5 důvodů, proč jít na Někdo na druhé straně

Foto: NonStop Entertainment

Od 4. listopadu se v kinech promítá švédský horor Někdo na druhé straně. Tento celovečerní debut režisérů a scenáristů Torda Danielssona a Oskara Mellandera přináší halloweenskou atmosféru i do listopadového měsíce.

Atmosféra

Největším plusem tohoto hororu je dozajista ona chladná a napínavá atmosféra, tak charakteristická pro skandinávské horory či thrillery. Právě ta dokáže efektivně v divákovy vyvolat úzkostlivé a v závěru až klaustrofobické emoce, na úkor jednoduchých lekaček a kýčovitých efektů.

Řemeslná stránka

S touto atmosférou je velmi spjat i způsob, jakým Danielsson a Mellander strašidelný příběh zprostředkovávají divákovi. Oba samostatně pracovali na různých seriálech, které s horory nemají nic moc společného. Přesto se jim po technické stránce, ať už stylistické či vyprávěcí, jejich první horor povedl.

Jednoduchý příběh a vývoj postavy

Mnohé recenze tento aspekt posuzují jako negativní. Přesto si myslím, že právě díky tomu tvůrci dokáží dát prostor především oné zmíněné silné atmosféře, což byl pravděpodobně jejich záměr. Dopomáhá k tomu skoro až monochromatická barevná paleta, o kterou se s režiséry postaral také hlavní kameraman Henrik Johansson. Krom toho napomáhá úzkostlivé atmosféře i to, že nedostaneme moc informací o monstru a jeho motivacích. A lidé, ať už fikční postavy či diváci, se nejvíce bojí toho, čemu nerozumí a o čem neví – může se totiž stát absolutně cokoliv.

Herecký výkon

Hlavní hrdinka Shirin je ve svém novém domě často sama či s dítětem. Často ji vidíme hovořit do telefonu se svým partnerem, který moc času doma naopak netráví. Dialogy jsou tedy ve filmu vedlejší a hlavní je herecký výkon Dilan Gwyn. Její expresivní oči a výraz obličeje dokáže říci mnoho i bez dialogů.

Kombinování hororových filmů a tendencí

Příběh je postavený na zavedeném schématu, kdy se rodina nastěhuje do domu, kde se dějí nadpřirozené. Je podobný filmům švédský horor Ať vejde ten pravý (2008), dále Come Play (2020) nebo Z (2019). Avšak podobnosti najdeme i se snímkem Šestý smysl (1999) či dokonce Osvícení (1980), a to díky motivu malých dvojčat. Navíc hlavní monstrum filmu připomíná ty z japonských hororů a lze poznat, že tvůrci mají tento žánr vskutku dobře nastudovaný.

Foto: Bohemia MP