Praha může v příštích letech získat z unijních fondů až 25 miliard Kč

Pražský magistrát může v následujících šesti letech získat z evropských fondů až 25 miliard Kč. Peníze budou využity ve školství, na digitalizaci veřejné správy, při rozvoji veřejných prostranství nebo na dopravní stavby a nákup a modernizaci vozidel MHD, přičemž 1,7 miliardy korun bude určeno na nákup nových vozů.

Novinářům to dnes řekli primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a ředitel magistrátního odboru evropských fondů Karel Andrle. Nyní končící program začal v roce 2016 a pro město v něm bylo vyčleněno deset miliard Kč.

"Problém je v tom, že Praha přišla o svůj vlastní operační program, a to z rozhodnutí vlády. Je to velká škoda. Navíc jako důvody byly uváděné různé věci, z nichž část nebyla pravda. Nevzdali jsme to a ponořili se do vyjednávání o získání peněz," řekl Hřib.

Ze zmíněné částky tvoří čtyři až šest miliard tzv. modernizační fond, který slouží na modernizaci vozidel MHD nebo na rozšíření fotovoltaiky. Zhruba pět až osm miliard bude určeno na stavbu nových tratí, mezi nimiž bude třeba i stavba Dvoreckého mostu, který spojí Podolí a Smíchov. Na nákup nových vozidel MHD je určeno výše zmíněných 1,7 miliardy Kč. Dalších 9,4 miliardy korun bude tvořit tzv. pražská obálka, ze které se bude financovat rozvoj veřejných prostranství, školství či digitalizace.

Problém, se kterým se metropole musela vypořádat, je změna poměru, v jakém projekty financuje EU a v jakém město. Nyní to je 50 procent EU a 50 procent Praha, což se změnilo na poměr 40 ku 60 procentům. "Dojednali jsme ale spolufinancování ze státního rozpočtu, aby poměr zůstal stejný," řekl Andrle. Na dorovnání poměru dostane město asi miliardu korun. Dalších 30 milionů půjde na financování procesů souvisejících s ukončením současného programu.

O způsobu financování a čerpání peněz jedná Praha rovněž s hlavními městy Polska, Slovenska a Maďarska, se kterými založila Pakt svobodných měst. "Důležitost měst bude v následujících letech vzrůstat," řekl Hřib. V roce 2050 má podle něho celosvětově žít ve městech až 68 procent světové populace.

V nyní končícím operačním programu Praha-pól růstu, který začal v roce 2016, bylo pro metropoli vyčleněno deset miliard korun. Z nich bylo již vyčerpáno asi 75 procent. Všechny peníze budou vyčerpané do roku 2023. Přestože jsou programy šestileté, tak každé období je možné o tři roky nastavit a peníze nadále využívat. Město v uplynulých letech vyhlásilo 57 tzv. výzev, kdy vyzvalo žadatele, aby předložili své projekty. Magistrátu dorazilo 2323 žádostí, z nichž město podpořilo 1600 projektů.

Související

Praha, ilustrační foto

Praha chce odkoupit rušené pobočky České pošty. Plánuje je přestavět

Prahu dlouhodobě trápí nedostatek nájemního bydlení. Výstavby nových bytů ale bohužel brzdí zdlouhavý proces schvalování jednotlivých projektů. Nové vedení města se proto snaží najít alternativy, jak potřebu bydlení pro své obyvatele saturovat, a podniká kroky, které by mohly této situaci alespoň částečně pomoci. Nyní řeší část objektu České pošty v Moravské ulici v Praze 2, kterého se podnik v rámci své restrukturalizace zbavuje. Vyplývá to z tiskévé zprávy magistrátu.

Více souvisejících

magistráty Praha Praha Zdeněk Hřib eurofondy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy