Hokej v číslech: Kteří obránci si nejvíce rozumí s pukem?
Foto: Thomas Gažda
V moderním hokeji je rozehrávka a přechod z obranné do útočné třetiny jedním ze stěžejních činností. Žádný tým nechce trávit zbytečný čas ve vlastní třetině, naopak chce puk držet co nejdále od své branky. K tomu nejvíce přispívají svojí činností obránci, a právě na jejich činnost se zaměříme.
Právě tzv. mikrostatistiky patří v poslední době k velmi sledovaným údajům, protože nám pomáhají pochopit vliv daných hráčů na výkony týmu, jejich herní styl a zapojení se do týmové souhry. Mezi ty nejsledovanější patří schopnosti v rozehrávce, přechod střední třetiny s pukem na holi, nebo také tvorba hry v útočném pásmu a příprava šancí spoluhráčům. Právě tyto činnosti si u obránců rozebereme.
Rozehrávka z vlastního pásma
Hlavní činností obránců je rozehrávka z vlastní třetiny. Ta může nastat třemi způsoby – buď vlastním vyvezením puku daným bekem, přihrávkou do středního pásma, anebo třetím, a tím nejméně efektivním, vyhozením puku. Výstupy tak rozdělujeme na kategorie kontrolovaných, kdy si tým udrží držení puku i ve středním pásmu, a nekontrolovaných, kdy se jedná o prosté vyhození.
Největší podíl kontrolovaných výstupů má na svém kontě Marek Ďaloga, který kotouč vyhodí pouze v necelých 20 % případů. Výborně si vede také zkušený Ladislav Šmíd, když zaostává za Ďalagou pouze o jedno procento. Nahoře se v této oblasti drží i dvojice obránců Mladé Boleslavi Martin Ševc a Adam Jánošík, nebo mladík Dalimil Mikyska z Komety. Při absenci Šmída se pak Liberec v rozehrávce může spolehnout na Mislava Rosandiče, který patří hned za nejlepší pětku.
Pokud se podíváme na samotné kontrolované výstupy, bude se nám několik jmen opakovat. Marek Ďaloga puk z vlastní třetiny rozehraje ve 12,8 případů za 60 minut hry 5 na 5. Jeho preference pak jsou jednoznačně ve vlastní vyvezení, které praktikuje téměř devětkrát za stejný čas a je nejlepším obráncem i v této kategorii.
Výborně si vede v tomto směru i Ladislav Šmíd, který má 12,6 úspěšných výstupů za 60 minut. Dlouhodobě se mezi nejlepšími drží i Jan Štencel z Českých Budějovic s 11,7 výstupy. Zajímavými jmény mohou ale být Radek Kučeřík, který je spolu s Ďalogou v Kometě nejčastěji a nejlépe rozehrávajícím obráncem, když má poměr kontrolovaných přechodů do středního pásma 75 % a celkově na kontě 11,9 úspěšných výstupů za 60 minut hry.
Pardubicím v tomto směru výrazně pomáhá akvizice Dennise Robertsona, který vede v tomto směru poměrně úspěšnou skvadru Dynama, když se na konci první desítky nachází i Jan Košťálek a Juraj Mikuš.
Zajímavé určitě je i rozdělní způsobu výstupu. Zatímco Marek Ďaloga nejčastěji puk vyváží, Radek Kučeřík volí z beku nejčastěji přihrávku, když takto rozehraje více než devětkrát za 60 minut. Kometa tak má prvenství v obou kategoriích. Mezi nejčastěji přihrávající obránce z obranné třetiny pak patří i Martin Ševc (8,3 přihrávek), Juraj Mikuš (8,2) nebo Jan Štencel (7,9).
Vstupy do útočné třetiny
Marek Ďaloga nejen, že vede v počtu výstupů z vlastní třetiny, ale je i nejaktivnějším obráncem ve vstupech do té utočné. Celkově se podílí na 8,1 kontrolovaných vstupech, když výhradní většina je v jeho případě zavezením kotouče s 7,4 úspěšnými pokusy za 60 minut.
Aktivním je při vstupech do útočné třetiny i další bek, který vynikal už při rozehrávce z vlastního pásma, a to Ladislav Šmíd. Společně s Ďalogou jsou také jedinými obránci, kteří jsou schopni více než třikrát za hodinu hry 5 proti 5 vyvézt kotouč z vlastní třetiny a následně ho hned zavézt do té útočné.
Dalšími nejvíce zapojenými obránci ve vstupu do ofenzivní zóny jsou Mislav Rosandič, Jan Košťálek a obránce Litvínova Uvis Balinskis. Tato trojice je společně s Ďalogou a Šmídem také jediná, která má více než čtyři vstupy za 60 minut hry. Těsně za první pětkou se pak nachází s 3,9 vstupy Radek Kučeřík, který je tak zdá se v transportu puku ve hře Komety velice aktivním.
V extralize je pak pouze pět obránců, kteří do útočné zóny vstupují v držení puku častěji, než ho nahazují. Opět se jedná o Ďalogu se Šmídem, které doplňují Michal Moravčík ze Sparty a již zmíněný Radek Kučeřík a Uvis Balinskis.
Zajímavé také může být to, co se děje krátce po vstupu do třetiny. Určitým ukazatelem kvality vstupů jednotlivých hráčů je to, kolik šancí si tým následně vytvoří. V tomto směru však obránci nemají tak velký vliv, když nejlepší Juraj Mikuš má prsty v 1,7 šancích za 60 minut následujících po jeho vstupech do třetiny. Jen pro porovnání, nejlepším hráčem v této oblasti v NHL je Roman Josi z Nashvillu, kdy jeho vstupy do třetiny vedou k 3,7 šancím.
Tvorba šancí
Tím se dostáváme i k samotné tvorbě šancí pro spoluhráče. V tomto směru vévodí obráncům Milan Doudera z Třince, který spoluhráčům v přepočtu na 60 minut hry připraví 9,3 střeleckých příležitostí. Aktivními jsou v tomto ohledu také Jan Štencel a Juraj Mikuš, kteří spoluhráčům přihrávají v přepočtu na více než sedm střel. Nejlepší pak doplňuje Mislav Rosandič, Martin Pláněk a také Alex Rašner z Olomouce, kteří mají více než šest přihrávek. Do nejlepší desítky pak patří i již zmiňovaný Dennis Robertson.
Pokud se zaměříme čistě na přihrávky do prostoru slotu odkud padá nejvíce branek, na čele se objevuje nové jméno – kladenský Jakub Suchánek. Ten má celkově pouze čtyři střelecké přihrávky, ale 2,5 z nich míří do prostoru slotu. Těsně za ním pak následují Juraj Mikuš (2,47 přihrávek) a Jan Štencel (2,45). Nejlepší pětici doplňuje Jan Zahradníček a Tomáš Pavelka.
Nejkvalitnější příležitosti tvoří právě pardubický Juraj Mikuš, když z jeho asistencí je očekáváno v průměru 0,45 gólu za 60 minut. Těsně za ním následují Petr Šenkeřík a T. J. Melancon. Kvalitní přihrávky pak rozdává i duo Sparty Ondřej Mikliš a Tomáš Pavelka.
Share on Facebook
