ví moc dobře. Nesmí ovšem zapadnout, že je to jen vynucený úhybný manévr, a zůstává jejich spolupachatelem. Závěrem nezbývá než se ptát, co všechno na sebe vědí aktéři tohoto pokleslého dramatu?
