Daniel Surmař se rozhodl zatočit s pozůstatkem devadesátých let a najít lidem zapomenuté miliardy z kuponové privatizace. Jde o více než 700 tisíc nezařazených účtů, na kterých leží akcie v hodnotě neuvěřitelných deset miliard korun.
Většina lidí na ně totiž už zapomněla nebo již majitelé kuponových knížek zemřeli a příbuzenstvo o nich nemá tušení. Nejsou náhodou některé vaše? Vašich rodičů či prarodičů? Ať tak, nebo tak, projekt Zapomenuté miliardy vám je pomůže najít.
Platforma s týmem odborníků a právníků v pozadí běží od začátku června s cílem udělat po třiceti letech za touhle největší porevoluční aférou Česka tlustou čáru a pomoci lidem s dohledáním akcií a jejich zpeněžením.
Ostatně, hodnota akcií, které už projekt od začátku léta pomohl lidem najít, je půl miliardy. Polovina z nich byla hodnotná a vyplacená, ostatní akcie se vážou k firmám v konkurzu nebo v likvidaci. Čtvrt miliardy tak už mají lidé doma, další miliardy ovšem stále někde leží.
„Většinou se jedná o obnosy ve výši několika stovek tisíc. Často se ale bavíme o částkách mezi deseti a dvaceti tisíci. Patří většinou lidem v důchodovém věku, kteří neměli čas a chuť to řešit nebo na akcie zapomněli,“ říká Surmař.
Projekt poběží jen deset měsíců, čas tedy máte už jen do dubna, do té doby chce pětadvacetiletý Surmař najít a vrátit lidem co největší množství akcií a peněz. Bere si za to deset až patnáct procent provizi, z čehož pokrývá náklady, které s platformou měl a stále má.
Pokud vaše akcie nejsou hodnotné, nestojí vás služba nic. Jinak s vámi celou věc vyřeší až do konce, nabídne vám totiž i odkup na základě zjištěné hodnoty akcie.
Můžete si tak nalezené akcie nechat, nebo je s pomocí týmu tohoto projektu odprodat. Z devadesáti procent Surmařovi lidé nalezené akcie odprodají, on potom áčkové a béčkové akcie ihned prodává a hradí z nich náklady projektu.
Céčkové akce, které nejsou obchodovatelné na burze, od lidí vykupuje za mnohem výhodnější cenu a tvoří z nich portfolio s vizí, že až jich bude u nějaké z firem více, může se jejich odprodej lépe řešit. Po troškách to podle něj nemá cenu.
Nemusíte znát finanční trh ani vás nečeká žádné papírování. Každý účastník privatizace včetně dědiců si může u totohle startupu své akcie nechat zdarma dohledat na základě několika osobních údajů a rodného čísla.
„Pokud klient chce, objevené akcie rovnou odkupujeme a ihned prodáváme. U veřejných akcií je velká likvidita, a můžeme tak díky tomu měsíčně přežít. Za ty neveřejné lidem nabízíme, pokud si je nechtějí nechat, i dvojnásobnou cenu a riziko bereme na sebe,” vysvětluje princip platformy mladý podnikatel s velkými plány.
Rozjet tenhle projekt, který vyšel na desítky milionů kvůli právnickému pokrytí, splnění všech podmínek a vytvoření uživatelsky přátelské platformy, mu pomohli investoři z Brno Technology Accelerator.
„Investorovi ze startupového světa by to asi za námahu nestálo, nám ale přijde hezké zajímat se o lidi, kteří mají něco někde a už o tom nevědí. Píšou nám pak babičky a děkují za dvacet tisíc, o kterých nevěděly,“ říká Surmař ze startupu Stock Convertor, pod který Zapomenuté miliardy spadají.
Motivem je pro tohoto mladého podnikatele zamávat s minulostí a pozůstatkem devadesátek. „Kuponovka stále trvá, firmy každý rok vytěsňují akcionáře a pouze někde na svých stránkách dají informaci, ať si přijdou lidé vyzvednout náhradu. Devadesátky v tomhle pokračují dál, což nás štve a chceme to ukončit, je to vůči lidem neetické.“
Po tomto projektu plánuje se společníkem Jakubem Valčem peníze investovat do dalších projektů se sociálním rozměrem, které by řešily bytovou krizi, wellbeing nebo oblast lokální ekonomiky. „Chceme se držet projektů se sociálním přesahem a usnadňovat lidem životy.“
Změna ve společnosti podle něj totiž musí přicházet zespodu. Jiným mladým podnikatelům chce zase ukázat, že nemusí mít v očích jen dolary, ale pomáhat a podnikat najednou. „Je věděcky dokázané, že když pomáháme druhým, cítíme se pak lépe,“ dodává Surmař, který se z projektu učí prý víc než na vysoké škole, ze které odešel.
„Je to furt nedokonalé, nebyli jsme připraveni na tak velký počet klientů, kteří se nám ozývali. K dnešku jich je sto padesát tisíc a každý týden musíme zvládat obsloužit mnoho lidí. Stále nám třeba nevěří, že to myslíme dobře a že se tu kuponovku snažíme vážně vyřešit,“ vysvětluje.
K tomu dodává, že mezi lidmi panuje obrovská nedůvěra. „Lidé si často myslí, že jsme podvodníci, že jim to, co najdeme, chceme vzít, jsou opravdu nedůvěřiví. Ale já tomu rozumím, náš národ si musel protrpět hrozné věci a tohle je jen důsledek.“
Teď se chtějí snažit komunikovat více regionálně, domnívá se totiž, že na venkově je spousta lidí, kteří stále své zapomenuté akcie mají. „Taky se víc zaměříme na efektivní komunikaci v online prostředí. Myslím si, že máme obrovskou rezervu v komunikaci s mladými lidmi, které chceme vyzvat, aby svým rodičům a prarodičům pomohli.“
Ve hře je totiž stále 9,5 miliardy v akciích. K pátému listopadu ztratí totiž nároky vytěsnění akcionáři České spořitelny, na konci září pak vypršela tříletá promlčecí lhůta, která bránila vytěsnění menšinových akcionářů Unipetrolu.
Jestli nevlastníte nějaké akcie (a dávno třeba nemáte být součástí našeho žebříčku nejbohatších Čechů), můžete také zjistit pomocí bankovní identity za devadesát korun v Centrálním depozitáři cenných papírů, který tuto službu spustil na konci září. S ničím dalším vám ale nepomůžou.
Tak hodně štěstí, a kdyby něco, dejte nám ve Forbesu vědět!
