Jiří Březina mladší: 17. listopad
Listopadové události roku 1989 jsem nechápal. Bylo mi devět let a jediná má starost byla, jak sehnat trikolóru, kterou u nás na základce z ničeho nic všichni nosili přišpendlenou k bundám.
Vůbec jsem netušil, že můj táta v těch horečnatých týdnech po té památné demonstraci jezdil do Prahy dělat revoluci a zakládal místní Občanské fórum. Před námi dětmi o tom rodiče nemluvili, dokonce ani tu trikolóru mi nechtěli dovolit, snad se báli, abych na rodinu zbytečně neupozorňoval.
Měl jsem v hlavě guláš. Učitelky na naší základce byly tenkrát velmi uvědomělé, pořád jsme malovali nějaké Aurory a sovětské tanky a opěvovali prvního dělnického prezidenta.
A právě u toho Klementa Gottwalda si mě ta revoluce našla.
Na sídlišti Šumava totiž tenkrát stála poměrně čerstvá socha Klementa Gottwalda. A v těch prvních měsících revoluce se nějací místní lidé odvážili uspořádat petici na její odstranění. Pamatuju si, jak mě přes to náměstí táta vedl na hodinu klavíru.
Zeptal jsem se ho, asi dost rozhořčeně, proč ti lidé chtějí strhnout sochu našeho prvního dělnického prezidenta, který byl přece moc hodný.
„Víš, on to zas tak hodný člověk nebyl,“ odpověděl táta. Byl to první okamžik, který si dokážu vybavit, kdy jsem začal zjišťovat, jak i mou dětskou hlavu ten režim manipuloval.
Zaplaťpánbůh, že to tenkrát klaplo.
Související
-
Jiří Březina mladší: Kafe
Dnes slavíme mezinárodní den kávy. Letos je to ale smutná oslava. Ceny kávového zrna stoupají, doprava kvůli covidu vázne, Brazílii letos ochromilo sucho.
-
Jiří Březina mladší: Čokoláda
Kdysi jsem četl o pokusu, při kterém se vědci pokoušeli zjistit, kdo má lepší čich: člověk, nebo pes? Nechali zkoumané objekty, ať vyčuchají trasu, kterou pochoutka prošla.
-
Jiří Březina mladší: Škola začíná
Máme za sebou první dny nového školního roku. Ta rychlá změna tempa z letního klídku na hektický rytmus moderní společnosti mě nepřestává udivovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
