KOMENTÁŘ: Krizi zvládne lépe semknutá společnost. Další polarizace není žádoucí

Česká republika a okolní státy přitvrzují protikoronavirové restrikce. Velmi přísná omezení života, která z velké části míří na neočkovanou část populace, byla před necelými dvěma lety v liberálních demokraciích nemyslitelná. Násilí, které v posledních dnech vidíme v některých evropských městech, například v Rotterdamu a Bruselu, naznačuje úskalí tohoto přístupu: výsledkem může být další polarizace společnosti a prohloubení krize důvěry.

Rakousko nejprve vyhlásilo lockdown pro neočkované, následně ve světle rekordního nárůstu nákaz virem SARS-CoV-2 i lockdown plošný. V některých spolkových zemích Německa se neočkovaným zapověděla většina služeb, ve hře je omezení využívání veřejné dopravy. Omezení služeb a hromadných akcí hlásí Nizozemsko. Na Slovensku se neočkovaní nepodívají ani do obchodů. Výčet restrikcí není ani zdaleka konečný, vydal by na dlouhý seznam.

Také v České republice vláda v demisi zpřísnila omezení, když neočkovaným zakázala využívat prakticky veškeré služby a účastnit se kulturních či sportovních akcí. Nepokrytě přitom přiznává, že hlavním cílem je znepříjemnit neočkovaným život a donutit je k vakcinaci. Ta přitom - na rozdíl od plánů u jižních sousedů - zůstává formálně dobrovolná. Přiznejme si, že ve skutečnosti tomu tak není a mnoho lidí podání očkovací látky jako povinné nyní vnímá.

Význam očkování nelze v obecné rovině zpochybňovat, to není v žádném případě cílem tohoto textu. V historii zachránilo bezpočet lidských životů. Díky vakcinaci se podařilo vymýtit nebo alespoň dostat pod kontrolu tak závažné nemoci jako pravé neštovice či tuberkulóza. I v případě covidu-19 je zřejmé, že vakcíny zabránily úmrtí velkého množství lidí, především seniorů a chronicky nemocných. Zároveň bychom měli pokorně přiznat, že se naneštěstí nenaplnily původní senzační zprávy, které hovořily o zcela bezprecedentní, až čtyřiadevadesátiprocentní efektivitě některých anticovidových vakcín proti symptomatické nákaze. Právě upřímnost je totiž v boji s nejrůznějšími hoaxy důležitá.

Začátkem loňského října jsem upozorňoval, že pandemie je široký, nejen zdravotní problém. To se během uplynulých čtrnácti měsíců potvrdilo. Šířící se covid-19 si nevyžádal pouze velké množství životů, ale výrazným způsobem ovlivnil společnost a ekonomiku. V politické rovině se zásadní otřes nekonal a nedávné volby naštěstí nepotvrdily, že by v tuzemsku zesílily antisystémové nálady. Strany a uskupení, které se vůči systému vymezují, zůstávají marginální. Alespoň prozatím.

Stávající restrikce vůbec poprvé nepřistupují ke společnosti jako k celku, ale dělí ji na striktně vymezené skupiny, v zásadě na očkované a neočkované. Kategorie osob, které covid prodělaly, je jen dočasná. Po uplynutí půlroční lhůty tito jedinci nevyhnutelně spadnou mezi očkované, či neočkované. Podle nedávných sociologických průzkumů ale v české společnosti nachází přinejmenším 16 % lidí, kteří se očkovat nechtějí. V mladších věkových kategoriích je to ještě více. Je otázka, jak na aktuální nevybíravý tlak zareagují.

Škála důvodů, proč tito jedinci očkování proti covidu-19 odmítají, je zjevně široká, od zcela bizarních a iracionálních po takové, nad nimiž nelze s čistým svědomím jen mávnout rukou. Na jednom konci stojí stoupenci konspiračních teorií, na druhém osoby, které nemoc prodělaly a s ohledem na objektivně nízký výskyt reinfekcí soudí, že jsou dostatečně imunní. Není vyloučeno, že část z nich tlak na očkování vyhodnotí jako útok systému na právo nakládat s vlastním tělem. Výsledkem může být zvýšený zájem o konspirační teorie a růst radikalismu.

Tyto obavy posilují reportáže z aktuálních mnohahodinových front před očkovacími centry. Z úst respondentů zaznívají slova o nátlaku a přinucení ze strany státu. Liberálně demokratického státu, který v mnoha ohledech proklamativně pasuje osobní volbu a zodpovědnost jedince na jednu ze svých klíčových hodnot. Nucení k vakcinaci - byť ta může být pro mnoho lidí život zachraňující faktor - tedy v praxi oslabuje narativ, který patří mezi nosné pilíře současného zřízení.

V souvislosti s neochotou části populace podstoupit očkování proti covidu-19 se často zmiňuje krize důvěry ve stát a jeho instituce. Drtivý nátlak na neočkované a selektivní lockdowny ji však pouze dál prohloubí. Zůstává otázkou, zda je to adekvátní cena za dosažený výsledek. Jak upozornil sociolog Daniel Prokop, stávající restrikce totiž míří především na mladou, aktivní část společnosti. Seniorní populace, kterou je podle odborníků nutné doočkovat primárně, jelikož tvoří drtivě největší počet obětí covidu-19 a vyčerpává kapacity nemocnic, zapovězené služby využívá v mnohem menší míře. To potvrzují záběry z víkendových front: senioři v nich víceméně absentovali.

Pandemie není zdaleka u konce. Krom stoupajícího počtu mrtvých začínáme pociťovat i její další důsledky, například nezvyklou inflaci, narušení globálních dodavatelských řetězců a četné ekonomické problémy. Není vyloučeno, že jde o pouhou předehru hlubší a dlouhodobější krize. Z historie přitom víme, že velké krize usnadňuje státům zvládnout semknutá a soudržná společnost. Prohlubovat za této situace polarizaci je to poslední, co Česká republika potřebuje.

Autor je historik  

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování demokracie

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 9 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy