7°C
Výčet všech tanečních úspěchů Jana Tománka budí respekt. Pokud bychom ale započítali ještě další medaile jeho svěřenců, málokdo by asi dočetl tento článek. Rytmus a chuť do tance v sobě Tománek objevil brzy. „Jako dítě jsem byl extrovert a pořád jsem tančil, přestože jsem to neměl v genech a nikdo se tomu z naší rodiny profesně nevěnoval. Já jsem všude tancoval, a když jsem viděl kohokoliv v televizi, třeba Jirku Korna, tak jsem okamžitě kopíroval jeho pohyby,“ prozradil s úsměvem v Blesk Podcastu.
Tance se ujímal také na rodinných oslavách nebo svatbách, kde prováděl a tancoval s tetami celý večer. „Někde v Bulharsku na dovolené s námi byl choreograf z Národního divadla, nemůžu si vzpomenout na jméno a omlouvám se, ten mým rodičům vysvětlil, že by měli můj potenciál využít a někam mě přihlásit. Můj tatínek, který k tomu neměl žádný vztah, mě odvedl do jediného tanečního kroužku v Ústí nad Labem,“ odhalil, jak se tehdy jako nadšený hráč fotbalu a basketbalu začal věnovat i tanci.
Spal týden s medailí na krku
„Ve dvanácti letech jsem tam přišel, a protože jsem jako dítě trpěl lehkou nadváhou, byl jsem takový Míša Kulička, tak se to neujalo. Vedoucímu klubu jsem se nehodil do konceptu a po roce a půl to vyšumělo,“ vzpomínal porotce a trenér. Naštěstí zamířil do tanečních kurzů, které ho nadchly. Mohla za to také jeho taneční partnerka, do níž se zamiloval. Těšil se proto na každý kurz. Poté pokračoval na taneční lekce pro profesionály, ale již bez svůdné partnerky.
„V době, kdy já jsem začínal, se v tanečních dělaly především taneční formace. To byla tradice v osmdesátých letech. A já jsem z fotbalu přišel jako týmový hráč, takže na to rád vzpomínám. Byli jsme velmi úspěšní, v autobusu jsme projeli půl Evropy,“ odhaluje, jak se stal profesionálním a úspěšným tanečníkem. V letech 1998-2000 se stali s partnerkou a později manželkou Kamilou vicemistry ČR. Třikrát se stal vicemistrem ČR v 10 tancích.
Celý díl Blesk Podcastu můžete zhlédnout zde:
Nejvíce si Jan Tománek na své kariéře cení lidských vztahů jak se svými soupeři, tak se svými žáky. Co se týče konkrétních sportovních úspěchů, nemůže zapomenout na Mistrovství Evropy v latinsko-amerických formacích, kde se stali s partnerkou vicemistry. „Je to takový malý zázrak. Jsou totiž jen dvě medaile, které České republika získala. A když jsme v Maďarsku dosáhli tento úspěch, tak jsem s tou medailí spal týden na krku. A na to se nezapomíná,“ svěřil se porotce prestižní soutěže StarDance.
Mistrem za Atlantikem
Během své tanečnické kariéry se mu povedl i jeden husarský kousek. Vyhrál Mistrovství Kanady. „My jsme v té době netušili, že to bude otevřené Mistrovství Kanady. Vyrazili jsme tam a měli jsme ještě relativně formu z národního šampionátu. A ta konkurence tam asi nebyla tak velká, abychom nemohli vyhrát v latině a být druzí ve standardu. Tancovali jsme finále s časovým posunem asi ve dvě ráno, což pro nás taky byla nová zkušenost. Dostali jsme obří pohár, který byl bohužel putovní, ale máme dodneška medaile,“ popisoval cestu za Atlantik. O této soutěži prý rád vypráví svým dospívajícím dětem, které stejně jako máma s tátou tančí.
