Vakcíny proti covidu: Hrozí u nich nežádoucí účinky? A jak se liší od trvalých následků

Fotbalista Joshua Kimmich z FC Bayern přiložil prostřednictvím rozhovoru v televizi Sky pod kotel debaty, která probíhá mezi neočkovanými lidmi již dlouho: Stále má obavy z vakcín proti koronaviru, protože chybí dlouhodobé studie. 

Každý čtvrtý Němec stále není proti covidu-19 naočkován, jak ukazuje statistika na webu Impfdashboard. Někteří neočkovaní lidé pak své váhání zdůvodňují obavou z možných dlouhodobých následků vakcín. Skeptici očkování zveřejňují na twitteru příklady dalších vakcín, například proti prasečí chřipce, která údajně měla dlouhodobé vedlejší účinky. Je to však skutečně pravda? Zde jsou odpovědi na nejpalčivější otázky.

Reakce na vakcínu, vedlejší účinky, trvalé následky – jaké jsou rozdíly?

Reakce na vakcinaci se obvykle objevují krátce po očkování a mohou trvat několik dní – u očkování proti koronaviru je to například bolest v místě vpichu nebo bolest hlavy. Tyto odpovědi těla ukazují, že imunitní systém na vakcínu reaguje.

Nežádoucí účinky jsou vlastně silnější reakce na vakcíny, jak píše server Infektion Schutz. „Jsou nežádoucí reakcí těla na vakcínu, která se vyskytuje navíc k normální očkovací reakci,“ říká Christine Falková, předsedkyně Německé společnosti pro imunologii a profesorka Institutu pro transplantační imunologii v Hannoveru, v rozhovoru pro Deutche Welle. Jsou závažnější než obvyklé reakce na vakcínu a v nejhorším případě mohou vést až k trvalým následkům. U vakcín proti covidu-19 již byly objeveny velmi vzácné nežádoucí účinky, jako je trombóza (sinusové žíly) nebo myokarditida (zánětlivé onemocnění srdečního svalu), jak píše Deutsche Welle. 

Populární termín „dlouhodobé následky“ ve vztahu k očkování nelze oddělit od nežádoucích účinků. Imunolog Carsten Watzl ve virálním tweetu vysvětluje, že jde o vedlejší účinky, které jsou s očkováním spojeny až po nějaké době. Příklad: Pokud se vedlejší účinek objeví pouze u jednoho z milionu lidí, je tato souvislost patrná pouze tehdy, když bylo očkováno několik milionů lidí.

Výhodou vakcín proti covidu-19 je to, že celosvětově bylo dosud podáno více než 7,2 miliardy dávek vakcíny – a lze tak rychle identifikovat vzácné vedlejší účinky. „Protože již bylo očkováno tolik lidí a mnoho z nich bylo očkováno před mnoha měsíci, jsme si tak nyní jisti možnými vedlejšími účinky,“ vysvětluje imunolog Reinhold Förster.

Studie na 22 milionech lidí ukázala: Jednoznačná data o efektu koronavirového očkování

AstraZeneca a trombózy

A co původně neobjevené případy trombózy u oxfordské vakcíny společnosti AstraZeneca? Toto je vzácný vedlejší účinek, který zdravotničtí úředníci objevili až po zavedení vakcíny, potvrzuje Förster. Ty zahrnovaly některé závažné případy s krevními sraženinami na různých nebo neobvyklých místech (například v mozku jako trombóza sinusových žil). „Schvalovací studie mohou prokázat častější reakce na vakcínu, ale bohužel ne ty vzácné kvůli relativně malému počtu případů,“ vysvětluje imunoložka Falková. Proto byl tento vedlejší účinek zaznamenán až po schválení.

Podle australského ministerstva zdravotnictví se trombóza vyskytuje pouze u maximálně čtyř až šesti lidí z milionu, kteří jsou očkováni oxfordskou vakcínou. 

Podle Spolkového centra pro zdravotní výchovu se většina případů trombózy vyskytla obvykle dva až tři týdny po očkování, většinou u lidí mladších 60 let. Z tohoto důvodu se v Německu od 1. dubna doporučuje očkovat vakcínou AstraZeneca pouze osoby ve věku 60 a více let. Pokud je nežádoucí účinek zjištěn dostatečně včas, lze jej léčit, píše server Kardiologie. 

Proč covid dál trápí i řadu plně očkovaných: Na vině průlomové infekce i odmítači vakcíny

Jak dlouho trvá, než se vakcína v těle rozloží?

Existují dva různé typy vakcín schválené v EU: mRNA vakcíny od firem Pfizer-BioNTech nebo Moderna a vektorové vakcíny, jako jsou vakcíny od společností AstraZeneca nebo Johnson & Johnson. „Mluvíme o pár dnech a týdnech, než se vakcíny úplně rozloží a už se v našem těle nevyskytnou,“ vysvětluje u obou typů imunoložka Falková

Abychom rozuměli: mRNA vakcíny obsahují malý kousek viru; část mRNA, která je stavebním prvkem pro spike protein – po jejich injekčním podání se stimuluje imunitní systém a tvoří se protilátky proti této malé části viru, píše server Naturwissenschafthen. Poté se podle společnosti Pfizer-BioNTech mRNA viru znovu zcela rozloží – a nemůže tak vyvolat žádné dlouhodobé následky, které by se objevily později. „Neexistují žádné náznaky, že by mohlo dojít k pozdějším reakcím,“ říká Reinhold Förster v rozhovoru pro Deutsche Welle.

Vektorové vakcíny také obsahují stavební prvek konkrétní části viru a stimulují imunitní systém k produkci protilátek, jak píše server Naturwissenschaften. Podle Spolkového centra pro zdravotní výchovu se očkovací vektory po krátké době odbourají – a tak nemohou po dlouhé době vyvolat v organismu reakci.

Byly po letech objeveny vedlejší účinky po jiných vakcínách?

U vakcíny Pandemrix proti prasečí chřipce byl pozorován velmi vzácný vedlejší účinek až později po zavedení vakcíny: narkolepsie, chronická neurologická porucha, kdy mozek není schopen správně regulovat cyklus spánku a bdění. Zpočátku byl očkován pouze relativně malý počet lidí, a proto byl vedlejší účinek připsán vakcíně až po několika měsících, kdy ji dostalo více lidí.

„To, že se to vůbec dalo určit, nemělo nic společného s tím, že by museli očkované zvlášť dlouho hlídat, než se tento nežádoucí účinek projevil, ale spíše s tím, že až později bylo očkováno větší množství lidí,“ vysvětluje v rozhovoru imunolog Förster. Velmi vzácné nežádoucí účinky jsou totiž pozorovatelné pouze u velké skupiny očkovaných lidí.

Tento nežádoucí účinek vakcíny Pandemrix se občas objevil u dětí ve věku od 4 do 19 let během několika týdnů. Na základě epidemiologických studií se odhaduje, že na 100 tisíc očkovaných dávek u dětí a dospívajících přibyly dva až šest případů narkolepsie, jak uvádí Institut Paula Ehrlicha.Vakcína se v současné době v EU již nepoužívá.

Jaké nežádoucí účinky byly hlášeny po očkování proti covidu-19?

Známé a zároveň velmi vzácné vedlejší účinky vakcín proti koronaviru, které Institut Paula Ehrlicha uvádí ve své bezpečnostní zprávě, jsou například myokarditida, zánět srdečního svalu, a perikarditida, zánět osrdečníku; i když příčinná souvislost v dosud hlášených případech stále přetrvává, nebyla přesvědčivě objasněna. Přesto německá Vakcinační komise nyní (od 10. listopadu) doporučuje, aby lidé do 30 let již nebyli očkováni vakcínou Spikevax od Moderny – protože perikarditida byla pozorována častěji než u očkování Comirnaty (Pfizer-BioNTech).

Kromě toho byly po očkování hlášeny anafylaktické reakce, trombóza (sinusové žíly), Guillain-Barrého syndrom a trombocytopenie nebo imunitní trombocytopenie. Další vysvětlení, včetně frekvence nežádoucích účinků, lze nalézt v měsíční aktualizované zprávě o bezpečnosti Institutu Paula Ehrlicha pro vakcíny. 

Závěr: Přední odborníci na imunologii v Německu do značné míry vylučují, že by lidé mohli onemocnět po letech v důsledku očkování proti covidu-19. Tělo na vakcínu zareaguje ihned po očkování nebo do několika týdnů, kdy se mohou objevit reakce na očkování nebo možné závažnější vedlejší účinky. V nejhorších, ale i velmi ojedinělých případech se může jednat například o trombózu nebo myokarditidu, které se mohou na zdraví člověka projevit i dlouhodobě. Vzhledem k tomu, že celosvětově bylo naočkováno více než sedm miliard dávek vakcíny, byly objeveny i velmi vzácné vedlejší účinky. Vědecké studie o možných dlouhodobých účincích zatím nejsou k dispozici.

Podle názoru imunologů, které server Deutche Welle oslovil, dlouhodobé účinky ve smyslu dlouhodobých účinků, které se objevují až roky po prvním očkování, jak se někteří skeptici obávají, nejsou možné a také nejsou známy ani z jiných očkování. Protože vakcíny jsou tělem rychle rozloženy a nemohou způsobit žádné následné reakce.

Vývoj vakcíny zrychlil na jediný rok. Znamená RNA technologie revoluci v očkování?