Dvoudenní konference organizovaná každoročně Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže je největší kongresovou akcí týkající se soutěžní politiky v České republice. Účastní se jí čeští i zahraniční odborníci na danou problematiku z veřejné správy, akademické obce i advokacie. Letos je pořádán už 14. ročník této konference, mezi jinými na něj zavítal předseda
Předseda ÚOHS ve svém úvodním slově připomněl obtížnou ekonomickou situaci, ve které se ekonomika země v důsledku covidové pandemie a narůstající inflace nachází. Upozornil však, že ekonomické obtíže nemohou být důvodem pro nárůst protisoutěžního jednání mezi podnikateli. „Soutěžní úřady musí být v této situaci ještě pozornější a důsledněji vykonávat svou roli. Krize není omluvou pro kartelové dohody,“ uvedl předseda Mlsna. Ten rovněž shrnul, jakým způsobem se pandemie a navazující ochranná opatření podepsaly na činnosti ÚOHS, kdy sice například došlo k omezení místních šetření u soutěžitelů, na druhou stranu měl však Úřad více prostoru pro analytickou či metodickou činnost a zahájil například rozsáhlé sektorové šetření ve farmaceutickém průmyslu. Předseda ÚOHS se dotkl také některých témat, která v zazní v rámci konferenčních panelů, zejména velice aktuální problematiku digitálních trhů a platforem, která hýbe současnou soutěžní politikou.
V neposlední řadě Petr Mlsna seznámil účastníky s agendou, kterou bude Úřad v příštím roce řešit v rámci předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. „Jestliže se nepodaří jednání dokončit již francouzskému předsednictví, budeme finalizovat právě unijní legislativu o digitálních trzích, dále také regulaci subvencí ze třetích zemí, možná i některé soutěžní aspekty European Green Deal a kolektivní vyjednávání samostatně výdělečně činných osob,“ uvedl předseda ÚOHS.
První panel konference byl tradičně věnován shrnutí nejdůležitějších informací o činnosti soutěžních úřadů v České republice a na Slovensku, k nimž se letos přidalo také Maďarsko a Rakousko. Místopředseda ÚOHS Kamil Nejezchleb oznámil, že i přes obtíže způsobené koronavirovou pandemií Úřad letos provedl již 26 místních šetření, což je nejvíce v historii. „Místní šetření bude naším hlavním nástrojem při ověřování důvodných podezření, která jsme získali na základě prošetření podnětů,“ naznačil Kamil Nejezchleb, že inspekce u soutěžitelů budou prováděny s ještě větší frekvencí. Místopředseda ÚOHS dále oznámil, že letos bylo zatím vydáno 6 rozhodnutí o zakázaných dohodách a jedno o zneužití dominance, navíc avizoval, že ještě do konce roku bude dokončen významný případ v oblasti vertikálních dohod. Výrazný nárůst případů zaznamenala kontrola spojování soutěžitelů, kde je předpoklad, že bude posouzeno přes 50 fúzí.
O výsledcích slovenského Protimonopolného úradu posléze informoval jeho místopředseda Boris Gregor, statistiky i významné případy z Maďarska pak komentoval předseda tamního soutěžního úřadu GVH Csaba Balázs Rigó a rakouské výsledky, včetně vývoje velkého kartelu ve stavebnictví pak zástupce rakouského úřadu Martin Janda.
V dalším průběhu prvního dne konference se hovořilo o chystané novelizaci zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, která by měla transponovat unijní směrnici o posílení pravomocí soutěžních úřadů, tzv. ECN+. Plánovaná novelizace se nedostala na program zákonodárců, Úřad tedy hodlá využít situace a zařadit do textu návrhu nová ustanovení.
Intezivní diskuze pak probíhala v panelu o digitálních platformách, který se týkal zejména návrhů unijního nařízení Digital Markets Act. Podle vystupujících z řad advokacie nemusí chystaná ex ante regulace přinést mnoho nového, co by již dnes nebylo možno řešit dle stávajících pravidel hospodářské soutěže.
Poslední panel prvního dne byl zaměřen na tzv. gun jumping, tedy situace, kdy spojujícíc se soutěžitelé vykonávají spojení předtím, než je o něm vydáno povolující rozhodnutí ze strany soutěžního úřadu.
Druhý den konference bude zaměřen především na oblast významné tržní síly.
Tiskové oddělení ÚOHS
21/153
Zdroj: ÚOHS