Ve dnech 22. - 24. října v litevské metropoli Vilnius proběhlo mistrovství světa v bench-pressu, jednalo se o soutěž equipped, tzv. s využitím podpůrných dresů. V předchozích rozhovorech mi odpovídali na otázky Zdeněk Tuháček a Jaroslav Šoukal. Nyní se dozvíte něco o Martinu Prokopovi a Janu Pincovi.
Martin Prokop
Martin opakovaně vozí cenné kovy z národních i mezinárodních soutěží. I přesto, že mu zbývá ještě rok v juniorské kategorii, je zkušeným závodníkem. Jedná se o člena oddílu Doplnejch powerlifting. Na mistrovství světa startoval v juniorech do 120 kg a dovezl stříbrnou medaili, která má hodnotu 255 kg.
Jak bys zhodnotil svoje působení na MS v Litvě? Cítil ses na soutěž dobře připraven?
Působení na MS v Litvě bylo vzhledem k umístění na druhém místě samozřejmě úspěšné. Příprava byla po dlouhé sezóně opravdu náročná, takže jsme občas trénink museli osekat na úplné minimum, ale i tak jsem před závody cítil poměrně dobrou formu.
Pokusu s 270 kg byla škoda, jistě na to síla byla. Co se nezdařilo? Na jakou hmotnost myslíš, že bylo natrénováno?
No, 270 kg byl trochu výstřel do tmy. Třetí pokus už nemohl na umístění nic změnit, tak jsem si chtěl zkusit posunout osobák. Problém byl nejspíš v tom, že jsem nedokázal udržet takovou tenzi, jakou bych potřeboval, a činka mi tak ujela moc na břicho. Zároveň se nám při manipulaci s trikem povedlo natrhnout záda, což jsme zjistili až po pokusu. To taky určitě nepomohlo.
Jak se ti daří skloubit tréninky s prací? Je to občas složité nebo úplně v pohodě?
Vzhledem k tomu, že pracuji na směny, mám výhodu, že vždycky chodím trénovat jen ve volné dny a nemusím chodit unavený z práce. Zároveň mi ale noční úplně nepomáhají v regeneraci a mám pak občas problém se spaním. Moc se nesoustředím na to, jestli je to takhle dobré nebo špatné, snažím se všechno brát tak, jak to je.
A co tato konkrétní příprava, byla v něčem odlišná proti předchozím? Kde trénuješ nejčastěji?
Příprava nebyla v ničem extra odlišná, snažíme se, abych byl na všech závodech připravený nejlíp, jak to v současné době jde. Samozřejmě v přípravě na samotný bench-press je fajn, že člověk není unavený z dřepování a tahání, takže je to takové pohodlnější.
Byl jsi v Litvě poprvé, nebo jsi zde již závodil? Zde se pořádají šampionáty celkem pravidelně, jak se ti země líbí?
V Litvě jsem byl poprvé a země je samozřejmě krásná. Vždycky rád cestuji do zemí s bohatou historií.
Jak moc jsi byl ovlivněn proticovidovými opatřeními, bylo něco v Litvě problém?
Covidová opatření už dávno nejsou o bezpečnosti a hlavně na mezinárodních šampionátech se proměnila v čistou buzeraci ze strany IPF. Ale co se dá dělat, pokud chceme závodit, budeme se s tím nejspíš muset vyrovnat.
Na jakou další soutěž se budeš dále připravovat?
V současné době možná ještě prodloužím přípravu na MČR v bench-pressu RAW a tím bude sezóna 2021 u konce. Na začátku příštího roku by však měly být další republikové šampionáty, takže odpočinek nejspíš nebude tak dlouhý.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.
Jan Pinc
I Jan je úspěšný medailista již mnoho let, během dosavadní soutěžní kariéry se podíval do mnoha vzdálených států, kde reprezentoval Českou republiku. Soutěží za jihočeský oddíl Powerlifting School. Na mistrovství světa startoval společně
s Jaroslavem Šoukalem v kategorii nad 120 kg. Ukořistil bronz za 285 kg.
Jak bys zhodnotil svůj výkon na soutěži, dařilo se dle plánu?
Co se týče mého výkonu, tak bych řekl, že byl podle očekávání spíše méně, ale museli jsme po neplatném prvním pokusu na váze 280 kg začít taktizovat, abychom mé snažení dovedli k medailové odměně.
Byla snaha taktizovat o druhé místo?
Snaha taktizovat zcela určitě byla, ale zároveň jsme nesměli zapomenout na ostatní soupeře a vsadili jsme spíše na jistotu. Kdyby vše šlo podle plánu, což se nestalo po neuznaném prvním pokusu, tak jsme na třetí pokus převlékli dres a váha, o kterou jsem se chtěl pokusit, by se pohybovala něco nad hranicí 300 kg podle situace a soupeřů.
Doma sis vytvořil zázemí pro cvičení, trénuješ jen tam nebo i ve fitku?
Ano, i vzhledem k této "nedobré době" jsem měl to štěstí, že jsem si mohl vytvořit zázemí pro trénink doma, kde také trénuji, ale přesto zůstává pro mě stěžejní trénink v posilovně, a to hlavně z důvodu pomoci sparingů, bez kterých to od určité fáze tréninkové přípravy zkrátka nejde.
Jak se ti v Litvě líbilo, ať už jako v zemi, nebo na soutěži samotné?
V Litvě se mi líbilo a musím vyseknout pořadateli poklonu, že dokázal za tak krátkou dobu, kterou na to měl, uspořádat takový šampionát i vzhledem k této době. Samozřejmě tam byly i určité nedostatky a problémy, ale i ty se snažil pořadatel v průběhu šampionátu řešit. Horší to však bylo s naší mateřskou světovou federací IPF. To, co se na šampionátu stalo, a kdo tam byl, ví, o čem mluvím,
to by se stávat zcela určitě nemělo a můžeme jen doufat, že budou učiněny kroky, aby k takovýmto situacím v budoucnu nedocházelo. Dle mého názoru to strašně škodí našemu sportu a nestalo se to bohužel poprvé!
Často tě vidíme jako nakladače i jako závodníka na jednom šampionátu, jak zvládáš oboje, jde to vůbec?
Ano, to je pravda. Na mnoha šampionátech jsem působil, jako součást týmu nakladačů a zároveň i účastník. Zvládnout, jak již jsem již v jednom z rozhovorů uvedl,
se to dá. A to zejména i vzhledem k našim dlouholetým propracovaným postupům
regenerace v průběhu těchto šampionátů. Prostě když máš ten sport rád, není co řešit a je třeba si to užívat s plnou parádou.
Zajímal mě jídelníček ostatních závodníků, tak se zeptám i tebe. Jíš všechno, nebo na něco dáváš důraz, jako bílkoviny, suplementy?
Co se týče mého stravování, tak jím skoro všechno. Prostě vše, na co zrovna mám chuť, ale neumím si osobně představit přípravu bez masa a samozřejmě něco dobrého na trávení
(myšleno pivo, Jack Daniels a podobné dobroty). Samozřejmě využívám i suplementy a to se musím zmínit, že v současné době využívám suplementy od firmy Vision
Nutrition, které mi výborně sedí a vyhovují mi ve všech směrech.
Jaké jsou další závodní plány?
Mé soutěžní plány jsou pro letošní rok splněny. V plánu mám šampionáty až v příštím roce, a to jak na republikové úrovni, tak MS i ME, a také by mě měla čekat účast na WPFG (World Police Fire Games) v Holandsku vzhledem k tomu, že pracuji u Policie ČR. Chtěl bych závodit jak v trojboji, tak i bench-pressu. Tedy za předpokladu, že nám to ta situace, která tu panuje, dovolí. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat mým sparingům v době přípravy a dlouholetým podporovatelům, mezi které patří zejména rodina. A obrovský dík patří i mému zaměstnavateli a tím je, jak jsem říkal, Policie ČR.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů.
Fotografie:
Petr Slanička
Víte, že...
