„Toto je premiérová veřejná diskuse na toto téma. Zatím jsme to neřešili nijak konkrétně. Ale jestli do toho chceme jít, tak je nejvyšší čas se rozhodnout. Budeme teď muset pokračovat v debatách v rámci Rady města a zastupitelstva, podívat se na přihlášku a říci si, zda ano, či ne,“ uvedla primátorka Karolína Koubová (Fórum) s tím, že rozhodnutí by mělo padnout ještě do konce tohoto roku.
Debaty, jež se nesla spíše v akademickém duchu, se účastnil i hejtman Vítězslav Schrek (ODS), Veronika Moravčíková, která vedla kandidaturu slovenského města Hlohovce, ředitelka Kreativní Evropy Magdalena Müllerová či Petr Šimon, koordinátor a programový manažer v týmech Plzeň 2015, Novi Sad 2022 či Tampere 2026.
Titul Evropské hlavní město kultury je vždy na jeden rok propůjčován Evropskou unií zpravidla dvěma evropským městům, která tak mají po celý rok možnost představit svůj kulturní život, přiblížit město a region. Znamená ale i rozvoj cestovního ruchu či nové pracovní příležitosti.
Příležitost získat titul nebo se vůbec přihlásit do kandidatury se opakuje jednou za třináct až patnáct let. V minulých letech tento titul získala již Praha (2000) a Plzeň (2015). Přípravy na kandidaturu na Evropské hlavní město kultury 2028 oznámila například už města Liberec, České Budějovice, Brno či Broumov.
„Když jme se o naší případné kandidatuře bavili poprvé, tak jsme to brali spíše jako fór. Ale pak nám docházelo, co všechno už vlastně na to máme nachystané. Navíc by to bylo až v roce 2028, tedy po velkých investičních akcích města, a byla by to hezká tečka za prací, která nás teď čeká,“ řekla v úvodu Koubová.
Podle primátorky je Jihlava na kandidaturu již nyní dostatečně připravená, aniž by pro to cokoli udělala.
„Máme schválenou strategii kultury. Pracujeme na plánu investic, revitalizaci centra, chystáme centrální dopravní terminál, změnu vodohospodářské infrastruktury a s tím obnovu silnic a chodníků, plánujeme Horáckou multifunkční arénu. To jsou obrovské investice, které zasáhnou celé město a nejsou to jenom vzdušné zámky. Umím si představit, že v roce 2028 bude Jihlava v úplně novém kabátě,“ vysvětlovala Koubová, co hraje pro kandidaturu.
Dalším plusem je podle ní i množství fungujících spolků nebo propojení kultury a vzdělávání či byznysu a vzdělání.
Podle manažera Petra Šimona je důležité najít pro kandidaturu také podporu nejen občanského sektoru, ale i politickou. Od podání přihlášky do případné vlastní realizace uplyne řada let, v nichž se uskuteční hned několik voleb.
Projekt by mohl propojit celou Vysočinu
Naopak skeptičtější byl v debatě hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO), který je také zastupitelem Jihlavy. Upozornil i na křehkou rovnováhu i jistou míru řevnivosti, která je mezi pět bývalými okresními městy Vysočiny.
„Pokud by se podařilo, že v rámci kandidatury bude Jihlava usilovat o titul, ale vydělá na tom celá Vysočina tak, že se region spojí a bude silný, pak je to skvělý nápad a budu tleskat,“ pověděl Schrek.
„Umím si představit, že tohle je projekt, který Vysočinu propojí,“ odpověděla mu Koubová.
Pochyby, zda se podaří do září příštího roku vše řádně připravit, vyslovila jihlavská radní pro kulturu Silvie Čermáková (Žijeme Jihlavou!), která zasedla v publiku. „Pro mě znamená kandidatura velikou připravenost, a to i v rámci komunikace s ostatními městy v kraji. Nemyslím, že rok je doba, kdy se to dá zvládnout,“ pravila.
Pokud bude jihlavské zastupitelstvo v nejbližší době rozhodovat o kandidatuře, ruku pro by nezvedl například opoziční zastupitel Radek Popelka (ANO). „Podle mě by to byl další projekt, který skončí v šuplíku. Jihlava nemá vůbec žádné podmínky na to, aby něco takového mohla uskutečnit. Znamenalo by to obrovské finanční náklady,“ vyslovil se.
