Růst cen v rámci unie opět zrychlil, říjnová inflace dosáhla 4,4 procenta
Růst cen v Evropské unii poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií v říjnu prudce zrychlil a nabral nejvyšší tempo od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 procenta, čímž převýšila zářijovou hodnotu o osm desetin bodu. Ve své závěrečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.
V zemích eurozóny rostly ceny o 4,1 procenta, zatímco v září tam inflace činila 3,4 procenta. Růst cen tak již třetí měsíc v řadě výrazně překračuje dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB), která však výzvy ke zpřísnění měnové politiky odmítá.
Tempo zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, zrychlilo v říjnu na 23,7 procenta, zatímco v září šly ceny vzhůru o 17,6 procenta. Mírně se zvýšila i inflace u služeb, které meziročně zdražily o 2,1 procenta. Naopak u potravin, alkoholu a tabákových výrobků zdražování proti září o desetinu procentního bodu zpomalilo na 1,9 procenta.
Proti září se v desátém měsíci roku zvýšila hodnota inflace ve všech členských zemích sedmadvacítky. Vůbec nejrychlejší zdražování zaznamenaly východoevropské státy: Litva (8,2 procenta), Estonsko (6,8) a Maďarsko (6,6). V Česku podle Eurostatu vzrostly ceny o 4,8 procenta, na Slovensku o 4,4. Nejnižší inflaci hlásí Malta (1,4 procenta), Portugalsko (1,8) a Řecko (2,8).
Šéfka ECB Christina Lagardeová v pondělí připustila, že vyšší inflace se zejména kvůli narušeným dodavatelským řetězcům a vysokým cenám energií udrží déle, než banka původně čekala. ECB předpokládá, že by měla začít klesat v příštím roce a ještě v jeho průběhu se vrátit pod dvouprocentní hodnotu. Evropská komise či řada analytiků naproti tomu odhaduje, že inflace bude i příští rok nad dvěma procenty. ECB přitom odmítá výzvy, aby v rámci krocení inflace sáhla například ke zvýšení úrokových sazeb.
