Peníze z unijního Národního plánu obnovy nemusí přinést očekávaný výsledek, varují kontroloři
Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii.
Informace uvedl Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.
Havlíčkův resort po devíti měsících nastavil postupy ke střetu zájmů. Úřady chystají další dopis pro Brusel
Číst článek
Kontroly evropských dotací se od loňského 1. dubna do letošního 31. března týkalo deset kontrolních závěrů NKÚ, což byla asi třetina naplánovaných kontrol. Úřad popsal 354 kontrolních zjištění s celkovými nedostatky v objemu 15,5 miliardy korun.
Prezident úřadu Miloslav Kala ve zprávě uvedl, že poznatky z loni ukončených kontrol signalizují proti předchozím letům některá zlepšení. Méně se podle něj vyskytují například podezření na podvodná jednání, méně nálezů je u zadávání veřejných zakázek a také v proplácení nezpůsobilých výdajů.
Úřad naopak stále častěji kritizuje nedostatky v nastavení a fungování řídících a kontrolních systému, stanovování nekonkrétních a neměřitelných cílů dotačních programů i to, že úřady nehodnotí výkonnost programů. Stát často nemá přehled o tom, jaké jsou skutečné potřeby v oblastech, do kterých směruje dotace, a v řadě případů nemá podle čeho hodnotit, co podpořené projekty přinesly, uvádí NKÚ.
Více peněz dostáváme
Takzvaná čistá pozice Česka, tedy příliv peněz z EU očištěný o odvody české strany, činila loni 3,24 miliardy eur, tedy víc než 85 miliard korun. NKÚ poukazuje na to, že do konce roku 2026 bude mít Česko navíc možnost čerpat 179 miliard korun z Národního plánu obnovy. Peníze mají pomoci české ekonomice k zotavení po pandemii.
Agrofert dál čerpá národní dotace. ‚Musíme postupovat podle českého práva,‘ říká Havlíček
Číst článek
NKÚ ale v této souvislosti hodnotí jako vysoce rizikové, že do konce příštího roku musí být smluvně zavázáno 70 procent objemu peněz.
„Při délce stavebního řízení si jen těžko dokážeme představit, že se některé velké projekty podaří připravit a dokončit do konce roku 2026,“ řekl v doprovodném videu k tiskové zprávě Kala. Česko si podle něj nemůže dovolit projekty, jejichž přínos není doložitelný a měřitelný.
„Vidíme, že nemá smysl stavět cyklostezky odnikud nikam za ceny, které násobně převyšují schválené normativy. A nic nepřinášejí školení již vyškolených odborníků, když máme řadu mostů v havarijním stavu, které se lidem rozpadají pod nohama,“ dodal. Proto je podle něj nutné zaměřit se na účelnost vydávaných peněz.
Opravy mostů či internet
Úřad například při kontrole peněz na údržbu a opravy mostů zjistil, že u některých z nich se při údržbě neodstranily všechny zjištěné závady, takže se jejich stav postupně zhoršoval a jejich následné opravy byly nákladnější.
V případě peněz na vysokorychlostní internet NKÚ zjistil, že ministerstvo průmyslu za téměř pět let žádnou dotaci z vyhrazených 14 miliard korun neposkytlo. Důvodem nulového čerpání byla nedostatečná příprava programu a chybné počáteční nastavení podpory, uvádí úřad.
V případě kontroly evropských peněz určených na inkluzi ve školství úřad dospěl k závěru, že podporu dostaly i ty projekty, které skutečné začlenění znevýhodněných žáků a žáků se specifickými potřebami nezaručovaly.
