Minulá sezona z pohledu Opavy: slušná hra, neproměňování šancí, málo bodů a sestup. Ale také spousta mladých hráčů, kterým dal tehdejší trenér Radoslav Kováč premiérové starty v lize. Nejvíce o sobě dala vědět dvojice silného ročníku 2003, útočník Tomáš Rataj a obránce Dalibor Večerka. Jejich kariéry nabraly na zajímavých obrátkách: Rataj si střihl krátkou epizodku v norském Bodö/Glimt a restartuje se zpátky doma, Večerka hledá štěstí ve Spartě.
Zatímco někde se přeplácejí starší hráči za zenitem, kouč Radoslav Kováč to vzal v předchozím ročníku ve skromné Opavě opačně. Vytáhl odchovance a šel s nimi do záchranářského boje. „Když jsem přišel, znal jsem jména největších talentů, ale dopodrobna jsem ty kluky neznal. S trenéry mládeže jsem se bavil, kdo by si zasloužil šanci,“ popisuje po více než roce.
Největší prostor dostalo tehdy teprve sedmnáctileté duo Tomáš Rataj–Dalibor Večerka. Dohromady nasbírali čtyřicet startů. Útočník slavil po měsíci od debutu v lize premiérový gól, obránce zase udivoval na teenagera výjimečným klidem na balonu. Zatímco jejich stejně staří vrstevníci nastupují ještě v této sezoně v dorostenecké lize, u nich bylo jasné, že míří výš.
Brzy se to potvrdilo, Rataj měl již v květnu v kapse smlouvu s Bodö/Glimt. Dohoda s norským mistrem zněla: roční hostování s opcí. Trpělivá práce, postupné zabudovávání do kádru áčka, to vše v kombinaci s kvalitním tréninkem a zázemím. Tak zněla lákavá představa, protože špičkový skandinávský klub je proslulý dlouhodobou vizí s mladými fotbalisty, které zlepšuje a zhodnocuje.
„Beru to tak, že si to nejedu vyzkoušet a za půl roku budu zpátky. Dám to. Jedu to tam zvládnout, aby mě pak Bodö koupilo,“ hlásil ambiciózně.
O to víc překvapilo, když se už v září Rataj v tichosti objevil zpátky ve Slezsku. Nepomohla mu karanténa, nerozehranost a nahuštěný program, ve kterém nebyl čas na experimenty.
„Měli strašně moc předkol, nejdříve v Lize mistrů, pak v Konferenční lize, kde se probojovali až do skupiny. Z tohoto důvodu asi nedostal servis a prostor, jaký čekal,“ říká Kováč. „Ale měl do zimy jednoznačně počkat a porvat se o šanci. I kvůli angličtině a novým zkušenostem,“ má jasno.
Nestalo se, takže Rataj nyní doma po dlouhém výpadku dohání kondici a sbírá druholigové minuty.
„Má fantastickou akceleraci, dobrou figuru, umí dát gól. Potřeboval by zapracovat na jemné technice, taktice a vnímání součinnosti. Tam má rezervy, ale potenciál má pořád velký. Pomůže mu skvělý kondičák Michal Hampel,“ myslí si Kováč.
S kamarádem Večerkou, jenž patří mezi Holoubkovy opory reprezentace do 19 let, už se nicméně na Městském stadionu nepotkává. Defenzivní univerzál totiž odešel do Sparty, rovněž na roční hostování s opcí. Přesněji: zamířil do druholigového béčka hrajícím stejnou soutěž jako Opava.
„Když už hrál loni pravidelně ligu, překvapilo mě, že si ho Opava nenechala, aby sbíral další starty v prostředí, které zná. Za rok mohl být vyhranější,“ podotýká jeho bývalý kouč.
Může se prosadit ve vysoce konkurenčním prostředí? „Je to skvěle nastavený a pracovitý kluk. Má velmi dobrou rozehrávku, každý týden se zlepšoval i v soubojích. Slušnou má lokomoční rychlost, ale tu explozivní by měl zlepšit, aby měl rychlejší první dva kroky. Nejlépe se cítí na stoperu, ale může hrát i šestku. Má klid na míči a všechny balony si bere nahoru. Jeho první myšlenka je dopředu, což je strašně důležité. Umí otočit hru, dát balon mezi řady, je chytrý,“ chválí Kováč.
Trenér, jenž je nyní bez angažmá a chystá se na přijímačky ke studiu nejvyšší licence, ovšem neskládá komplimenty jen Ratajovi s Večerkou. „I Kramář má skvělý charakter, rovněž hráč s velkým potenciálem. Věřím i Darmovzalovi nebo Gorčicovi. Opava musí jít cestou mladých: postavit zkušenou osu a na to nabalit odchovance. Kupovat hráče za velké peníze asi není to pravé. Navíc má klub super trenéry v mládeži, třeba Hrušku, Havlíka, Metelku, Mrázka...“
