„Paradoxně to nebylo složité vymýšlení, protože jiné varianty jednoduše nebyly,“ ušklíbl se trenér Sigmy Václav Jílek.
Oba pánové se na ligový trávník v základní jedenáctce podívali po drahné době. Vepřekovi se poštěstilo naposledy 31. července proti Pardubicím. Pak se ale zranil. Stejně jako slovenský kolega Greššák, který k soutěžnímu zápasu nastoupil poprvé od února.
A byť to po hodině hry vypadalo na snový návrat, oba nakonec museli špíl hodnotit smutně.
Hlavní důvod: Adam Vlkanova. „Evidentně nejlepší hráč na hřišti,“ uznal Jílek, který musel skousnout bod za remízu 2:2. Hanáci už pět ligových zápasů nevyhráli a po remíze s nováčkem jim patří až devátá pozice.
Na Andrově stadionu se ale radovali jako první. Antonín Růsek o sobě dal vědět poprvé po dvaceti minutách hry. Zmrzlý vracel míč do vápna a Růsek ve výskoku o pár čísel minul. A protože hradecká defenziva nevzala varování vážně, dostal útočník šanci na reparát.
Zahradníček po faulu na Breiteho rozehrál standardní situaci přesně na Růskovu hlavu, který se, zcela sám, podruhé už nemýlil.
Hradečtí drželi krok. Byli střelecky aktivnější a hlavně důrazní. Což nakonec vyústilo v sedm žlutých karet. Agresivní hra votroků? „Byli jsme připraveni na tenhle způsob hry. Měli jsme přípravu u videa a ve všech zápasech - vyjma jednoho - dominoval Hradec v počtu faulů. Mají hru postavenou na agresivitě, důrazu a rychlém přechodu. A pak je tu samozřejmě Adam Vlkanova a jeho individuální kvalita. Přesně to se ukázalo,“ hodnotil Jílek. Krátce po přestávce přitom sledoval, jak jeho svěřenci navyšují vedení.
V režisérském křesle opět Tomáš Zahradníček. Obtížný míč si hrudí posunul do volného prostoru, načež levačkou vyslal do úniku kapitána Radima Breiteho, který z úhlu procedil míč za záda Fendricha.
Pak už nastala hvězdná chvíle hradeckého kapitána. Adam Vlkanova si v šedesáté čtvrté minutě povodil bránící hráče Sigmy a ve vápně ho faulem zastavil González, který se lajdácky otočil zády a vystrčil patu. „Obrovský dárek. Pro mě nepochopitelná věc,“ smutnil Jílek.
„Už nebylo kam. Zasekávačkou jsem se sice zbavil dvou hráčů, ale pořád jich tam bylo strašně moc. Jediná šance byla prostrčit si míč mezi nohama Gonzáleze, který tam nechal nohu, a já o ni přepadl,“ popisoval Vlkanova. K penaltě se postavil střídající Jakub Rada a Macíka nemilosrdně poslal k druhé tyčce. „Klíčová chvíle zápasu. Druhý gól pro nás měl být uklidňující, ale nebylo tomu tak. Hradec vynaložil více energie, byl důraznější. My jsme už neměli odvahu hrát. Do snižujícího gólu ale Hradečtí vyloženou šanci neměli,“ pravil Jílek.
Vyrovnání přišlo v šestasedmdesáté minutě. Votroci svůj rychlý protiútok zakončili centrem z pravé strany. Vepřek v souboji s Prekopem míč pouze prodloužil za sebe, kde stál nehlídaný Vlkanova. Sedmadvacetiletý špílmachr z blízka propálil Macíka, byť ten svým reflexivním zákrokem střelu výrazně utlumil. „Bál jsem se. Chtěl jsem to jenom prorvat,“ přiznal Vlkanova. „Chybělo mi pět centimetrů, abych balon odehrál do bezpečí. Jenže jsem nevyskočil,“ litoval Vepřek.
Od Jílka si ale kritiku nevysloužil. „Se stopery to byl riskantní tah, ale zvládli to dobře. Lukáš Greššák se snažil hrát až příliš čistě, někde mohl přidat důrazu. Ke konci bylo znát, že jim dochází energie,“ řekl trenér Hanáků.
„Apeloval jsem na hráče, že na stoperské rošády nesmí spoléhat. To by byla velká chyba,“ říkal trenér Hradce Miroslav Koubek.
V závěru utkání mohli Olomoučané překlopit vítězství na svoji stranu. Tomáš Zahradníček pelášil sám na Fendricha ale v rozhodující chvíli si příliš předkopl míč.
A protože zůstal jen u dvou asistencí, skončil zápas dělbou bodů.
