Tři roky příprav a další dva roky výstavby trvala realizace nového pavilonu psychiatrie v Pardubické nemocnici. Moderní pavilon nyní začíná sloužit pacientům s duševními onemocněními a psychickými problémy.
Potřeba samostatných prostor pro psychiatrickou péči v Pardubické nemocnici vyvstala již v době, kdy zde vzniklo psychiatrické oddělení, tedy v roce 1953. Tehdy byla psychiatrie umístěna do prostor trojpavilonu, který však měl být pouze provizorním řešením. „O výstavbě nového psychiatrického pavilonu v Pardubické nemocnici se začalo uvažovat mnoho desítek let zpátky. Potřeba byla dána jednak nevyhovujícími prostory, ve kterých oddělení sídlilo, jednak požadavkem na navýšení kapacit akutních psychiatrických lůžek,“ vysvětluje důvod výstavby generální ředitel Nemocnice Pardubického kraje Tomáš Gottvald.
Větší kapacita a nové možnosti
Nový pavilon tak poskytne dvakrát více lůžek, tedy celkem 50, větší komfort pro pacienty i personál a možnost rozšíření péče. „Kromě uzavřeného a otevřeného lůžkového oddělení u nás bude fungovat také psychiatrický denní stacionář, protitoxikomanická, protialkoholní i sexuologická ambulance,“ říká primář psychiatrického oddělení Pardubické nemocnice Jan Kolomazník a dodává: „V současné době už nestačí pacientovi nabídnout ‚pouze‘ kvalitní lékařskou a ošetřovatelskou péči, ale také příjemné prostředí, ve kterém se léčí.“
Kromě oddělení psychiatrie najde v novém pavilonu zázemí i oddělení klinické psychologie. Jeho rolí je pomáhat nejen psychiatrickým pacientům, ale všem pacientům hospitalizovaným v nemocnici či lidem, kteří jsou zasaženi změnou zdravotního stavu či jiným psychickým problémem, a to od dětí po seniory. „Díky nové budově můžeme rozšířit péči zejména o dětské pacienty, ale také o pacienty psychiatrické. Prostory nám umožní dělat skupinové terapie a lépe se věnovat hospitalizovaným pacientům. Co se týče dětských pacientů a mládeže, máme tady pro ně připravenou hernu a relaxační místnost, což zase zvýší komfort a šíři poskytované péče dětem,“ uvádí vedoucí klinických psychologů Pardubické nemocnice Jan Bažant.
Prostor, který léčí
Stavba budovy, která má sloužit těmto účelům a má svým prostředím také léčit, však není jen tak. „Plánování a výstavba jakéhokoli nemocničního zařízení není úplně jednoduchá, protože má svá specifika, ať už v oblasti bezpečnosti pacientů a personálu, komfortu nebo nejrůznějších předpisů,“ podotýká zástupce ředitele provozně-technického úseku Nemocnice Pardubického kraje a vedoucí projektu Jaroslav Junek. „I přes drobné problémy, které přinesla koronavirová pandemie, se vše podařilo a věřím, že stavba se i díky nejrůznějším specifickým prvkům stane nadčasovou,“ dodává.
Výstavba psychiatrického pavilonu vyšla na necelých 350 milionů korun. Přibližně 220 milionů korun získala Nemocnice Pardubického kraje jako dotaci z Evropské unie, z Integrovaného operačního programu.
Psychiatrické oddělení léčí duševní choroby i závislosti
Oddělení léčí závažné duševní choroby, jako jsou schizofrenní onemocnění, poruchy afektivity, poruchy osobnosti, v současné době často léčí pacienty se závislostmi, a to nejenom na alkoholu, ale také na drogách a návykových lécích či pacienty s poruchami přizpůsobení, neurotickými obtížemi a dalšími duševními chorobami.
Pod svými křídly má oddělení mimo jiné také sexuologickou ambulanci, která se orientuje na léčbu sexuálních dysfunkcí a sexuálních deviací.
Denní stacionář je součástí psychiatrického oddělení pro pacienty lůžkového oddělení. Mohou do něj docházet i ambulantní pacienti, kteří vyžadují intenzivnější péči. Je zaměřen na skupinovou a individuální psychoterapii, relaxaci a ergoterapii.
Odborníci klinické psychologie provází pacienty v těžkých životních situacích
Oddělení klinické psychologie poskytuje ambulantní a konziliární služby především pro kliniky a oddělení nemocnice. Psychologové provází pacienty v tíživých životních situacích a pomáhají zvládat aktuální krize, provozují také diagnostickou činnost, tedy vyšetření základních osobnostních rysů.
Oddělení zajišťuje střednědobou a dlouhodobou ambulantní péči zaměřenou na postupné změny v prožívání, chování, tělesném fungování a vztazích pacienta, dále na rozvoj a poznání vlastní osobnosti či nácvik relaxace a imaginace.
Zdroje: Nemocnice Pardubického kraje, MUDr. Tomáš Gottvald
