Vydáno 30.10.2021 | autor: Barbora Kubalová
Už v minulém výběru top deset rockových dokumentů jsme zabrousili do české dokumentární scény. Vladimír Mišík a Lucie však nejsou ani zdaleka jedinými tuzemskými interprety, kterým se dostalo této cti. Ve výčtu nesmí chybět letošní kasovní trháky z kin, ale nezapomněli jsme ani na méně známé dokumenty, které stojí rovněž za zhlédnutí.
TOP 10 českých dokumentů aneb Své příběhy představují Meky, Karel Gott, Miki Volek a další
V minulém díle jsme představili takovou „encyklopedii“ světové rockové hudby nazvanou 7 epoch rocku. Podobnou, ale ještě rozsáhlejší encyklopedii, má na svém kontě i Česká televize. Jak už název napovídá, zaměřuje se na historii československého bigbítu a všeho, co mu předcházelo a co ho následovalo mezi léty 1956 a 1989. Kromě všech důležitých kapel a směrů představili filmaři i související politické dění, soudobé hudební nástroje, zásadní festivaly i hudební pořady.
Miro Žbirka byl prvním zpěvákem, kterému se podařilo v roce 1982 narušit sérii vítězství Karla Gotta v anketě Zlatý slavík, důvodů, proč si zasloužil svůj film, je ale samozřejmě mnohem více. Jeho životní příběh zpracoval Šimon Šafránek, držitel Českého lva za dokument King Skate. Spolu se Žbirkou zmapoval co nejupřímněji jeho kariéru, triumfy i pády v soukromém i pracovním světě a samozřejmě i vztah k The Beatles, kteří Žbirku celým životem provází, ačkoli jejich jméno v dokumentu záměrně nikdy nezazní. Že spolupráce dopadla k oboustranné spokojenosti dosvědčuje i fakt, že Šafránek pro Žbirku připravil i další, kratší dokument k dvaceti létům Modrého alba.
Když mluvíme o kasovních trhácích, máme na mysli samozřejmě film s jednoduchým názvem Karel. Karel Gott si pro své pomyslné rozloučení s fanoušky vybral zkušenou dokumentární režisérku Olgu Malířovou Špátovou. „Olga má velký dar natáčet se svým úzkým týmem tak, že jsme se častokrát nechali unést spontánní atmosférou a přirozeně jsme ji vpustili do našeho soukromí, díky čemuž jsem se rozpovídal o tématech poměrně důvěrných. Se svým manželem, kameramanem Janem Malířem, se tak vlastně stali součástí naší rodiny,“ řekl o ní.
Karel Gott - Sinatra Východu, který kromě domácího publika zpíval i pro Němce, Kanaďany nebo Japonce
Film nabízí řadu zajímavých archivních záběrů i intimních scén z posledních let Gottova života, ale jelikož se jedná přece jen o pietní záležitost, rozebrání kontroverznějších témat se nedočkáme. Film je ale i tak zajímavou kronikou československých dějin od šedesátých let, a to i fanoušky úplně jiných žánrů.
Než opustíme Šimona Šafránka, představíme si ještě jeden jeho projekt, který stojí za pozornost. Jedná se o hudební pořad stanice ČT Art, který v každém díle představuje jednoho interpreta či kapelu. Kromě zpovědi muzikantů objevíte i kluby, festivaly a haly, kde připravují své koncerty a celý pořad vždy vyvrcholí záznamem vystoupení. Žánrově je pořad velmi pestrý, nabízí méně známé kapely, legendy alternativní scény i mainstreamové hvězdy, které vyprodávají stadiony. Objevili se tu tak třeba Hentai Corporation, Kryštof, Květy i Chaozz, je tedy opravdu z čeho vybírat.
A do třetice všeho dobrého ještě poslední, nejaktuálnější, série z dílny České televize. Nový desetidílný seriál, kterým provází Tomáš Klus, je věnován českým básníkům 20. století, jejichž básně zhudebňují muzikanti, jak říkají tvůrci „od Jaroslava Ježka po rapery“. Poezie je s hudbou samozřejmě neodmyslitelně spjata - a to nejen s hudbou vážnou, ale od 20. století především s hudbou populární. Ne nadarmo se z některých zhudebněných básní staly nesmrtelné hity, které by jinak mohly skončit jen jako nepopulární povinná četba.
Zatímco ostatní dokumenty se snaží být co nejauntentičtější, „Visáči“ spolu s Petrem Zelenkou na režisérské židli udělali se svým filmem pravý opak. V titulku není chyba – film byl opravdu natočen v roce 1993 a fabuluje, jaká bude asi budoucnost kapely v roce 2007. Její minulost ve snímku ovšem není o nic méně vymyšlená. Dozvíme se tak mimo jiné třeba to, že Sametová revoluce začala proto, že byl zrušen koncert Visacího zámku z důvodu státního svátku a rozhořčení fanoušci šli demonstrovat na Národní třídu. Co na tom, že to není pravda, hlavně, že je to zábava. Co k tomu víc dodat než "punk's not dead, vy volové!"
Visací zámek vsedě, tomu se říká známka punku
Igor Chaun, blízký přítel Mikiho Volka, se rozhodl zpracovat příběh rokenrolového krále ve dvou částech, nazvaných Život a Smrt. Pod Životem si můžeme představit jeho zlatou éru v 60. letech, zatímco Smrt byl jeho sestupný pád, způsobený nejen nepřízní režimu, ale hlavně jeho náklonností k alkoholu a drogám. Dokument se začal natáčet v v den zpěvákova pohřbu a kromě archivních záznamů obsahuje také amatérské záběry z konce zpěvákova života pořízené jeho blízkými přáteli.
SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Miki Volek (100.)
Ústřední postavou dokumentu je kytarista Libor Matejčik, zakladatel a kapelník teplické skupiny Motorband, který se neúnavně (a marně) snažil dostat na vrchol kapelu, která byla jedním z průkopníků heavy metalu v tehdejším Československu. Možná zajímavější než historie kapely, která se nikdy neproslavila tak, jak by si její kapelník přál, je historie celé tuzemské heavymetalové scény – koneckonců Motorbandem prošlo mnoho legend současné hudební scény, od Kamila Střihavky přes Milana Špalka a Tomáše Krulicha z Kabátu až po Klaudiuse Kryšpína.
„Toto je mojich 30 rokov v rape. Žiadny rodinný medailónik o mojom pôvode a stratenom biologickom tatkovi. Staré zábery, ktoré doteraz neboli nikde zverejnené. Moja hudobná kariéra zmapovaná od úplnej nuly, až po to, kým som dnes. Prehry, výhry a fakty.“ takto uvedl svůj dokumentární film rapper Rytmus. Ve filmu se objevují unikátní archivní záběry i dříve nezveřejněné informace. Přestože se jedná o film o Rytmusovi, na pozadí jeho třicetileté kariéry film mapuje celou historii československé hip-hopové scény.
Televizní dokument Martina Suchánka sleduje pět mladých a, jak už název napovídá, velmi talentovaných dětí. Tyto děti jsou mimořádně nadanými hudebníky, které dokumentaristé sledují při přípravě na důležité vystoupení. Tímto vystoupením není nic menšího než koncert na festivalu Pražské jaro. Dokumentaristé sledovali děti při výuce i ve volném čase a kladou si otázky, jak náročné je být obdařen talentem, jestli se děti dokáží vyrovnat s úspěchem a slávou a jestli jsou to ještě vůbec děti, nebo spíše profesionální umělci? „Talent, to je takový pel na motýlích křídlech, který dostanete od Boha, nikdo jiný vám ho nemůže dát. Ale při neopatrném zacházení vám ho může někdo vzít,“ shrnuje klavírista Ivo Kahánek ve filmu.
Text: Barbora Kubalová, foto: promo fotografie, archiv iREPORT
Témata: Bigbít, Miro Žbirka, Karel Gott, Visací zámek, Rytmus, Tomáš Klus, Miki Volek, dokument
