Jedním je Elon Musk, druhým Jeffrey Brian Straubel. Byli tu ale další tři.
Jednoho červencového odpoledne v roce 2006 se u hangáru letiště Santa Monica shromáždil dav novinářů, kterým byl představen dvoumístný elektromobil za sto tisíc dolarů, v němž jen málo automobilových expertů vidělo velkou naději na úspěch. Startup, který malý roadster tehdy novinářům představoval, se jmenoval Tesla.
Drzý a technicky zdatný generální ředitel společnosti Martin Eberhard prohlásil, že vynalézavost Silicon Valley naučí automobilové giganty z Detroitu vyrábět působivá auta s nulovými emisemi. Tím prvním počinem Tesly bylo upravené šasi Lotus Elise se sedmi tisíci drobných lithium-iontových článků.
Byl to špičkový koncept, ke kterému se měl brzy přidat levnější rodinný sedan, jak tehdy na tiskové konferenci řekl Eberhard.
Martin Eberhard, první generální ředitel a spoluzakladatel Tesly, a Elon Musk na veřejném představení Roadsteru v Santa Monice v Kalifornii v červenci 2006.
Vize o tom, jak se Silicon Valley stane velkým hráčem automobilového průmyslu, se nakonec naplnila. Avšak bez Martina Eberharda v čele.
Tesla se tento měsíc stala první automobilkou, která dosáhla úžasné hodnoty jednoho bilionu dolarů. Generální ředitel, který společnost představil tisku před patnácti lety, se však synonymem značky nestal. A rozhodně se nestal ani nejbohatším člověkem v historii lidstva. Tím je dnes samozřejmě Elon Musk, jeden z prvních investorů Tesly a současný generální ředitel společnosti.
Musk byl také přítomný u debutu Tesly v roce 2006. Tehdy u hangáru v Santa Monice ale mluvil více obecně než o vizích tehdejšího startupu. Hlavně o potřebě co nejrychleji zbavit auta spalovacích motorů.
Původní generální ředitel Tesly Martin Eberhard a původní výkonný ředitel jménem Marc Tarpenning, který v roce 2003 snil o myšlence pojmenovat vozidla společnosti na počest vynálezce Nikoly Tesly, jsou prvními akcionáři Tesly. Prvními muži, kteří si nárokovali vlastnictví nové značky, která by otřásla detroitskou automobilovou nadvládou.
Ani jeden z nich si však neudržel dostatek akcií Tesly, aby dosáhl statusu miliardáře nebo se přiblížil k Muskovu aktuálnímu čistému jmění, které v současnosti Forbes odhaduje na 286,7 miliardy dolarů. Byl to Muskův počáteční kapitál, výdělek z prodeje platebního portálu PayPal, který proměnil Eberhardovu a Tarpenningovu vizi ve skutečnost.
Počáteční investice také navedla Muska na způsob, jak převzít plnou kontrolu nad Teslou neustálým zvyšováním svého vlastnického podílu ještě před první veřejnou nabídkou akcií společnosti v roce 2010. I dnes Muskův podíl roste, protože nadále dostává čtvrtletní ocenění v akciích s hodnotou miliard dolarů.
Eberhard v jednom rozhovoru řekl, že si ponechává relativně malý podíl v automobilce, přičemž nechce být konkrétní. „Už dávno jsem prodal značnou část svých akcií,“ říká jednašedesátiletý Eberhard ze svého domova na ostrovech San Juan ve státě Washington. „Lidé si často myslí, že když jsem zakládal Teslu, musel jsem být šíleně bohatý. Nebyl jsem.“
Eberhard dodává, že pokud by byl tehdy bohatší díky prodeji eBooku Rocket, rané ruční elektronické čtečky, kterou on a Tarpenning vytvořili na konci devadesátých let, nebylo by potřeba hledat počáteční financování od Muska.
Musk často říká, že mu o bohatství vůbec nejde. Loni prodal svá obří sídla v Los Angeles, aby žil ve skromném skládacím domě v areálu SpaceX v Boca Chica v Texasu. Přesto hromadí majetek pozoruhodným tempem.
Toto tempo udává Muskův vlastnický podíl v Tesle ve výši téměř dvacet procent a dlouhodobý kompenzační plán oznámený v roce 2018, který jej odměňuje dalšími miliardami dolarů v akciích na základě finančních a oceňovacích metrik pokaždé, když dosáhne daných čtvrtletních výkonnostních cílů.
Musk nedávno na základě dlouhodobého plánu a také ankety na Twitteru část svých akcií prodal poté, co se veřejností prohnala diskuse o miliardářské dani.
Eberhard prodal velkou část svého podílu poté, co byl vytlačený z Tesly v roce 2007 před uvedením Roadsteru. V roce 2009 žaloval Muska kvůli sesazení a za pomluvu, než se případ urovnal za nezveřejněných podmínek. V rámci dohody upustil od odporu vůči Muskovi, bývalému technologickému řediteli Tesly Straubelovi a Ianu Wrightovi, prvnímu inženýrovi společnosti. O těchto mužích se spolu s Tarpenningem hovoří jako o spoluzakladatelích Tesly.
„Když mě vyhodili z Tesly, neměl jsem žádné peníze. Chci říct, že jsem byl opravdu na mizině,“ říká Eberhard. „Navíc jsem asi rok nemohl být nikde zaměstnaný kvůli omezující dohodě o duševním vlastnictví s Teslou. Po odchodu jsem se už neúčastnil žádných investičních kol.“
Eberhard podrobnosti o svém podílu v Tesle neposkytl, ale potvrzuje, že není miliardář. Tarpenning, v současnosti partner Spero Ventures, což je společnost zabývající se rizikovým kapitálem ze Silicon Valley, řekl, že také stále vlastní akcie Tesly, ale není uveden mezi jejími hlavními akcionáři. Na dotazy Forbesu nereagoval.
Z pětice oficiálních spoluzakladatelů pouze Straubel, který opustil Teslu v roce 2019, pravděpodobně dosáhl svým majetkem statusu miliardáře. Jeho podíl může odpovídat asi 1,3 miliardy dolarů za předpokladu, že si významnou část akcií Tesly ponechal, když odešel.
Straubel, současný generální ředitel a spoluzakladatel startupu Redwood Materials, zabývajícího se recyklací baterií, odmítl záležitost komentovat. Inženýr Wright, který se přidal k Eberhardovi a Tarpenningovi několik měsíců poté, co založili Teslu, odešel v roce 2004, aby založil další elektromobilní společnost. Před lety svůj podíl prodal.
Forbesu Wright řekl, že žádné akcie Tesly nyní již nevlastní. A také dodal, že si v roce 2004 samozřejmě nedovedl představit, že společnost dosáhne bilionové hodnoty.
Kromě toho, že Muska proměnila v nejbohatšího člověka světa, společnost, která se stala synonymem pro globální automobilovou revoluci, také obohatila investory a členy představenstva, včetně rizikového kapitalisty Iry Ehrenpreise a Larryho Ellisona z Oracle, stejně jako Elonova mladšího bratra Kimbala a nespočet investorů inspirovaných budoucností čisté energie.
Přes veškerý úspěch společnosti v oblasti elektromobilů a nově nalezenou finanční stabilitu, stejně jako nepřetržitou pozornost, kterou Musk vyhledává a vytváří, byly první roky Tesly z hlediska řízení a strategie velice turbulentní.
Kontrola nad společností nakonec připadla jedinému muži. Jiní technologicky orientovaní giganti, kteří dosáhli hodnoty bilionu dolarů, jako je Microsoft a Alphabet, vytvořili mezi svými spoluzakladateli několik miliardářů, ačkoli Muskovy jedinečné finanční zisky nejsou tak neobvyklé.
„Ačkoli jiné významné technologické firmy vynesly hned několik finančních vítězů, podobná dynamika jako u Tesly se projevila i v Applu,“ říká David Hsu, profesor managementu na Wharton School na Pensylvánské univerzitě.
Podíl v Applu spoluzakladatele Steva Jobse měl v době své smrti v roce 2011 odhadovanou hodnotu dvě miliardy dolarů a majetek Steva Wozniaka se odhaduje na sto milionů dolarů, ačkoli Ronald Wayne, málo známý třetí spoluzakladatel Applu, svůj podíl předčasně prodal za 800 dolarů, připomíná profesor Hsu. Muskovy odměny dnes jednoduše plynou z riskantní sázky, která se mu bohatě vyplatila.
„Nejde pouze o vlastnické podíly spoluzakladatelů. Mohli bychom také poukázat na případy, kdy investoři, včetně těch rizikových, promeškávají své šance,“ řekl Hsu. „V době, kdy Musk investoval do investičního kola série A, a ještě značnou dobu poté, panovala spousta nejistoty ohledně schopnosti firmy realizovat svou smělou vizi.“
S odvoláním na klauzuli o vzájemném „nehanobení“, která byla součástí dohody z roku 2009, Eberhard v těchto dnech odmítá rozvést své názory na Muska. Naproti tomu Musk sám projevil daleko menší zdrženlivost. V lednu 2020 v podcastu Third Row Tesla, pořádaným Muskovými fanoušky, popsal Eberharda jako „doslova nejhoršího člověka, se kterým jsem kdy pracoval“.
Přesto původní generální ředitel Tesly, který vlastnil o něco méně než pět procent, když z představenstva odešel, říká, že nijak netrpí, přestože z nárůstu společností již více netěží.
„Ocenění je takové, jaké je. Z čeho mám radost, je úspěch firmy. Je zásadní, abychom přestali využívat fosilní paliva a Tesla byla hlavním motorem toho, v co jsme od začátku doufali,“ říká Eberhard. „Ať už je můj názor na Muska jakýkoli, stále jsem velmi šťastný, že vidím revoluci elektrických aut, kterou jsme nakonec začali. Rád bych viděl, jak tato revoluce vítězí. Musí.“
