Vývoj během dvaatřiceti let od listopadu 1989 si mnozí představovali jinak. Jak jste říkal loni v rozhovoru k tomuto výročí, „růst životní úrovně je selektivní“. Změnilo se něco, pane profesore, za uplynulý rok?
Během posledního roku se toho událo hodně. Selektivní růst životní úrovně už není hlavním problémem. Tím se stává masový propad životní úrovně. Růst inflace (oficiálně jen o nějakých 5 %, ve skutečnosti mnohem vyšší), zdražování potravin a cenový šok v oblasti energie vytvářejí tlak na celoplošný pokles životní úrovně. Kde jsou ty časy, kdy se existenční hrozby týkaly jen desetiny domácností.
Bude 17. listopad 2021 v něčem výrazně jiný?
Bude stejný jako ty minulé. Budeme si připomínat události, které se seběhly trochu jinak, než jak se o nich dneska vypráví. Budeme vzpomínat takovým způsobem, aby se zapomnělo na jedno z tehdejších hlavních hesel, které znělo „Nechceme být poslední!“ K povstání v Praze došlo, jak už to tak v Praze bývá, v situaci, kdy kromě nás a Rumunů už měli všichni vymalováno. Michail Gorbačov už určitě trnul, že Čechům a Slovákům jako posledním nedojde, že si mohou dělat, co chtějí.
Loni byla setkání k výročí 17. listopadu zrušena kvůli covidu, letos proběhnou za protiepidemických opatření. Lze očekávat víc, než že budoucí vládní strany oslaví zároveň vítězství ve volbách nad populismem a pochválí naši demokracii?
Budoucí vládní strany zcela nepochybně vychválí naši demokracii, protože sebechvála patří k těm několika málo věcem, které zvládají naprosto profesionálně. Určitě se při tak slavnostní chvíli nebude diskutovat o tom, nakolik je demokratické dostat se k moci skrze koalice, z nichž některé se ještě před sestavením vlády stihnou rozhádat a jiné budou maskovat svoji programovou bezradnost alespoň shodou nad rozdělováním postů a křesel. Vzpomínám si, že v listopadu 1989 se skandovalo něco o tom, že namísto vlády straníků by měli nastoupit odborníci. Informace o personálním složení budoucí vlády napovídají, že také na toto heslo se mezitím dočista zapomnělo.
Někomu zní řeči o oslavách 17. listopadu jako boje za demokracii jako nesnesitelný kolovrátek, další se rozčilují, že taková slova jsou plivnutím do tváře všem politickým vězňům komunistického režimu a zmláceným v době Palachova týdnu. Co vy na to?
Myslím si, že jedni i druzí málo čtou sociologické klasiky. Dovolím si připomenout jednoho z nich, a sice Vilfreda Pareta, který je známější jako ekonom, ale byl v nemenší míře také filozofem dějin. Ve své teorii koloběhu elit hovoří o tom, že strategie těch, kdo se ucházejí o moc, zůstává stále stejná. Odpůrci režimu, dokud je jich ještě málo, požadují pouze trochu více místa a svobody pro svoji nepočetnou sektu, říká Pareto. Když se k nim pak přidají ostatní a převládnou, mění se krok za krokem z pronásledovaných v pronásledovatele. Užitečnost jejich bývalého disidentství mizí a narůstají škody páchané novým ortodoxním myšlením. Připomínám, že Pareto nemohl znát ty, kdo ve jménu svobody slova dnes sestavují listiny dezinformačních webů a ve jménu demokracie kádrují kohokoliv, kdo má jiný názor než oni. Nemohl znát ty, kteří dneska označují lidi s jiným názorem za nebezpečnou „pátou kolonu“. To co jsem volně ocitoval, publikoval v době první světové války na straně číslo 1405 svého Traktátu obecné sociologie.
Někteří očekávají víc než rozhovory s disidenty a debaty o evropských hodnotách. Např. známá advokátka Jana Zwyrtek Hamplová varovala, že „půjdeme k totalitnímu dnu“. „Jen namísto stranických knížek budeme nosit všemožné ‚dobrovolné‘ certifikáty,“ zmínila. Mimochodem, už ji zablokovali nejen některé zprávy na Facebooku. Pane profesore, co říct těm, kteří se obávají, že totalita nezmizela s komunisty?
Jana Zwyrtek Hamplová neříká nic jiného než to, co z běhu dějin vypozoroval Vilfredo Pareto. Připomenu ještě jednu myšlenku z jeho díla: Každá nová elita je přesvědčena, že nemůže skončit jako ty bývalé, a věří, že se vyhne spočinutí na hřbitově elit. Tato mocná víra ji pohání k tomu, aby se časem začala chovat jako ti před ní. V této souvislosti mne napadá, že poslanecký klub TOP 09 si nechal v Parlamentu vysvětit kanceláře, které zdědil po KSČM. Smíchávání víry a politiky je dnes velice oblíbené, takže bych se vůbec nedivil, pokud by po skončení své životní pouti měli tito politici a političky v pekle vyhrazeno ubytování v nekomunistické zóně.
Psali jsme:
Vznikající vláda chce podle své koaliční smlouvy obnovovat „tradici havlovské zahraniční politiky“. Co k tomu říci?
Obnovovat tradici humanitárního bombardování je jistě úctyhodné a je vidět, že ve vládě zasednou skuteční gentlemani. Pokud ale myslí pětikoalice svá slova skutečně vážně, mám tam jednu nejasnost. Jestliže se bude humanitárně bombardovat na východě, vzniklý požár sežehne celou Evropu. Proč v této situaci lidi nabádat, aby se, nežli k tomu dojde, uskrovňovali ve vytápění?
Piráti se bojí, že budou ve vládě „pátým kolem u vozu“. Přesto v referendu rozhodli, že do toho půjdou. Je to důležité?
Je to velice důležité, ale pouze pro Piráty. Po očistě ministerských aparátů od úředníků bývalé vlády vznikne na dvou velevýznamných ministerstvech a v jedné ministerské pobočce spousta uprázdněných židlí a vysoce lukrativních míst. Už slyším ten pirátský pokřik: „Pusťte nás na ně!“.
Novinové titulky hlásají, že přichází „globální utahování opasků“. Laviny vládních peněz, které státy napumpovaly do ekonomik kvůli covidu, se mají zastavit. Do jaké míry budou vlády evropských států utahovat kohoutky? Jen podle toho, jestli se blíží volby nebo ne? Případně, podle síly „žlutých vest“?
Nejsem ekonom, ale myslím si, že covid je v tom nevinně. V roce 2015 vydal německý badatel Wolfgang Streeck knihu s názvem Kupování času. Pojednává o tom, že poválečný sociální smír byl po poklesu tempa ekonomického růstu po nějakou dobu prodloužen díky inflaci. Když to nepomáhalo, sáhlo se k zadlužování států, což pomohlo iluzi prosperity zase o něco prodloužit. Když nepomáhalo ani to, nastalo zadlužování domácností, což sociální problémy na nějakou dobu virtuálně vyřešilo. Dneska máme zadlužené státy a zadlužené domácnosti, pomoci může už zase jenom vysoká inflace. Žijeme prostě v systému, který je nekonečně vynalézavý. A propos, někdy se to řeší válkou.
Vyhrocení situace na bělorusko-polských hranicích vede Poláky k plánům zapojení Severoatlantické aliance do řešení konfliktu. Je to dobrý nápad?
Poláci mají jenom samé dobré nápady. Prozatím je za ně Evropská unie chtěla penalizovat, nyní je bude blahořečit. A nikomu to nepřijde divné. Vždyť v obojím případě se lze odvolat na naše nejvyšší evropské hodnoty, které jsou natolik tvárné, že se pod ně dá schovat úplně všechno.
Evropská unie uplatní další sankce proti Bělorusku. Bude to stačit?
Sankcí není nikdy dost. Jsou to takové třešničky na dortu věčných řečí o vzájemné prospěšnosti volného obchodu. Už jsem se přiznal, že nejsem ekonom, nyní musím říct, že jsem tomu docela rád. Vždyť být v dnešní době ekonomem, to je na schizofrenii. Správný mainstreamový ekonom vám musí zároveň tvrdit, že je třeba odstraňovat veškerá cla a všechny mimotarifní bariéry, protože z toho plyne prosperita lidstva. A zároveň vám musí říkat, že je třeba uvalovat sankce, kde to jenom jde, protože je v sázce svoboda lidstva. Jako neekonom jenom žasnu, jak si svoboda s prosperitou odporují.
V listopadových dnech se objevují varovné předpovědi. Myslíte si, že má Evropa nakročeno k vojenskému konfliktu? Že skutečně může hrozit?
Ve velké politice to ve všech vojensky silných zemích chodí tak, že v čele státu stojí civilní politici, kteří se snaží udržovat rovnováhu především diplomatickým jednáním. Dokud se jim to daří, drží na uzdě generály, kteří mívají mentalitu jestřábů, i když mohou být napomádovaní jako Petr Pavel. Jakmile se situace z jakéhokoliv důvodu vyhrotí, politici se stanou bezmocní, rozhodovat začnou generálové. NATO a v jeho závěsu Evropská unie dělají vše pro to, aby k tomu došlo v Rusku. Blíží se Vánoce, v televizi se budou vysílat sváteční pohádky. Snad dají i Šíleně smutnou princeznu. Tam je hezky vyloženo, jak vznikají války, na které vždycky doplácejí především ti v podhradí. Kupodivu bez ohledu na to, kterou ze stran volili.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Daniela Černá
