Z šedivých fasád galerie. Stává se z Prahy mekka muralu?

Mural vytvořila v rámci své umělecké rezidence telavivská dvojice Dede Bandaid a Nitzan Mintz. Do Prahy se vrátili po pěti letech, v té době vznikly dvě jejich malby na Žižkově – na budově nakladatelství Argo a divadle Ponec. Dílo tvoří báseň Nitzana Mintze doplněná o Dedeho malbu. Ta zobrazuje obřího opeřence z různých malých objektů inspirovaných městem. „Ráda bych interpretaci textu nechala na každém, kdo půjde kolem a přečte si ho. Pro mě je to ale báseň o lásce a odloučení,“ říká o svém díle Nitzan Mintz.

Mimochodem, právě v Holešovicích v poslední době vzniklo velkoplošných maleb hned několik. Na ekologickou strunu brnká například dílo umělce Davida Strauzze. To najdete na budově Tesly. Portrét smutné dívky díky speciálním barvám čistí okolní vzduch. Kontaktem barvy s energií slunečního záření dochází k chemickému rozkladu škodlivých látek, které se transformují na již bezpečné molekuly solí.

Třetí z „nových“ holešovických muralů je dílo u stanice metra C Vltavská. Zeď vnějšího atria zdobí od jara dílo držitele ceny Art Prague Young Award Jakuba Tytykala. Mural zde vznikl v rámci otevřené výtvarné soutěže. „Do návrhu jsem otiskl podobu nedalekého Štursova sousoší i tvarosloví blízké keramické fontány. Záměrem je mural pojednat tak, aby ve svém měřítku byl funkčním vizuálním dílem jak při pohledu zdálky, tak zblízka,“ popisuje své dílo Jakub Tytykalo.

Mezinárodní Smíchov
Kromě Holešovic se v posledních měsících zbarvují zdi i na Smíchově. V září tu pod taktovkou společnosti Converse vznikla malba na fasádě domu na křižovatce ulic Nádražní a Vltavská. Dílo mladé umělkyně Barbory Idesové zobrazuje postavy několika žen a má za cíl upozornit na téma genderové nerovnosti ve společnosti. V rámci projektu City Forest vznikly malby s podobně rezonujícím tématem například i v Riu de Janeiru, Sydney či třeba v hlavním městě Mexika.

Mezinárodní přesah má i další smíchovský mural. Jen o ulici dál a o dva měsíce dřív vznikla malba, která připomíná 30. výročí založení visegrádské čtyřky. Autorkou je polská umělkyně Magda Miszczak a její malba je k vidění, kromě ulice Stroupežnického, i v ostatních zemích V4, tedy i ve městech Bratislava, Varšava a Budapešť.

„Vylepšená“ Florenc
Kresby reálných lidi z Kambodži a Mongolska, kteří denně pociťují dopady změn klimatu, jako jsou povodně nebo mrazy, jsou pro změnu od října k vidění na venkovních zdech stanice metra Florenc. Dílo české ilustrátorky s pseudonymem Toy Box, které vzniklo v rámci projektu organizace Člověk v tísni, má kromě obdivovatelů i své odpůrce. „Když stranou ponechám spornou výtvarnou hodnotu nově vzniklého graffiti i jeho aktivistický podtext, zůstává mi na jazyku pachuť té u některých lidí zřejmě vrozené a bohužel i tolik zhoubné vlastnosti neustále něco vylepšovat a dozdobovat,“ okomentoval dílo na Facebooku autor knihy Nádech výdech, která mapuje výdechové komíny, Jan Charvát. „Jsem si téměř naprosto jistý, že architekt Uhlíř by s podobným ‚vylepšením‘ Florence nesouhlasil. Bránit se bohužel osobně nemůže, zemřel před deseti lety,“ dodal Charvát.

Podpora města
Praha se snaží jít umění v ulicích naproti. Důkazem je projekt MuralArtUM, který vznikl loni na podporu umění ve veřejném prostoru v době pandemie. V metropoli jsou tak k vidění nové velkoplošné malby v Nových Butovicích, na Bořislavce, Vychovatelně, Spořilově a na Žižkově. „Letos vidíme první výsledky, které dokazují, že to bylo velmi dobré rozhodnutí. Projekt má velkou popularitu a já doufám, že v něm budeme pokračovat i v dalších letech,“ okomentovala program Hana Třeštíková, radní hl. m. Prahy pro kulturu a cestovní ruch.