Pandemická opatření v práci: Kdo platí respirátory a co s neočkovanými zaměstnanci

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
1. 11. 2021 6:33
Zpomalit šíření koronaviru mají od 1. listopadu nová vládní opatření. Viditelnou změnou bude povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorách včetně pracovišť. Změny budou znamenat omezení pro české firmy a jejich lidi. Jaké budou jejich nové povinnosti a jak se zaměstnavatelé se svými zaměstnanci podělí na nákladech? On-line deník Aktuálně.cz se zeptal odborníků na pracovní právo.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Od 25. října mají všichni zaměstnanci podle nového mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví povinnost nosit respirátor ve všech vnitřních prostorách pracoviště. Rouška tedy již nestačí.

  • Respirátor nemusí nosit zaměstnanci tam, kde je možné dodržet dostatečné rozestupy minimálně 1,5 m nebo vykonávají práci na jednom místě bez přítomnosti dalších osob.

"Mimořádné opatření nepočítá v této souvislosti s žádnou výjimkou pro očkované nebo testované zaměstnance," podotýká odborník na pracovní právo Radek Matouš z advokátní kanceláře Eversheds Sutherland.

  • Respirátory podle něj musí zajistit na své náklady zaměstnavatel, a to v dostatečném počtu na každou pracovní směnu.   

Zaměstnavatel podle Matouše má ale kompetenci přijmout i jiná vhodná opatření k prevenci rizik. "Například může striktně vyžadovat nošení respirátorů bez ohledu na dodržování rozestupu 1,5 metru. V takovém případě mají často výjimku očkovaní zaměstnanci, zaměstnanci po prodělaném onemocnění covid-19 a zaměstnanci s platným negativním testem," popisuje advokát.

"Pokud by se chtěl neočkovaný zaměstnanec vyhnout povinnosti nosit respirátor podle tohoto opatření zaměstnavatele, bude si muset testy od 1. listopadu hradit ze svého," pokračuje dále Matouš. 

  • Od 1. listopadu rovněž platí, že testy na covid budou zdarma pouze pro lidi do 18 let, plně očkované a osoby se zahájeným očkováním nebo pro lidi, kteří se například kvůli zdravotním problémům nemohou očkovat. Pro všechny ostatní už budou za peníze.
  • Testování zaměstnanců před příchodem na pracoviště už není dáno nařízením, a je tedy na každé firmě, jaké si vnitřním předpisem nastaví podmínky. Zaměstnanci pak musí tento předpis dodržovat. 

"Pokud je tedy třeba neočkovaný zaměstnanec povinen předložit test po návratu ze zahraničí, bude si hradit náklady na test sám. Jiná situace nastane, pokud by zaměstnavatel stanovil jako podmínku vstupu na pracoviště, že musí být zaměstnanec očkovaný, nebo prodělal covid-19, nebo má platný negativní test. V takovém případě by test musel zajistit zaměstnavatel na své náklady," doplňuje advokát Matouš. 

Například Martin Dozrál, který řídí společnost Solodoor vyrábějící dveře a zárubně, ze zpřísnění pravidel obavu nemá. Jeho firma podle něj už nyní funguje v "tvrdším" režimu.

"Dnes máme proočkováno asi 50 procent zaměstnanců a snažíme se je motivovat. Zavedli jsem odměny za očkování, které jsme postupně zvyšovali z 500 na současných 1500 korun. Ale efekt nebyl zásadní. Obecně více vedou lidi k očkování zpřísňující se vládní pravidla pro neočkované," popisuje Dozrál pro on-line deník Aktuálně.cz.

Ve firmě uvažuje i o tom, že vytvoří pandemický plán zvlášť pro očkované a neočkované. "Například pokud se dostaneme do fáze přísné prevence, kdy se ruší závodní stravování, pro očkované bychom jej zachovali," upřesňuje dále Dozrál. 

Další rána pro gastro

Ačkoliv před pár dny ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že se podmínky v zaměstnání radikálně zpřísní tím způsobem, že by neočkovaní lidé nesměli bez testu na pracoviště, myšlenku zatím nikdo nepodpořil. Pro zaměstnavatele se tak zatím nic zásadního nemění.

  • Tedy kromě gastroprovozů a ubytovacích zařízení. V těch budou muset zaměstnanci od 1. listopadu kontrolovat bezinfekčnost hostů.

Někteří zaměstnavatelé z oboru gastro a hotelnictví nařízení kritizují. Podle nich pandemií v minulosti velmi zasažený obor dostane další ránu. Odhadují totiž, že bude chodit méně hostů a přijdou o zisk. 

Například podle restauratéra Michala Kozlíčka z podniku Rest provozovatelé gastronomických provozů nemají právo zjišťovat cokoliv o zdravotním stavu hosta. Vzhledem k tomu, že nemohou ručit za pravost potvrzení, kontrola podle něj ztrácí smysl.

Naopak podle Jany Kohoutové ze společnosti Storyous, která provozuje pokladní systémy pro asi tři tisíce restauračních zařízení, jsou kontroly bezinfekčnosti rozumné. "V některých zemích v zahraničí už běžně fungují. Je samozřejmě možné, že některé hosty tato restrikce může odradit, pokud si však s příchodem podzimní vlny koronaviru máme vybrat mezi tímto opatřením a další uzávěrou restaurací, která by pro pohostinství byla naprosto likvidační, je kontrola bezinfekčnosti tím nejlepším řešením," domnívá se Kohoutová. 

Pozor na seznam "štamgastů"

Asociace malých a středních podniků doporučila menším venkovským hospodám, aby si zjednodušily práci a vedly si "seznamy naočkovaných štamgastů". 

  • Před tím ovšem někteří experti naopak varují. "Zatímco při kontrole bezinfekčnosti předložením dokladu dochází ke zpracování osobních údajů jen ve velice omezené míře a restaurace se v takovém případě nestává správcem osobních údajů se všemi důsledky, u seznamu štamgastů jde z pohledu GDPR o situaci složitější," upozorňuje Petr Štětka z poradenské společnosti Moore Advisory.

"V případě, že by restaurace vytvářely seznamy naočkovaných, je s tím spojená velká řada úskalí a rizik," vysvětluje dále Štětka. "V tomto případě se restaurace stává správcem osobních údajů a citlivých osobních údajů a musí dodržet vše, co ukládají pravidla GDPR," dodává s tím, že je nutné od štamgastů vyžádat souhlas se zpracováním osobních údajů, informovat je, co se s jejich osobními údaji bude dít, a tyto údaje řádně zabezpečit na předem stanovenou dobu zpracování.

"S ohledem na rizika bych doporučil vyvarovat se vytváření takových seznamů," uzavírá expert.

 

Právě se děje

Další zprávy