Svět chce snižovat emise metanu. Změní to mnohé, třeba i přístup k jídlu

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Metan, o němž se často mluví v souvislosti s plynatostí hovězího dobytka, je mnohem silnějším znečišťovatelem ovzduší než oxid uhličitý.

Asi 40 procent tohoto plynu se sice uvolňuje z přírodních zdrojů, jako jsou mokřady, stále více se ale na jeho uvolňování podílí lidské aktivity. I proto se na možnosti snížení množství vypouštěného metanu zaměřili státníci na klimatickém summitu v Glasgow.

Rekordních objemů dosáhly emise metanu před dvěma lety, prudce ale stoupají už od roku 2008. Vědci se domnívají, že to souvisí s rozmachem těžby plynu frakováním ve Spojených státech. Molekuly tohoto plynu přitom oteplují planetu během stoleté periody 28-34krát více než oxid uhličitý, podotýká britská BBC.

„Zařazení metanu na vrchol agendy jednání v Glasgow je důležitý krok, který pomůže zlepšit životy milionů lidí doma i ve světě tím, že zabrání klimatickému chaosu,“ u Fred Krupp, předseda organizace Fond na obranu životního prostředí. „Bude to jeden z hlavních úspěšných příběhů glasgowských jednání,“ řekl listu Financial Times.

Úspěch to bude, pokud se jednotlivé země a zejména nadnárodní společnosti do plánů reálně pustí.

Například americký těžařský průmysl je v otázce metanových regulací rozpolcený. Zatímco velcí producenti, kteří jsou pod tlakem investorů, s regulacemi počítají a slibují, že budou s vládou spolupracovat, některé menší firmy se jim brání s tím, že by jim příliš vzrostly náklady. „Uspěchat tento návrh, aby se splnil program globální konference, neznamená dobrou environmentální ani hospodářskou politiku,“ řekl Jason Modglin, prezident texaské asociace výrobců energií.

Podle společnosti S&P Global Platts Analytics těžařské firmy zaplatí za vládou plánované regulace 1,2 miliardy dolarů ročně. Barel ropy se ale nyní prodává za cenu okolo 84 dolarů a analytici soudí, že se zvýšenými náklady se budou těžaři schopní vyrovnat.

Kromě energetiky se ale bude snižování emisí metanu týkat i dalších sektorů - především odpadového hospodářství a zemědělství. Americká vláda se chce zaměřit i na skládky, z nichž se uvolňuje metan z vyhozených zbytků jídla.

Bidenova vláda proto plánuje, že do roku 2030 sníží množství potravin končících na skládkách na polovinu. Jak toho chce dosáhnout, není zatím jasné.

Další problémovou oblastí z pohledu emisí je chov dobytka. Tam je možné snížit emise metanu změnou používaného krmiva, ale také projekty na využívání hnoje pro výrobu elektřiny. Bidenova administrativa chce farmářům nabídnout granty a půjčky, aby se k těmto změnám odhodlali.

Prostor pro snižování emisí metanu vidí Bedřich Moldan, ekolog a bývalý ministr životního prostředí, i v Česku: „Samozřejmě je to v zemědělství. Jsou způsoby, jak emise ne úplně zastavit, ale omezit. Způsobem krmení a chovu, výběrem plemen dobytka. Rozhodně to neznamená žádné drastické omezení chovu skotu,“ vysvětluje. Další cestou může být snižování úniků u plynovodů a zařízení na zpracování plynu.

„Nemůžeme čekat na rok 2050. Emise je třeba snížit rychle,“ prohlásila na klimatickém summitu v Glasgow šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Právě rok 2050 si řada států vytyčila jako metu k dosažení takzvané uhlíkové neutrality. Než ale své závazky splní, může teplota stoupnout tak, že následné zvýšení hladiny moří ohrozí miliony lidí v nejzranitelnějších přímořských státech.

Právě proto přišli politici s řešením, které jim může pomoci získat trochu času - soustředit se na boj s emisemi metanu. Vědci tvrdí, že dohoda, k níž se přidala více než stovka států světa, může pomoci vyhnout se oteplení o 0,3 stupně Celsia do roku 2040.

Dohoda, kterou v úterý na summitu představili americký prezident Joe Biden, von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau, počítá se snížením emisí metanu do roku 2030 o 30 procent oproti roku 2020. Pakt má nicméně značné slabiny - není právně vymahatelný a mezi signatáři chybí například Čína, Rusko a Indie. Právě tyto tři země jsou největšími producenty metanu ve světě. Až za nimi následují Spojené státy, Brazílie a 27 členů Evropské unie.

Česká republika mezi signatáři dohody sice individuálně chybí, přihlásila se k ní ale v rámci EU. „Evropská komise dohodu podepsala a podpořily ji členské státy,“ řekl Seznam Zprávám Pavel Zámyslický, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.

Vystoupení českého premiéra Andreje Babiše na summitu vyvolalo nicméně ostrou kritiku: „Nesmírně mě mrzí postoj České republiky a stydím se za nesmyslný projev pana premiéra na summitu. Byl ostudný, to se jinak popsat nedá,“ okomentoval vystoupení Andreje Babiše na summitu ekolog a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan.

K summitu jako takovému se ale staví optimisticky: „Vývoj v Glasgow vidím pozitivně, i když kritika, že v té dohodě není Čína nebo Indie, samozřejmě platí. Metanový závazek USA je určitě dobrý a cenný, očekávám, že se přidají i další země.“

Faktorem, který by měl svět přimět k rychlejší akci, je podle něj měnící se veřejné mínění: „Podle posledních průzkumů si 80 procent lidí na celém světě myslí, že je třeba se změnou klimatu něco dělat. Většina lidí dokonce říká, že v tom vlády nedělají dost. I populističtí politici začínají chápat, že se situace mění. Odrazem je summit v Glasgow.“