V Británii skončí vaření humrů zaživa. Vláda uznala hlavonožce a desetinožce za ‚vnímající bytosti‘
Velká Británie mění pohled na některá zvířata. Nově bude nahlížet na hlavonožce, jako jsou chobotnice nebo sépie, a desetinožce, mezi které patří krabi, humři nebo raci. Všechna tato zvířata bude nově legislativa považovat za „vnímající bytosti“. Pro zvířata by to mělo znamenat lepší podmínky při transportu i humánnější způsob zabití.
„Je tím myšleno, že zvíře nějakým způsobem cítí a vnímá emoce a taky bolest, případně reaguje na stres. Takže životními projevy dává najevo, že se něco děje, že je v nepohodě,“ popsal Radiožurnálu zoolog Evžen Kůs, co anglický termín „sentient beings“ (vnímající bytost) znamená v praxi.
Humři mají naději na milosrdnou smrt. Švýcarská vláda zakazuje vařit živé korýše ve vroucí vodě
Číst článek
Ve zprávě LSE, na základě které se britská vláda rozhodovala, se píše, že hlavonožci a desetinožci dokážou cítit bolest, potěšení, hlad, žízeň, teplo nebo příjemné pocity. Podle Evžena Kůse pro zkoumání těchto stavů slouží vědecké metody. LSE se ve své zprávě odkazuje na asi tři stovky různých studií.
Rozhodnutí zatím nemá úplně přímý vliv na restaurace nebo rybáře. Ale má vliv na další rozhodování britské vlády. Ta musí odteď brát tyto druhy v úvahu jako vnímající zvířata, to znamená, že jim musí zajistit příslušnou ochranu.
Například v rámci Evropské unie mají všechna tato zvířata právo na ochranu před hladem a žízní, ochranu před nepohodlím, ochranu před zraněním, bolestí a nemocemi, ochranu před strachem a ohrožením a právo na přirozené projevy. Tomu se musí přizpůsobit třeba masozpracující průmysl a podobně.
Transport i smrt
Hlavonožci nebo desetinožci jsou totiž aktuálně ohrožení například při transportu. „Spousta těchto živočišných druhů slouží jako potrava nebo delikatesa v kuchyni. Takže jsou transportováni živí. A právě pravidla transportu – i když dneska se to už samozřejmě zlepšuje – byla někdy děsná, ať se to týká třeba korýšů, chobotnic nebo převážení jatečních zvířat. To je docela známá věc a jsou tam ještě velké mezery,“ doplnil Kůs.
Chov chobotnic ohrožuje životní prostředí, varují vědci. Inteligentní zvířata navíc v zajetí trpí
Číst článek
Tyto druhy zvířat často dlouho žijí v přeplněných nádobách, bez možnosti se ukrýt, bez potravy. Další věc v případě korýšů je zabíjení. Řada kuchařů je dodnes připravuje tak, že je živé hodí do vroucí vody. Výzkumy ale ukazují, že zvířata cítí bolest, a to i v tomto případě.
Týká se to například humra. Ten se často dříve nechával vařit zaživa. Před zabitím humra je nutné ho podle britské asociace proti týrání zvířat omráčit. To je možné buď elektřinou, pomocí speciálního zařízení nebo v mrazáku či ledové vodě. Tam by si měl pobýt asi dvacet minut. Pak je potřeba ho usmrtit.
Jak na to, popisuje ve svém videu americký kulinářský expert Andrew Zimmern: „Nejrychlejší způsob, jak zabít humra a nezpůsobit mu žádnou bolest, je probodnout ho z vrchní části krunýře, mezi prvním spojem a očima. Jednoduše tam umístíte špičatý ostrý nůž se širokou čepelí a zatlačíte až na podložku pod ním. V tu chvíli je humr mrtvý.“
V minulosti se objevil ještě jeden koncept omráčení, zmírnění bolesti – pokus nechat je vdechovat marihuanový kouř. Vědecký výzkum ale ukázal, že to nefunguje.
