Souhlasíte s tím, že hospodský musí od 1. listopadu kontrolovat bezinfekčnost?Anketa
Beztrestné gestapo, brutalita, temno, beznaděj. Takové pocity měly ParlamentníListy.cz při návštěvě aktuálně otevřené expozice v Památníku Zámeček v Pardubicích. Jde o betonový bunkr na místě bývalého popraviště.
Drsná expozice
Nejdříve protektorátní oznámení a vyhlášené odměny za hledané muže, pak zvětšená fotografie šéfů pardubického gestapa, kteří většinou zůstali bez trestu. „Ostatně potrestán byl jen jeden z pardubických katů," řekne k tomu ještě průvodkyně. Následně ve vitríně gestapácké obušky, okovy, ale i jeden ze tří popravčích kůlů, který byl po válce zachován. Dále fotografie nahých Židovek a ženy donucené prozkoumat řeku, jestli v ní nejsou miny. K tomu i krátký film o nacistickém teroru a audionahrávka deníku Jaroslava Charypara, který odvážel z popraviště mrtvé. Kdo by z toho necítil hrůzu a beznaděj?
„V Památníku Zámeček jsou také například poprvé zveřejněny nejen některé úřední dokumenty, ale také deníkové zápisy a rozhovory Adolfa Hitlera, Heinricha Himmlera, Josepha Goebbelse nebo Martina Bormanna,“ dodal ideový otec výstavy Vojtěch Kyncl. Ten provázel po expozici některé pamětníky, ale hlavně nespočet potentátů, při jejím slavnostního otevření v pondělí 25. října. ParlamentníListy.cz se následně zúčastnily první prohlídky pro veřejnost.
„Takovou hrůzu jsem už dlouho neviděla," pošeptala jedna z návštěvnic partnerovi a v přítmí pospíchala do další místnosti. „Expozice budí dojem nepříjemna, protože události kolem roku 1942 byly zlé. Jde nicméně o moderní styl, jak připomenout návštěvníkovi nedávnou historii. Ano, i atmosféra budovy je trochu tísnivá," sdělil nám následně ředitel památníku Viktor Janák.
Kontroverzní historik
Autor ideového libreta expozice. Tak je v souvislosti s pardubickým památníkem zmiňován Vojtěch Kyncl, jenž v současné době působí v Historickém ústavu Akademie věd České republiky jako vědecký pracovník v oddělení 20. století a vyučuje na několika fakultách Univerzity Karlovy.
Osmatřicetiletý historik je nicméně nechvalně známým expertem v „Kauze Lidice". V knize Lidice Zrození symbolu totiž v roce 2015 publikoval poválečné hlášení četníka, že židovskou dívku Štěpánku Mikešovou udala jedna z přeživších lidických žen Alžběta Doležalová. V roce 2019 z toho byla velká kauza. Po reportáži ČT V předvečer tragédie se proti zmíněným zjištěním ohradily lidická pobočka Českého svazu bojovníků za svobodu, prezentovaná Janou Bobošíkovou, a starostka Lidic Veronika Kellerová. Vedlo to k rezignaci tehdejší ředitelky Památníku Lidice a polemice archiváře Vojtěcha Šustky Nepravdivé obvinění z udavačství lidické ženy Alžběty Doležalové.
Fotogalerie: - Památník Zámeček
Dcera obviňované ženy a nejstarší z takzvaných lidických dětí Marie Šupíková již zemřela, ale na konci roku 2020 ParlamentnímListům.cz řekla: „Bylo mi smutno. Vzpomínala jsem, jak maminka ležela na smrtelné posteli a doposud nechápu, že se mohl najít někdo, kdo takovou špínu na ženu, která se nemůže bránit, může naházet. Urazilo mě to a bolelo, ale co mohu dělat. Nic!"
Památník Lidice požádal o odborné posudky ke Kynclovým závěrům. Ze čtrnácti dodaných se s nimi ztotožnil pouze jediný, takže v tuto chvíli podle Památníku Lidice nelze Alžbětu Doležalovou kategoricky vinit z podílu na udání její židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové.
Bunkr na popravišti
„Je to složitá otázka. Podle mě se z toho udělala politika. Kniha vyšla roku 2015, v pořadu Reportéři ČT to zveřejnili v roce 2019 a pak nastal problém. Dříve o tom vědělo jen pár historiků a paní Šupíková navíc nebyla v televizi jmenována," doplnil ke kauze ředitel památníku a historik Viktor Janák.
Zámeček. Tahle autobusová zastávka se nachází v průmyslové čtvrti u Zámečku v Pardubicích známého také jako „Larischova vila", který je pořád v rekonstrukci. Zmiňovaný nový památník v podobě bunkru je však o půl kilometru dál. Stojí na místě bývalé cvičné střelnice záložního policejního pluku Böhmen, kterou nacisté v létě roku 1942 proměnili na popraviště gestapa. Od 3. června do 9. července 1942 zde bylo popraveno 194 českých vlastenců, jejichž těla byla zpopelněna a popel vysypán do Labe. Mimo výstavby nové expozice se také zrevitalizoval prostor kolem blízkého pomníku.
Do revitalizace celého areálu včetně expozice město investovalo 43,8 milionu korun, s pokrytím nákladů mu přitom pomáhají dotace Evropské unie a příspěvek státního rozpočtu ve výši přes 21 milionů korun. O provoz Památníku Zámeček se stará příspěvková organizace, která má nyní šest zaměstnanců. Ředitel Janák moc nechtěl odhadovat budoucí roční návštěvnost, ale doufá, že bude v řádech mnoha desítek tisíc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
