Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvUpravený vzhled, sako, košile, pohodové vystupování… Václav Verner na první pohled nepůsobí jako roztržitý vědec z filmů a seriálů. Svým klidným vystupováním a uhlazeným projevem naopak připomíná anglického gentlemana. Má smysl pro humor, občas si pohraje s ironií a hlavně dobře ví, co od života očekávat.
Václav vyhrál v posledních letech opakovaně matematickou soutěž Pangea, kde se neřeší pouze abstraktní rovnice, ale naopak se pracuje s reálnými příklady ze života. „Proto to rozhodně není nuda,“ říká Václav.
Soutěže mě zbavují stresu
„Každý rok mi to přinese něco nového, nějaké nové poznatky, ale zároveň mi to dává spoustu zkušeností do života a zbavuje mě to stresu,“ vysvětluje talentovaný student. Kromě toho se standardně zúčastňuje i klasických olympiád. Podobně úspěšný navíc není pouze v matematice, ale také ve fyzice a chemii.
„Člověk si musí vybudovat všeobecný přehled a hlavně používat kritické myšlení, zamyslet se,“ míní Václav, který začal nejprve u matematiky, pak ho začala hlouběji zajímat fyzika a dnes ho nejvíce láká chemie.
Celý Rozstřel v podcastu:
„Matematiku teď vnímám hlavně jako prostředek k tomu, jak hlouběji poznávat přírodní vědy,“ míní student, který se naučil násobit už ve čtyřech letech. Měl k tomu i dobré podmínky doma. Jeho rodiče pracují v IT sektoru a oba ho v jeho zájmu od dětství podporovali.
Matematiku můžeme podle Václava nalézt všude kolem nás. Díky jejím vzorcům dokážeme lépe popsat svět, porozumět mu. „Není jenom tam, kde ji přímo vidíme. Je třeba i v hudbě, kde se s ní můžeme setkávat v podobě opakování s nějakou pravidelností. Hudba se velmi silně řídí matematickými pravidly,“ podotýká student, který sám hraje na flétnu.
Sheldonova „teorie všeho“
Čtrnáctiletý student však nežije pouze ve svých rovnicích a vzorcích. Aktivně sleduje dění kolem sebe, má řadu kamarádů, rád čte a nevyhýbá se ani filmům a televizi. Sleduje i známý seriál Teorie velkého třesku, kde je hlavní postavou fyzik Sheldon Cooper, který se snaží hledat podstatu vesmíru. Také Václav už se seznámil s teorií relativity a zamýšlel se nad tím, jak funguje čas nebo kde jsou hranice prostoru.
„Ale ono je to strašně komplikované. Podle mě to nemá žádné jednoduché řešení,“ přemýšlí nad tím, zda by bylo možné přijít na jakousi „sheldonovskou teorii všeho“. „Spíš bych chtěl zkoumat nějaký dílčí problém, který bych mohl vyřešit.“
Václava v tomto ohledu zaujal urychlovač částic, ale svou budoucnost momentálně vidí zejména v chemii. Baví ho také logika. „Aby byl člověk schopen logicky uvažovat, logicky přemýšlet, musí umět v některých věcech nalézat souvislosti. Logika je takovým rozšířením matematiky.“
Věda nás učí bojovat proti bludům
Věda je podle Václava klíčová nejen ve výzkumu, ale i v běžném životě. Díky ní je možné bojovat proti bludům a hoaxům, které se šíří ve veřejném prostoru. „Proti těmhle bludům je podle mě potřeba strašně moc bojovat a hlavně předcházet jejich dalšímu šíření. Bylo by dobré, aby byla mladší generace vzdělaná a v tomto ohledu věděla, jak se jim vyhnout a jak na ně nenaletět.“
„Týká se to třeba očkování nebo toho, že si i v dnešní době řada lidí myslí, že Země je placatá. Přitom si tohle všechno můžete v dnešní době ověřit, když víte, jak na to. I proto bych znovu připomněl, jak klíčové je v tomto ohledu kritické myšlení,“ říká čtrnáctiletý student.
Student hovořil v Rozstřelu i o tom, jak ho vnímá jeho okolí a zda se vzhledem ke svým koníčkům a zájmům nesetkal s šikanou za svou odlišnost. Na základní škole ho podporovali učitelé, takže špatné zkušenosti se spolužáky neměl. Naopak mohl chodit na matematiku do vyšších ročníků, aby se mohl ve svých znalostech rozvíjet. „No a na gymnáziu mě naopak všichni podporují.“
A kam budou směřovat jeho kroky v budoucnu? Už teď byly Václavu Vernerovi odpuštěny přijímací zkoušky na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Rozhodne se ale až v dalších letech, podle toho, kam nasměruje své budoucí zájmy.