Rodák z Mělníka si lokalitu zamiloval při čtení turistické příručky o USA, během čekání na americké vízum v italském utečeneckém lágru. „Podlehl jsem titulku, že San Diego je nejpříjemnější a nejkrásnější město ve Spojených státech. V jednom dni se tady dá koupat v moři a lyžovat na nedalekém pohoří,“ vzpomíná Vladimír Hanč.
A pokračuje: „Tak jsme se tam s nastávající manželkou jeli podívat a příručce jsme dali za pravdu. Bydlíme tady dodnes a stále toto přístavní klidné město obdivujeme. Navíc nás Kalifornie odjakživa přitahovala. Jméno zní romanticky a východní pobřeží USA nám připadalo příliš přelidněné.“
Dům má čtyři ložnice a tři koupelny ve dvou podlažích na ploše 133 m2, součástí je jídelna, obývací pokoj i knihovna. Díky požárním předpisům je zde venkovní i nezávislé vnitřní schodiště do patra.
Na pozemku 372 m2 nechybí venkovní posezení ani „pánská jeskyně/sklep“, jak se tady přezdívá prostorům, ve kterých je potřeba vyrábět neobvyklé předměty a schovávat se před přílišnými požadavky manželek...
Život za „velkou louží“
Narodil jste se v Mělníku. Ve městě, které proslavili v Kalifornii výrobou šampaňského bratři Korbelové. Nechali si zaregistrovat název Champagne už v 19. století, a tak posledních pět prezidentů Spojených států si mohlo při inauguraci připíjet jejich bublinkami, aniž by brali ohled na francouzské požadavky na originalitu a přejmenování podle místopisu.
Že pocházeli ze stejného rodného města, mi nijak nepomohlo. Pracoval jsem u řady nejrůznějších soukromých zaměstnavatelů jako mechanik a opravář pro všechno. S tím, jak se neskutečně navyšovaly zdravotní pojistky, musel jsem přehodnotit svoje požadavky. Pořád opravuji vše, co se rozbije, ale teď už naštěstí pod deštníkem sociálních benefitů města.
Jak se podniká v Kalifornii v oboru stavitel?
Když jsem přišel do Spojených států, neočekával jsem, že budu pokračovat v tom, co jsem dělal jako mechanik v Československu na pohonech pro elektrárny.
Nejjednodušší bylo začínat ve stavebnictví. Vše jsem si osahal v New Yorku, kde jsem pracoval na přestavbách. Naučil jsem, se jak se to tady dělá. To mi pomohlo pochopit, že k malému domku o obytné ploše necelých 50 m2, do kterého jsme se v San Diegu nastěhovali, bude potřeba něco přistavět, pokud se rodina rozroste.
Objevit nemovitost, jen několik bloků od Pacifiku, byla to náhoda?
Bez peněz jsme si moc nemohli vybírat. Naštěstí tato oblast byla kdysi oblíbeným místem lidí, kteří sem jezdili z Hollywoodu jen v létě na dovolenou. Celebrity si tady nechaly vystavět malé chatičky.
Byly to vlastně stavebnice určeny k odpočinku, převlékání a mejdanům u moře. Postavené z kvalitního dřeva nabízely v třicátých letech nádherný sen. A tak jsme si na jednu z nich, když byla na prodej, našetřili.
Dnes je dvoupatrovou budovou, kterou vám všichni musejí závidět…
Možná je to i proto, že málokdo ví, co vše se za přestavbou skrývalo. Bylo potřeba přistavět patro. To komplikují striktní stavební předpisy, které jsou kontrolované městskými inspektory.
Narazil jste někdy v kontaktu s nimi?
S přestavbou mi pomohl kamarád Mirek. Měl odsouhlasené plány a nechal mi je okopírovat. Všem požadavkům jsem se díky tomu dokázal podřídit, ale inspektorka Linda si na mě přesto zasedla a odmítala podepsat povolení k dalším pracím.
Nechal jsem si například nafotografovat rozvody vody a odpadu a ukázal je licencovaným stavitelům. Nechápali, co bych měl měnit. Osobní nevraživost a závist jsem znal už z Evropy. Později se naštěstí vše vyřešilo díky jejímu šéfovi bez zbytečného nářku.
Co bylo nejtěžší se naučit?
Zdejší předpisy a kódy ve všech oborech. Od elektřiny, přes rozvod vody a odpadu, až po samotné požadavky na konstrukci budovy a střechy. Dělal jsem sklenáře, elektrikáře a žádná profese mi proto nebyla cizí.
Všiml jsem si, že tady není garáž.
Nahrazuje ji přístavek. V subtropickém pásmu garáž není potřeba. K výstavbě stříšky mě přinutil strom, pepřovník, ze kterého neustále padají listy, které jsou jedovaté. Takže když někam list spadne, tak tam už nic nevyroste. A pokud pod ním parkuje auto, tak je za chvíli bez barvy. Mám rád přírodu, a proto strom pořád stojí, i když by bylo jednodušší a levnější ho pokácet.
Jak dlouho trvala přestavba?
Když jsme začínali, neexistoval internet, a tak jsem si vše musel nastudovat v knihovnách. Bylo nutné si osobně zajít na městský úřad a zjistit si, co je nového, protože se vše neustále díky byrokracii měnilo. Celkem to trvalo asi rok a dva měsíce, než jsme se mohli nastěhovat do nových místností.
Postup stavění?
Zachoval jsem z původní konstrukce podlahy, základní podpěry a trámy z redwoodu. Tohle dřevo termitům moc nechutná, a tak se i po tolika letech staly základem budovy. Dnešní rozloha obydlí je tady normální požadavek na velikost domu pro čtyřčlennou rodinu.
Rozdíl mezi stavěním v Česku a San Diegu?
Kontroly chodí po každé fázi výstavby. Základem je schvalování betonových základů, rámování konstrukce, přívodů elektřiny, vody a odpadů. Důležité je, jak se dodržují rozměry, vzdálenosti propojení, jejich vyztužení a tak podobně. Kontrolují se i takové detaily, jako je velikost a délka použitých hřebíků a šroubů.
Jsou nějaká omezení týkající se materiálů?
Peníze! Šetřili jsme, a proto jsem na podlahu všude dával, pokud to bylo možné, přírodní břidlicí. Její údržba je jednoduchá. Na původní mexické kachle jsem položil podlahu z bambusu. Bylo to cenově výhodné. Na stropech je brazilský javor, kolem stěn obyčejná borovice.
V čem se výstavba nejvíc lišila oproti všemu, s čím jste měl zkušenosti?
Základem je tady dřevo. Takže si musí stavitel zvyknout na to, že to nikdy nebude přesné. Dřevo se různě kroutí, vysychá atd. Když se staví z cihel nebo betonu, tak se dá vytvořit rovná plocha. Ale z měkkého dřeva to není tak jednoduché, takže je potřeba mít větší tolerancí.
Manželce jste splnil sen barvou exteriéru…
Myslím, že jsme se na ní dohodli společně. Modrá a bílá. Měl jsem tyhle barvy rád, protože ve mně vzbuzovaly vysněné moře a modrou oblohu v Řecku. Jde o kombinaci barev tamějších obydlí a oceánu. Společně jsme si je zamilovali.
Co jste ještě kromě stavby domu stačil zvládnout?
Miluji hudbu, jsem kytaristou skupiny Poe Street Band, hrajeme folklor i rokenrol. Rád řádím na moři. Surfing mi už kvůli věku příliš nejde, ale pořád s manželkou milujeme projížďky po klidném oceánu ve zdejších zátokách na paddleboardu.
Nesmím zapomenout ani na nohejbal. Byl jsem jedním z pořadatelů turnajů, kterých se účastnili sportovci nejenom z československých komunit v USA, ale i z Evropy. Dnes mi to kvůli problémům s koleny už moc nejde.
Kde Kalifornie začalaPoint Loma je přímořská komunita velkoměsta San Diego. Geograficky jde o kopcovitý poloostrov, který je na západě a jihu ohraničený Tichým oceánem, na východě zálivem starého San Diega a na severu stejnojmennou řekou. Ve srovnání s mnoha americkými městy má poměrně bohatou historii. Podle Wikipedie se považuje za místo přistání první evropské expedice, která vystoupila na břeh v dnešní Kalifornii. Poloostrov je proto často označován přívlastkem „Kde Kalifornie začala“. Ve dvacátých letech minulého století existovala v Point Loma letecká rozjezdová hliněná dráha známá jako Dutch Flats. A na ni Charles Lindbergh poprvé otestoval letadlo The Spirit of St. Louis, který postavila v San Diegu firma Ryan Aeronautical Co. Lokalita dodnes nabízí jedinečnou architekturu a svobodný životní styl, který se stal zdrojem hudby a kultury od poloviny minulého století až po dnešek. V počátcích byla zdejší oblast díky nádhernému mořskému vánku a dlouhému severojižnímu hřebenu kopců známým místem paraplachtění. Později klidné vlny oceánu povzbudily výuku surfování a paddleboardingu. |