Očkování proti covidu: Třetí dávka na západě začíná být povinná, Africe chybí vakcíny i na první

„Booster je naprosto klíčový, neboť ochrana od dvou dávek s časem začíná slábnout, zato třetí dávka posílí ochranu proti symptomatické infekci zase zpátky na víc než 90 procent,“ prohlásil v pondělí britský premiér Boris Johnson. Ve Spojeném království dosud třetí dávku dostávali lidé od padesáti let výše, chronicky nemocní a zdravotníci, a to nejméně půl roku od druhé dávky; dohromady už jich bylo asi 12,6 milionu, tedy každý pátý Brit, uvedl premiér podle vládní tiskové zprávy. Nyní se přidají i čtyřicátníci.

Další evropské státy míří dokonce k povinnosti třetí dávky. Minulý týden oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron, že od 15. prosince přestane platit covid pas lidem nad 65, pokud se nepřeočkují.

Zkrácení certifikátu

V Izraeli, kde se rychle a ve velkém začalo očkovat, sotva byla k dispozici vakcína Comirnaty firem BioNTech/Pfizer, přestává „zelená propustka“ platit všem už po šesti měsících od druhé dávky.

V Rakousku se od 6. prosince zkracuje platnost očkovacího certifikátu z 12 na 9 měsíců od druhé dávky, a to všem. Od 3. ledna také přestane platit vakcína firmy Johnson & Johnson, zamýšlená jako jednodávková – i ta bude potřebovat booster, informuje server SchengenVisaInfo. 

Třetí dávka jako podmínka pro cestování? Británie schválila „boostery“ pro čtyřicátníky

Ve Spojených státech se zatím třetí dávky týkaly hlavně seniorů, náchylných lidí a zdravotníků, v těchto dnech se ovšem očekává rozšíření pro všechny. Federální lékový úřad FDA v pátek povolil pro všechny booster od Pfizeru/BioNTechu i od Moderny; pro Centrum pro biologickou evaluaci a výzkum FDA je otázka třetí dávky „nejvyšší prioritou“, uvedl pro CNN ředitel centra Peter Marks. Následovat má brzy zelená od Center pro kontrolu nemocí (CDC), jejichž souhlas je také předpokladem pro oficiální vakcinaci. Zvláštním případem je „jednodávková“ vakcína Johnson & Johnson, druhá dávka se podává všem už dva měsíce po první.

Některé státy USA ovšem na toto federální posvěcení nečekají a boostery už začaly nabízet všem nad 18 let a šest měsíců od druhé dávky. „Vážně se obávají další vlny, v některých státech pozorujeme nárůst případů covidu-19,“ konstatuje pro CNN Hemi Tewarsonová, výkonná ředitelka Národní akademie pro státní zdravotnickou politiku.

„Za spoustou z nich jsou neočkovaní, ale jsou i průlomové infekce mezi očkovanými. Někteří lidé tak skutečně chtějí boostery. Proto soudím, že se někteří guvernéři snaží reagovat na obavy veřejnosti a činí ten krok navíc, třebaže ještě přesně nevíme, co nám říkají data,“ dodala Tewarsonová.

Čekání na úřady

Podobně třeba některé státy zaváděly povinné roušky, aniž to nařizovala federální vláda. Finální posouzení náleží státním, ne federálním politikům, připomíná Mark McClellan z Dukeovy univerzity a bývalý činovník FDA. „Ale všechny ostatní státy čekají na širší povolení boosterů ze strany FDA a následné potvrzení od CDC a pak uvidíte, že budou následovat tak nějak všechny státy.“

Jedním z takto proaktivních států je Colorado. „Data jsou neskutečně jasná: Booster zvyšuje vaši osobní obranyschopnost – proto ho dostali mí rodiče, já i další příbuzní,“ pronesl guvernér Jared Polis v televizi CBS. „Ale také pomáhá zlepšit epidemickou situaci v daném státě a celé zemi, dokáže to mít vliv na šíření viru.“ Na twitteru 46letý politik zveřejnil už před měsícem fotografii, kterak třetí dávku dostává.

Využít očkovací látky na třetí dávky však nemusí být nejefektivnějším způsobem boje s koronavirem. „Nedává smysl dávat boostery zdravým dospělým či očkovat děti, když zdravotníci, starší lidé či další rizikové skupiny po celém světě čekají na svou první dávku,“ kritizoval praxi bohatých zemí šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Země s nejvyšší proočkovaností shromažďují další vakcíny, zatímco nízkopříjmové země dál čekají. Každý den se po celém světě podá šestkrát víc boosterů než prvních dávek v nízkopříjmových zemích. To je skandál, který musí okamžitě přestat,“ prohlásil minulý týden na tiskové konferenci.

Iniciativa COVAX pro očkování chudších zemí podle něj prokázala, že funguje, pokud se jí ovšem dostávají vakcíny. „Abychom do konce roku dosáhli cíle WHO naočkovat do konce roku 40 % každé země, potřebujeme dalších 550 milionů dávek – neboli deset dní celosvětové produkce,“ dodal předseda. WHO.

Manuál ke 3. dávce proti covidu: Kdo a jak se může registrovat a proč je to třeba?

Anna Marriottová z renomované charity Oxfam totéž kritizovala před britskými poslanci: „Když se podíváme na nízkopříjmové země jako celek, putovalo do nich méně než 1 % veškerých vakcín. Mnohé z těchto nejchudších zemí jsou v Africe.“

A podle Davida Nabarra, zvláštního zmocněnce WHO pro covid-19, ani není správné spoléhat tolik na očkování: „To se nikdy nedělalo, byla by to skutečně nevhodná zdravotnická strategie. Používat vakcínu jako hlavní zbraň proti covidu-19 by mohlo vést k novým variantám.“ Cestou je podle něj kombinace opatření, vedle vakcín například respirátory, které třeba v USA nejsou vůbec samozřejmostí, mnohé státy je nechtějí nařizovat.