Hlavní obsah

Očkovat učitele povinně? Vláda ani netuší, kolik z nich už vakcínu má

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

Povinné očkování pro zaměstnance škol. I o něm vláda debatuje. Problém však je, že chybí základní data pro rozhodnutí - tedy jaká je proočkovanost mezi učiteli i nepedagogickými pracovníky.

Článek

Konec doporučení, nastává čas nařízení. Vláda v demisi zvažuje, že některé profese budou muset absolvovat očkování proti covidu povinně. Mezi ně by patřili například zdravotníci nebo zaměstnanci v sociálních službách. Hovoří se ale i o dalších skupinách, jako jsou učitelé a nepedagogičtí pracovníci ve školství. Povinné očkování navrhuje třeba Česká lékařská komora.

„Znovu žádáme o okamžité zavedení povinného očkování pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách, přičemž totéž doporučujeme i pro zaměstnance škol,“ píše se v jejím stanovisku.

Právě v porovnání se zdravotníky ale střílí vláda po učitelích vakcínami tak trochu naslepo. Dodnes totiž nemá ani základní přehled o proočkovanosti mezi pracovníky škol. Pokud tedy experti opakovaně kritizují vládu, že se nerozhoduje na základě dat, v tomto případě ani žádná data k dispozici nejsou.

„Předpokládáme, a to i dle informací od některých ředitelů škol, že procento očkovaných je vysoké, přesné údaje však k dispozici nemáme, očkování je v gesci Ministerstva zdravotnictví,“ říká mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

56, 80, nebo 100 procent?

Vláda tak nemůže ani odhadnout, jestli zvažované zavedení povinného očkování pro pedagogy a nepedagogy bude mít vůbec smysl, v případě, že je skutečně „procento očkovaných vysoké“, jak tvrdí MŠMT. Nebo naopak, zda má stát po celé republice aktuálně dostatečné kapacity na to, aby naočkoval zaměstnance škol, pokud by procento tak vysoké nebylo.

Naposledy byla relevantní čísla k dispozici na jaře. Pracovníci ve školství se totiž mohli díky unikátnímu kódu nechat už od března očkovat přednostně, takže Ministerstvo zdravotnictví mělo i data o tom, kolik pedagogů a nepedagogů možnost využilo. Jenže postupem času se očkování otevíralo pro další věkové skupiny, takže zaměstnanci škol už kód nepotřebovali.

Ministerstvo zdravotnictví přesto tuto dnes už bezobsažnou statistiku stále vede. Lze z ní ale vyčíst jen minimální procento proočkovaných zaměstnanců. Unikátní kód podle MŠMT obdrželo 305 tisíc pracovníků ve školství a 170 tisíc lidí ho využilo k aplikaci dvou dávek. Z toho vychází minimální pročkovanost na úrovni 56 procent.

Tohle číslo bude ale patrně výrazně vyšší. Přesná data však neshromažďuje ani většina krajů. Některé regiony si ovšem čísla od ředitelů alespoň pro základní přehled vyžádaly.

„Dle dostupných informací získaných od ředitelů škol se proočkovanost pedagogů pohybuje mezi 65 až 100 procenty,“ uvádí za Královéhradecký kraj mluvčí krajského úřadu Martina Svatoňová. Sousední Pardubický kraj už před startem nového školního roku odhadoval zájem o očkování kolem 80 procent.

Ředitelé: Befel není řešení

Ani očkovací premianti si ale nejsou jistí, jestli je povinné očkování správnou cestou. V královéhradecké Základní škole Štefánikova absolvovali očkování všichni zaměstnanci. Hlásí tak málo vídanou 100% proočkovanost. Možná i právě proto si ale uvědomují, že nařízení nemusí splnit účel.

„Učitelé jsou zodpovědní a u nás možná ještě o trochu více, protože jsme naočkovaní všichni. Táhneme za jeden provaz, protože víme, že je to zcela zásadní. Neočkovaný učitel totiž přináší i velké organizační problémy, protože končí často i opakovaně v karanténě,“ ví ředitel ZŠ Štefánikova Roman Polda. Jestli by bylo ale správné stanovit učitelům očkování jako povinné, nechtěl komentovat.

Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce by takové rozhodnutí ale nebylo šťastné.

„Pokud by to vláda odsouhlasila, tak s tím nic nenaděláme. Osobně si ale myslím, že očkování je záležitost rozhodnutí každého jedince. A je spíš potřeba lidi přesvědčovat než to dávat befelem,“ myslí si Zajíc.

Vyšší dobro vs. osobní rozhodnutí

Co na to ale vyjma ředitelů říkají učitelé, na které by uvažovaná povinnost nakonec rovněž dopadla? Z bleskové ankety profesního sdružení Učitelská platforma vyplynulo, že s povinným očkováním by souhlasily dvě třetiny pedagogů. Hlasovalo asi 180 učitelů.

„Já osobně jsem zastánce povinného očkování pro všechny, protože podle mě se jinak z pandemie stejně nevyhrabeme. Přijde mi ale alibistické nařizovat povinné očkování jen některým skupinám, třeba zdravotníkům, kteří z velké části stejně proočkovaní jsou. Protože stále zbyde velká část společnosti, která se očkovat nenechá,“ uvažuje předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Ani očkovaní učitelé na to nemají jasný názor.

„Neváhám z medicínského aspektu. Mám tři dávky a můj plazí mozek velí naprat to do každého hlava nehlava. Váhám ale kvůli tomu, že zásahy státu ve jménu vyššího dobra vždycky neodvratně vedou k radikalizaci společnosti a posilují nedůvěru ke státu a demokracii,“ uvádí v diskuzi jeden z pedagogů.

Opačný pohled má náměstek pro školství primátora Ústí nad Labem Michal Ševcovic, který je rovněž ředitelem ZŠ Stříbrnická. Podle informací od dalších ředitelů se ve městě pohybuje proočkovanost zaměstnanců škol nad 80 procenty.

„Osobně bych to uvítal. Myslím, že školám by povinné očkování hodně pomohlo, protože se dostávají do personálních problémů kvůli neočkovaným, kteří končí v karanténách,“ říká Ševcovic.

Dosluhující vláda chce o povinném očkování pro některé profese rozhodnout do pátku. Rada pro zdravotní rizika mezitím už odsouhlasila, aby se povinně očkovali proti covidu-19 lidé nad 60 let. Nastupující premiér Petr Fiala (ODS) ale o povinném očkování nechce ani slyšet. Podle něj stát dosud nevyčerpal všechny možnosti, jak lidi k očkování motivovat.

Reklama

Doporučované